Evropský soud pro lidská práva žádá propuštění Navalného, Rusko to považuje za „nehorázný zásah“

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) žádá, aby Rusko propustilo uvězněného opozičního předáka Alexeje Navalného. Soud v prohlášení uvedl, že vzal v potaz „povahu a rozsah rizika s ohledem na žadatelův život“. Jde o předběžné opatření a rozhodnutí nabývá platnosti okamžitě. Ruské ministerstvo spravedlnosti vidí v rozhodnutí soudu „nehorázný zásah do fungování soudního systému svrchovaného státu“ a řídit se jím nebude.

Obhájkyně Navalného Olga Michajlovová uvedla, že ESLP reagoval na její žádost, kterou podala 20. ledna. „Týká se nezákonného, jak my to vidíme, zatčení Navalného. Soud ve Štrasburku rozhodl, že Navalnyj musí být propuštěn na základě článku 39. (…) Podle současných pravidel a v souladu se všemi mezinárodními úmluvami musí Rusko okamžitě Navalného propustit,“ řekla agentuře TASS.

Soud ve vysvětlení rozhodnutí uvedl, že po přijetí Navalného žádosti kontaktoval Rusko a požádal o zodpovězení otázek ohledně politikovy bezpečnosti. První z nich byl dotaz, zda po loňské otravě jedovatou látkou ze skupiny novičok a nedopadení viníků zůstává ohrožen život Navalného. A pokud ano, jaká opatření ruské úřady přijaly na jeho ochranu. Třetí dotaz se týkal toho, zda podmínky Navalného věznění splňují evropské standardy.

Moskva podle ESLP mimo jiné odpověděla, že Navalnyj je zadržován v dobře střeženém zařízení a jeho cela je pod kontrolou skrze videokamery. Opozičník na to reagoval vyjádřením, že ruské úřady nemohou adekvátně ochránit jeho „život a zdraví“.

Ruské ministerstvo spravedlnosti už v úterý agentuře TASS sdělilo, že Moskva se rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva řídit nebude. Požadavek soudu označilo za „nehorázný zásah do fungování soudního systému svrchovaného státu“.

„Neexistují žádné právní důvody pro propuštění této osoby z vazby, které by byly v souladu s ruskou legislativou,“ prohlásil ministr spravedlnosti Konstantin Čujčenko.

Navalnyj má zůstat ve vězení bezmála tři roky

Alexej Navalnyj se od loňského srpna léčil v Berlíně po otravě jedovatou látkou ze skupiny novičok. Kritik Kremlu tvrdí, že otravu nařídil ruský prezident Vladimir Putin a že se ho pokusila odstranit tajná služba FSB, což Kreml popírá. Letos v lednu se vrátil do Ruska, policie ho zatkla hned na letišti.

Soud na začátku února změnil jeho dříve uložený podmíněný trest v délce 3,5 roku na nepodmíněný, verdikt zdůvodnil porušením podmínky. Do výkonu trestu se započítá doba, kterou byl opoziční politik v domácím vězení, takže Navalnyj má za mřížemi strávit dva roky a osm měsíců.

Navalnyj byl v prosinci 2014 v Rusku odsouzen k 3,5 roku vězení podmíněně za údajnou zpronevěru 26 milionů rublů (asi 7,3 milionu korun) z ruské pobočky francouzské kosmetické firmy Yves Rocher. Sama firma přitom v listopadu 2014 podle agentury AFP uvedla, že neutrpěla žádnou škodu. Navalnyj tvrdí, že jej odsoudili jen proto, aby nemohl kandidovat proti Putinovi na prezidenta, že jej Evropský soud pro lidská práva očistil a Rusko mu již vyplatilo odškodnění za nespravedlivé odsouzení.

Jeho současné uvěznění vyvolalo v Rusku protesty, navzdory úředním zákazům vyšly v lednu a únoru do ulic řady ruských měst desetitisíce lidí, policie proti nim tvrdě zasáhla. Navalného propuštění žádá rovněž Západ.

V současné době je Navalnyj také obžalován z pomlouvání veterána druhé světové války, který loni v propagačním videu před celostátním referendem podporoval změny v ruské ústavě. Navalnyj označil lidi vystupující ve videu za zrádce a zkorumpované lokaje režimu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na západě Kanady zabila útočnice devět lidí a sebe

Devět lidí zahynulo a desítky dalších utrpěly zranění poté, co žena začala střílet na střední škole a v její blízkosti v odlehlé podhorské obci v provincii Britská Kolumbie na západě Kanady. Útočnice zřejmě poté zabila i sebe. Informovaly o tom v noci na středu tiskové agentury s odkazem na policii. Kanadský premiér Mark Carney uvedl, že je událostí otřesen, a odložil cestu na Mnichovskou bezpečnostní konferenci. Po celé zemi budou dalších sedm dní vlajky na půl žerdi na uctění památky obětí.
03:56Aktualizovánopřed 10 mminutami

Do muniční iniciativy je třeba sehnat 3,6 miliardy eur, uvedl zdroj z NATO

Česká muniční iniciativa si klade za cíl zajistit pro Kyjev dělostřeleckou munici v hodnotě pěti miliard eur (přes 121 miliard korun), zatím má ale přísliby pouze na 1,4 miliardy eur, řekl v Bruselu ve středu nejmenovaný vysoký vojenský představitel NATO. Neupřesnil ale, jestli má tato částka pokrýt dodávky na rok 2026 či jinak dlouhé časové období. Činitel připomněl, že tuzemská vláda potvrdila, že bude iniciativu i nadále koordinovat. Vyzval proto spojence, aby do ní přispívali.
před 41 mminutami

Rusové zabili tři batolata a jejich otce u Charkova, těhotnou matku zranili

Úder ruského dronu na rodinný dům ve východoukrajinské Charkovské oblasti zabil v noci na středu jednoho muže a tři batolata. Uvedl to šéf tamní oblastní vojenské správy Oleh Syněhubov, který už předtím informoval o požáru domu po dronovém útoku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později potvrdil, že oběťmi jsou otec a jeho tři děti. Naopak ukrajinské bezpilotní stroje zasáhly podle médií rafinerii ve Volgogradu.
09:28Aktualizovánopřed 54 mminutami

Americký úřad na několik hodin uzavřel letiště u hranic s Mexikem

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) ve středu brzy ráno SEČ oznámil, že na deset dní zastavuje veškerý provoz na letišti El Paso International, jež se nachází v blízkosti hranice s Mexikem. Nakonec ale vzdušný prostor nad ním už odpoledne téhož dne znovu otevřel. Uzávěru úřad původně vysvětlil „speciálními bezpečnostními důvody“. Agentura Reuters napsala o dronech mexických drogových kartelů a o tom, že americké ministerstvo obrany podniklo akci, kterou je zneškodnilo.
14:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pálení izraelských vlajek, rakve pro generály USA. Írán oslavuje výročí revoluce

Přesně před 47 lety skončila v Íránu islámská revoluce. U této příležitosti se konají masivní oslavy a demonstrace podporované tamním teokratickým režimem. Výročí přichází několik týdnů po brutálním potlačení celostátních protestů, při kterých bylo zabito na sedm tisíc lidí.
14:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud odmítl žalobu na Kellyho kvůli výzvě k neuposlechnutí nelegálních rozkazů

Velká porota v USA odmítla obžalovat demokratického senátora Marka Kellyho a pět jeho stranických kolegů, kteří před časem vyzvali příslušníky armády a zpravodajských služeb, aby neuposlechli dle nich nelegální rozkazy od administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Ten dané politiky označil za zrádce. Šéf Pentagonu Pete Hegseth usiloval o degradaci Kellyho, který sloužil v námořnictvu. Kelly zároveň oznámil, že zvažuje prezidentskou kandidaturu v roce 2028.
před 2 hhodinami

Starmer odpovídal v parlamentu. Rezignaci kvůli kauze Mandelsona odmítá

Britský premiér Keir Starmer odpovídal na otázky v parlamentu. V posledních dnech opakovaně odmítl výzvy k rezignaci, kterým čelí v souvislosti s vazbami bývalého britského velvyslance ve Spojených státech Petera Mandelsona na amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Starmer navíc plánuje vstoupit do dalších voleb v čele Labouristické strany. Podporu mu po pondělní schůzce podle britských médií vyjádřila velká část zákonodárců.
před 4 hhodinami

Americké úřady odmítly posoudit mRNA vakcínu proti chřipce

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) odmítl posoudit žádost farmaceutické společnosti Moderna o schválení její nové vakcíny proti chřipce. Píší o tom agentury s odvoláním na úterní oznámení společnosti.
před 4 hhodinami
Načítání...