Evropský soud pro lidská práva žádá propuštění Navalného, Rusko to považuje za „nehorázný zásah“

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) žádá, aby Rusko propustilo uvězněného opozičního předáka Alexeje Navalného. Soud v prohlášení uvedl, že vzal v potaz „povahu a rozsah rizika s ohledem na žadatelův život“. Jde o předběžné opatření a rozhodnutí nabývá platnosti okamžitě. Ruské ministerstvo spravedlnosti vidí v rozhodnutí soudu „nehorázný zásah do fungování soudního systému svrchovaného státu“ a řídit se jím nebude.

Obhájkyně Navalného Olga Michajlovová uvedla, že ESLP reagoval na její žádost, kterou podala 20. ledna. „Týká se nezákonného, jak my to vidíme, zatčení Navalného. Soud ve Štrasburku rozhodl, že Navalnyj musí být propuštěn na základě článku 39. (…) Podle současných pravidel a v souladu se všemi mezinárodními úmluvami musí Rusko okamžitě Navalného propustit,“ řekla agentuře TASS.

Soud ve vysvětlení rozhodnutí uvedl, že po přijetí Navalného žádosti kontaktoval Rusko a požádal o zodpovězení otázek ohledně politikovy bezpečnosti. První z nich byl dotaz, zda po loňské otravě jedovatou látkou ze skupiny novičok a nedopadení viníků zůstává ohrožen život Navalného. A pokud ano, jaká opatření ruské úřady přijaly na jeho ochranu. Třetí dotaz se týkal toho, zda podmínky Navalného věznění splňují evropské standardy.

Moskva podle ESLP mimo jiné odpověděla, že Navalnyj je zadržován v dobře střeženém zařízení a jeho cela je pod kontrolou skrze videokamery. Opozičník na to reagoval vyjádřením, že ruské úřady nemohou adekvátně ochránit jeho „život a zdraví“.

Ruské ministerstvo spravedlnosti už v úterý agentuře TASS sdělilo, že Moskva se rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva řídit nebude. Požadavek soudu označilo za „nehorázný zásah do fungování soudního systému svrchovaného státu“.

„Neexistují žádné právní důvody pro propuštění této osoby z vazby, které by byly v souladu s ruskou legislativou,“ prohlásil ministr spravedlnosti Konstantin Čujčenko.

Navalnyj má zůstat ve vězení bezmála tři roky

Alexej Navalnyj se od loňského srpna léčil v Berlíně po otravě jedovatou látkou ze skupiny novičok. Kritik Kremlu tvrdí, že otravu nařídil ruský prezident Vladimir Putin a že se ho pokusila odstranit tajná služba FSB, což Kreml popírá. Letos v lednu se vrátil do Ruska, policie ho zatkla hned na letišti.

Soud na začátku února změnil jeho dříve uložený podmíněný trest v délce 3,5 roku na nepodmíněný, verdikt zdůvodnil porušením podmínky. Do výkonu trestu se započítá doba, kterou byl opoziční politik v domácím vězení, takže Navalnyj má za mřížemi strávit dva roky a osm měsíců.

Navalnyj byl v prosinci 2014 v Rusku odsouzen k 3,5 roku vězení podmíněně za údajnou zpronevěru 26 milionů rublů (asi 7,3 milionu korun) z ruské pobočky francouzské kosmetické firmy Yves Rocher. Sama firma přitom v listopadu 2014 podle agentury AFP uvedla, že neutrpěla žádnou škodu. Navalnyj tvrdí, že jej odsoudili jen proto, aby nemohl kandidovat proti Putinovi na prezidenta, že jej Evropský soud pro lidská práva očistil a Rusko mu již vyplatilo odškodnění za nespravedlivé odsouzení.

Jeho současné uvěznění vyvolalo v Rusku protesty, navzdory úředním zákazům vyšly v lednu a únoru do ulic řady ruských měst desetitisíce lidí, policie proti nim tvrdě zasáhla. Navalného propuštění žádá rovněž Západ.

V současné době je Navalnyj také obžalován z pomlouvání veterána druhé světové války, který loni v propagačním videu před celostátním referendem podporoval změny v ruské ústavě. Navalnyj označil lidi vystupující ve videu za zrádce a zkorumpované lokaje režimu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Záchranáři na Novém Zélandu pátrají po sesuvu půdy po několika pohřešovaných

Záchranáři pátrají na Novém Zélandu po sesuvu půdy v tábořišti po několika lidech. Mezi pohřešovanými jsou podle úřadů i děti. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, podle které Severní ostrov státu sužují silné deště. Tisíce lidí jsou kvůli nepříznivému počasí bez proudu, agentura píše také o evakuacích některých oblastí a uzavření silnic.
před 12 mminutami

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 54 mminutami

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 6 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 10 hhodinami
Načítání...