Evropský soud pro lidská práva žádá propuštění Navalného, Rusko to považuje za „nehorázný zásah“

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) žádá, aby Rusko propustilo uvězněného opozičního předáka Alexeje Navalného. Soud v prohlášení uvedl, že vzal v potaz „povahu a rozsah rizika s ohledem na žadatelův život“. Jde o předběžné opatření a rozhodnutí nabývá platnosti okamžitě. Ruské ministerstvo spravedlnosti vidí v rozhodnutí soudu „nehorázný zásah do fungování soudního systému svrchovaného státu“ a řídit se jím nebude.

Obhájkyně Navalného Olga Michajlovová uvedla, že ESLP reagoval na její žádost, kterou podala 20. ledna. „Týká se nezákonného, jak my to vidíme, zatčení Navalného. Soud ve Štrasburku rozhodl, že Navalnyj musí být propuštěn na základě článku 39. (…) Podle současných pravidel a v souladu se všemi mezinárodními úmluvami musí Rusko okamžitě Navalného propustit,“ řekla agentuře TASS.

Soud ve vysvětlení rozhodnutí uvedl, že po přijetí Navalného žádosti kontaktoval Rusko a požádal o zodpovězení otázek ohledně politikovy bezpečnosti. První z nich byl dotaz, zda po loňské otravě jedovatou látkou ze skupiny novičok a nedopadení viníků zůstává ohrožen život Navalného. A pokud ano, jaká opatření ruské úřady přijaly na jeho ochranu. Třetí dotaz se týkal toho, zda podmínky Navalného věznění splňují evropské standardy.

Moskva podle ESLP mimo jiné odpověděla, že Navalnyj je zadržován v dobře střeženém zařízení a jeho cela je pod kontrolou skrze videokamery. Opozičník na to reagoval vyjádřením, že ruské úřady nemohou adekvátně ochránit jeho „život a zdraví“.

Ruské ministerstvo spravedlnosti už v úterý agentuře TASS sdělilo, že Moskva se rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva řídit nebude. Požadavek soudu označilo za „nehorázný zásah do fungování soudního systému svrchovaného státu“.

„Neexistují žádné právní důvody pro propuštění této osoby z vazby, které by byly v souladu s ruskou legislativou,“ prohlásil ministr spravedlnosti Konstantin Čujčenko.

Navalnyj má zůstat ve vězení bezmála tři roky

Alexej Navalnyj se od loňského srpna léčil v Berlíně po otravě jedovatou látkou ze skupiny novičok. Kritik Kremlu tvrdí, že otravu nařídil ruský prezident Vladimir Putin a že se ho pokusila odstranit tajná služba FSB, což Kreml popírá. Letos v lednu se vrátil do Ruska, policie ho zatkla hned na letišti.

Soud na začátku února změnil jeho dříve uložený podmíněný trest v délce 3,5 roku na nepodmíněný, verdikt zdůvodnil porušením podmínky. Do výkonu trestu se započítá doba, kterou byl opoziční politik v domácím vězení, takže Navalnyj má za mřížemi strávit dva roky a osm měsíců.

Navalnyj byl v prosinci 2014 v Rusku odsouzen k 3,5 roku vězení podmíněně za údajnou zpronevěru 26 milionů rublů (asi 7,3 milionu korun) z ruské pobočky francouzské kosmetické firmy Yves Rocher. Sama firma přitom v listopadu 2014 podle agentury AFP uvedla, že neutrpěla žádnou škodu. Navalnyj tvrdí, že jej odsoudili jen proto, aby nemohl kandidovat proti Putinovi na prezidenta, že jej Evropský soud pro lidská práva očistil a Rusko mu již vyplatilo odškodnění za nespravedlivé odsouzení.

Jeho současné uvěznění vyvolalo v Rusku protesty, navzdory úředním zákazům vyšly v lednu a únoru do ulic řady ruských měst desetitisíce lidí, policie proti nim tvrdě zasáhla. Navalného propuštění žádá rovněž Západ.

V současné době je Navalnyj také obžalován z pomlouvání veterána druhé světové války, který loni v propagačním videu před celostátním referendem podporoval změny v ruské ústavě. Navalnyj označil lidi vystupující ve videu za zrádce a zkorumpované lokaje režimu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 1 hhodinou

USA a Rusko budou o víkendu jednat na Floridě, píše Politico

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
21:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
10:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 2 hhodinami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 3 hhodinami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 3 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 4 hhodinami

Slovenský soud pozastavil účinnost zákona rušícího úřad pro ochranu whistleblowerů

Slovenský ústavní soud ve středu pozastavil účinnost zákona, který měl zrušit stávající úřad na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti a nahradit ho od ledna příštího roku novou institucí. Rozhodnutí soudu uvítala opozice, která mu minulý týden doručila podnět k přezkoumání zákona. Výhrady vůči němu měla také Evropská komise, slovenský generální prokurátor i slovenský prezident Peter Pellegrini. Soud zrušil i nové administrativní povinnosti pro nevládní organizace.
17:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...