„Jako bych se znovu narodil.“ Zachránění čínští horníci promluvili o tragédii

Přežili čtrnáct dní skoro v naprosté tmě přes půl kilometru hluboko pod zemí. Teď jedenáct čínských horníků promluvilo o drsném uvěznění v zavaleném dole. K deseti jejich kolegům se záchranáři dostali pozdě. Po posledním se stále pátrá.

Záchranáři pomohli dalšímu horníkovi
Zdroj: Reuters Autor: FL/mos

Klíčový okamžik při pátrání po zavalených hornících nastal, když se záchranářům podařilo zachytit hluk, který vydávali uvěznění lidé. Znamení záchranářům vysílal i horník Wang. „Moc dobře jsme věděli, jak těžké je provrtat se tak hluboko. Byli jsme téměř 600 metrů pod zemí,“ vysvětlil důvod, proč nepřestával doufat.

Po výbuchu se snažil s dalšími nalézt kolegy. Marně. Devět dní zůstali bez jídla. Pít mohli jen znečištěnou vodu, která postupně zaplavovala důl.

„Někteří byli pesimističtí, jiní věřili. Utěšovali a povzbuzovali jsme se navzájem. Tak jsme dokázali přežít,“ popsal jiný horník Du An.

Vysvobodit uvězněné horníky mělo trvat týdny. Zvrat přišel v neděli ráno, kdy se podařilo odstranit hlavní překážku v šachtě. Při pokusu spustit se k hlavní skupině objevili záchranáři o pár metrů výš dalšího živého horníka. Čtrnáct dní strávil v naprosté samotě. Na denní světlo se dostal jako první, zbylých deset mužů o pár hodin později.

„Ten pocit nelze popsat žádnými slovy. Je to, jako bych se znovu narodil,“ dodal Du An.

Po hrdinství přišly potíže

Stejný pocit zná i Chilan Mario Sepúlveda. Nepsaný vůdce třiatřiceti horníků, kteří před deseti lety zůstali přes dva měsíce uvěznění sedm set metrů pod zemí. Ze všech se staly mediální hvězdy. Sepúlvedu ztvárnil ve filmu 33 životů Antonio Banderas.

Sláva ale brzy pominula a horníky rozdělila. Řada z nich dodnes trpí psychickými problémy. Zaměstnání v dolech, ale ani jinde, mnohdy nemohou najít. Zaměstnavatelé se údajně obávají toho, že tito bývalí horníci mění často práci, nebo že nejsou schopni snášet stres.

Jimmymu Sanchezovi bylo v době tragédie pouhých 19 let. I po deseti letech tvrdí, že má pocit, jakoby se to stalo včera. Žije z invalidního důchodu v domě s dalšími dvaceti lidmi, kvůli psychickým problémům pracovat nemůže.

Asi nejlépe je na tom již zmíněný Sepúlveda, ze kterého se stal motivační řečník a vyhrál televizní soutěž o přežití. Díky penězům z výhry založil centrum pro děti s autismem, jímž trpí i jeho vlastní syn.