Kvůli konfliktům nebylo v části země možné prezidentské volby uspořádat. Podle volební komise se nehlasovalo ve 29 ze 71 prefektur, v dalších šesti prefekturách bylo možné hlasovat jen na části území.
Podle vlády a OSN stojí za povstalci bývalý prezident François Bozizé, jehož kandidatura do loňských prezidentských voleb nebyla připuštěna. Na toho je vydán zatykač, údajně nařídil vraždy a mučení. Týden před konáním voleb vyzval k jejich bojkotu.
Povstalci v sobotu po dobytí Bangassou neúspěšně zaútočili na město Damara, které patří k baštám stávajícího prezidenta Touadéry. „Rebelové se domnívali, že se mohou dostat až do (hlavního města) Bangui, ale neočekávali zásah ruských a rwandských vojáků,“ uvedl Roland Marchal, specialista na Středoafrickou republiku z pařížské univerzity Sciences Po. Zahraniční síly do země přijely s tím, že chtějí ukončit násilí.
Letité boje
V roce 2013 v zemi vypukly boje mezi milicemi různých místních etnických a náboženských skupin. Od roku 2018 se ale intenzita konfliktu výrazně snížila. V zemi působí 11 500 příslušníků mise MINUSCA pod patronací OSN.
Na konci roku 2020 do Středoafrické republiky vyslalo 300 vojenských instruktorů a poradců Rusko, se kterým má tamní vláda uzavřenou dohodu o vojenské pomoci.
Středoafrická republika disponuje výraznými zásobami zlata, uranu či diamantů. V zemi velké přibližně jako Francie žije asi pět milionů lidí. Většinou se hlásí k protestantismu, jsou tam i menšiny katolíků a muslimů. Dlouhodobě patří k nejchudším státům světa.
