S brexitem skončí v Británii i vzdělávací program Erasmus. Vznikne však zcela nový

Ve Spojeném království má vzniknout nový stipendijní Turingův program místo Erasmus+, kterého se už Británie od ledna nebude účastnit. Aktuální programové období výměny studentů 2014 až 2020 bude dokončeno podle nastavených pravidel, od ledna už nebude možné schvalovat nové projekty.

Evropská unie a Británie uzavřely dohodu, která bude určovat jejich vztahy od ledna příštího roku, kdy skončí přechodné období po brexitu, tedy odchodu Británie z Evropské unie. Británie se mimo jiné rozhodla, že se nebude účastnit výměnného vzdělávacího programu Erasmus+. Zástupci členských zemí Evropské unie jednomyslně dohodu podpořili.

Instituce v Británii jsou pro akademický rok 2020/2021 způsobilé k účasti na programech Erasmus+, pokud s britskou národní agenturou uzavřely do konce letošního roku příslušné dohody. „Pro výzvy vyhlášené v rámci programového období 2021–2027 již tato účast možná nebude,“ uvedla mluvčí českého ministerstva školství Aneta Lednová.

Do brexitu s novým programem

Turingův program by měl být pojmenován po matematikovi a počítačovém průkopníkovi Alanu Turingovi, který se mimo jiné zasloužil o dešifrování nacistických tajných kódů. Po válce byl stíhán za homosexualitu, která byla tehdy nezákonná. V roce 1954 spáchal ve 41 letech sebevraždu, otrávil se kyanidem.

V roce 2009 se dočkal omluvy od vlády za příkoří, které mu způsobilo odsouzení za homosexualitu. V roce 2013 mu královna posmrtně udělila milost. Na jeho počest je od roku 1966 udílena Turingova cena, která patří mezi nejvýznamnější ocenění v informatice. Turingova tvář bude také na nové britské bankovce v hodnotě 50 liber (1450 korun), jež se má v oběhu objevit do konce příštího roku.

I bez účasti v programu Erasmus+ budou podle ministerstva moci české a britské vysoké školy pokračovat ve studentských i zaměstnaneckých výměnách a v projektech mimo rámec programu skrze vzájemné dohody. Tuzemské veřejné vysoké školy mohou nyní na vyslání studentů či zaměstnanců do Británie získat příspěvek na podporu mezinárodní spolupráce od ministerstva školství, od příštího roku se ovšem plánují změny.

Počet vysokoškoláků na studijním pobytu či stáži s programem Erasmus+ ve Velké Británii činil každoročně zhruba 550 až 600. V akademickém roce 2017/2018 to bylo podle dat Domu zahraniční spolupráce 622 vysokoškoláků, o rok později 554 a v roce 2019/2020 pak 422 studentů. Pracovníků vysokých škol v daném období do Británie v rámci programu jezdilo přes 100, v roce 2018/2019 to bylo 262.

Počet britských vysokoškoláků v Česku v rámci programu v akademickém roce 2017/2018 činil 296 studentů, o rok později 403 a v roce 2019/2020 pak 323. V Česku pobývaly také desítky britských pracovníků. Do Británie mířili i žáci středních škol, učitelé základních či středních škol a vzdělavatelé dospělých.

Británie po referendu z roku 2016 a letech vnitřních politických bojů opustila EU letos 31. ledna. Členem evropského bloku a jeho předchůdců byla 47 let. Do konce letošního roku je ještě v takzvaném přechodném období. Vyjednaná dohoda bude určovat to, podle jakých pravidel se vztahy mezi ní a evropskou sedmadvacítkou budou řídit od 1. ledna 2021.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. V noci na sobotu o tom podle Reuters rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 47 mminutami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 7 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 10 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 10 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...