„Nejdelší zákon, který kdo pamatuje.“ Kongres schválil protikrizová opatření

Americký Kongres v pondělí večer místního času (v úterý nad ránem SEČ) schválil soubor opatření v objemu asi 900 miliard dolarů (asi 19,4 bilionu korun), jehož cílem je podpořit hospodářství zasažené pandemií covidu-19. Podepsat ho musí už jen prezident Donald Trump, který s ním souhlasí.

Nejdříve soubor zákonů prošel Sněmovnou reprezentantů, o několik hodin později pak v Senátu. Zahrnuje mimo jiné přímý jednorázový příspěvek v hodnotě 600 dolarů pro většinu Američanů nebo zvýšení podpory v nezaměstnanosti. Peníze budou směřovat například i na podporu malých podniků, distribuci vakcíny proti koronaviru, dopravu a zdravotní péči.

Republikáni a demokraté se o podobě balíku přeli celé měsíce a panovala nejistota, zda se dohodu vůbec podaří najít, nebo zda jednání skončí krachem. Podle britské BBC tak asi 12 milionům Američanů hrozilo, že by mohli přijít o dávky v nezaměstnanosti.

Výhrady zákonodárců

Někteří zákonodárci byli nespokojení, že hlasovali o obřím legislativním balíku, aniž by měli šanci si ho pročíst. „Toto není vládnutí, toto je vydírání,“ stěžovala si na Twitteru demokratická členka Sněmovny reprezentantů Alexandria Ocasiová-Cortezová. Poslanci podle ní text dostali brzy odpoledne a hlasovat se o něm mělo začít o pouhé dvě hodiny později. „Máte pravdu,“ souhlasil s liberální političkou konzervativní republikánský senátor Mike Lee.

Legislativní soubor má skoro 5600 stran a agentura AP ho označila „za nejdelší zákon, který kdo pamatuje, a možná i v celých dějinách“. Balík byl připojen k programu v hodnotě 1,4 bilionu dolarů, který zajistí provoz federálních úřadů do konce září příštího roku.

Podle expertů přichází balík pozdě

Ekonomové podle BBC schválený balík stimulačních opatření vítají, varují ale, že možná přichází až příliš pozdě a je příliš slabý na to, aby odvrátil zpomalení oživení americké ekonomiky. Vyjádřili také obavy, že jednorázový příspěvek, který si řada rodin pravděpodobně uloží, odebírá peníze cílenějším programům, které by mohly podpořit ekonomiku účinnějším způsobem.

„Jakákoliv covidová podpora je lepší než žádná covidová podpora,“ uvedl analytik Ian Shepherdson ze společnosti Pantheon Macroeconomics. Opatření schválená Kongresem však podle něj „nereprezentují nejefektivnější využití celkových 900 miliard dolarů“.

Jednorázový příspěvek je poloviční ve srovnání s jarním balíkem stimulačních opatření, ve kterém činil 1200 dolarů na osobu. Někteří uživatelé sociálních sítí si stěžují, že částka 600 dolarů není dostatečně vysoká, aby lidem zajistila smysluplnou pomoc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nová firma do 48 hodin za sto eur, navrhuje Evropská komise

Podnikatelé a firmy v Evropě budou moci založit svou společnost do 48 hodin, za méně než sto eur a bez požadavků na minimální základní kapitál. Tak by měla fungovat společnost EU Inc. založená podle takzvaného 28. režimu. Návrh ve středu v Bruselu představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. 28. režim je nový právní rámec, díky kterému budou moci start-upy a rychle rostoucí firmy podnikat napříč EU podle jednotných pravidel.
12:45Aktualizovánopřed 10 mminutami

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikunguya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
před 31 mminutami

Česko a Slovensko chystají investice do dodávek ropy

Česká republika je připravena zahájit investice, které zajistí dodávky ropy na Slovensko, řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po středečním jednání se slovenskou ministryní hospodářství Denisou Sakovou. Zajištění reverzního toku z Česka na Slovensko bude nyní posuzovat skupina expertů firem Transpetrol a MERO, uvedla Saková. Na programu jednání byla i situace kolem ropovodu Družba.
před 49 mminutami

Íránský útok má oběti v Izraeli. V Dubaji se ozvaly exploze

Íránský raketový útok v Izraeli zabil dva lidi, napsal s odkazem na záchrannou službu server The Times of Israel (ToI). V Dubaji se večer podle novinářů agentury AFP ozvalo několik explozí, podle úřadů protivzdušná obrana sestřelovala íránské drony a rakety. Teherán cílí na městské oblasti v Perském zálivu kvůli přesunu amerických sil, tvrdí podle al-Džazíry íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí.
01:11Aktualizovánopřed 50 mminutami

Izrael udeřil napříč Libanonem, ten hlásí mrtvé

Izrael provedl několik úderů napříč Libanonem, včetně Bejrútu, východního údolí Bikáa a jižní části země. Útoky si vyžádaly přes deset obětí a desítky zraněných, píší agentury Reuters a AFP. Izraelské síly ráno zasáhly hustě obydlenou čtvrť Zukák El-Blat v centru Bejrútu bez předchozí výzvy k evakuaci tamních obyvatel, uvedla agentura NNA.
05:56Aktualizovánopřed 50 mminutami

Stávka na letišti u Berlína se dotkla desítek tisíc cestujících

Provoz na mezinárodním letišti Berlín-Braniborsko (BER) ochromila jednodenní stávka. Zrušeno bylo 445 letů pro 57 tisíc cestujících. Odborový svaz Verdi chce výstražnou stávkou přimět vedení letiště, aby předložilo lepší nabídku v jednáních o platech. Svaz zastupuje zhruba dva tisíce zaměstnanců. S Prahou berlínské letiště pravidelné spojení nemá.
08:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
před 2 hhodinami

Soud nařídil obnovit vysílání Hlasu Ameriky

Americký federální soudce nařídil v úterý obnovit vysílání rozhlasové stanice Hlas Ameriky. Více než tisíc jejích zaměstnanců, kteří před více než rokem dostali placené administrativní volno, se má vrátit do práce. Informují o tom agentury. Prezident USA Donald Trump loni zavedl rozsáhlé škrty ve federální sféře a stanici financovanou z federálních peněz prakticky vyřadil z provozu.
09:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...