„Nejdelší zákon, který kdo pamatuje.“ Kongres schválil protikrizová opatření

Americký Kongres v pondělí večer místního času (v úterý nad ránem SEČ) schválil soubor opatření v objemu asi 900 miliard dolarů (asi 19,4 bilionu korun), jehož cílem je podpořit hospodářství zasažené pandemií covidu-19. Podepsat ho musí už jen prezident Donald Trump, který s ním souhlasí.

Nejdříve soubor zákonů prošel Sněmovnou reprezentantů, o několik hodin později pak v Senátu. Zahrnuje mimo jiné přímý jednorázový příspěvek v hodnotě 600 dolarů pro většinu Američanů nebo zvýšení podpory v nezaměstnanosti. Peníze budou směřovat například i na podporu malých podniků, distribuci vakcíny proti koronaviru, dopravu a zdravotní péči.

Republikáni a demokraté se o podobě balíku přeli celé měsíce a panovala nejistota, zda se dohodu vůbec podaří najít, nebo zda jednání skončí krachem. Podle britské BBC tak asi 12 milionům Američanů hrozilo, že by mohli přijít o dávky v nezaměstnanosti.

Výhrady zákonodárců

Někteří zákonodárci byli nespokojení, že hlasovali o obřím legislativním balíku, aniž by měli šanci si ho pročíst. „Toto není vládnutí, toto je vydírání,“ stěžovala si na Twitteru demokratická členka Sněmovny reprezentantů Alexandria Ocasiová-Cortezová. Poslanci podle ní text dostali brzy odpoledne a hlasovat se o něm mělo začít o pouhé dvě hodiny později. „Máte pravdu,“ souhlasil s liberální političkou konzervativní republikánský senátor Mike Lee.

Legislativní soubor má skoro 5600 stran a agentura AP ho označila „za nejdelší zákon, který kdo pamatuje, a možná i v celých dějinách“. Balík byl připojen k programu v hodnotě 1,4 bilionu dolarů, který zajistí provoz federálních úřadů do konce září příštího roku.

Podle expertů přichází balík pozdě

Ekonomové podle BBC schválený balík stimulačních opatření vítají, varují ale, že možná přichází až příliš pozdě a je příliš slabý na to, aby odvrátil zpomalení oživení americké ekonomiky. Vyjádřili také obavy, že jednorázový příspěvek, který si řada rodin pravděpodobně uloží, odebírá peníze cílenějším programům, které by mohly podpořit ekonomiku účinnějším způsobem.

„Jakákoliv covidová podpora je lepší než žádná covidová podpora,“ uvedl analytik Ian Shepherdson ze společnosti Pantheon Macroeconomics. Opatření schválená Kongresem však podle něj „nereprezentují nejefektivnější využití celkových 900 miliard dolarů“.

Jednorázový příspěvek je poloviční ve srovnání s jarním balíkem stimulačních opatření, ve kterém činil 1200 dolarů na osobu. Někteří uživatelé sociálních sítí si stěžují, že částka 600 dolarů není dostatečně vysoká, aby lidem zajistila smysluplnou pomoc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Albánií hýbe „revoluce plameňáků“ kvůli projektu Trumpova zetě

Tisíce lidí v sobotu opět protestovaly v Tiraně proti plánu zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa Jareda Kushnera na vybudování luxusního resortu na neobydleném ostrově Sazan a na úseku pobřeží v chráněné krajinné oblasti kolem laguny Narta, kde žijí plameňáci, tuleni a hnízdí želvy. Albánská vláda udělila projektu status strategické investice.
08:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nejméně dvanáct lidí bylo zraněno při střelbě poblíž festivalu v americkém Toledu

Nejméně dvanáct lidí bylo zraněno při střelbě poblíž komunitního festivalu ve městě Toledo v americkém státě Ohio, dva zranění jsou v kritickém stavu. V noci na neděli SELČ to napsala agentura AP. Policie pátrá po podezřelých. Podle zástupce policejního náčelníka Joea Heffernana pravděpodobně dva lidé stříleli po sobě.
04:40Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoTriumf v jednání s Čínou? Trump zdržuje prodej zbraní Tchaj-wanu

Americký prezident Donald Trump zdržuje prodej výzbroje Tchaj-wanu za čtrnáct miliard dolarů. Pro zemi s 23 miliony obyvatel jde o klíčovou posilu tváří tvář stále asertivnější Číně, která neskrývá plán si ostrov podmanit. Největší nervozitu vyvolaly v Tchaj-peji Trumpovy veřejné úvahy, že by masivní dodávku zbraní mohl využít jako triumf v jednáních s Čínou.
před 3 hhodinami

Reuters: USA dají spojencům v Perském zálivu íránská aktiva na poválečnou obnovu

Spojené státy poskytnou svým spojencům v Perském zálivu íránská aktiva na poválečnou obnovu a na opravy budoucích škod, které jim Írán ještě způsobí. Napsala to v sobotu agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj.
00:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Při izraelském útoku zemřeli libanonští důstojníci

Při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu zahynuli tři příslušníci libanonského vojska včetně dvou důstojníků, uvedla v sobotu podle agentury Reuters libanonská armáda. Izraelské ozbrojené síly to později potvrdily s tím, že incident vyšetřují. Libanonské ministerstvo zdravotnictví později podle agentury AFP sdělilo, že izraelský útok na jihu Libanonu zabil dvě ženy a 22 lidí zranil. Libanonská armáda se historicky nezapojuje do střetů mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hizballáh.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Izraelská armáda při střelbě na Západním břehu zabila kojence

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“. Úřady v Gaze, které ovládá teroristické hnutí Hamás, tvrdí, že izraelské údery tam zabily nejméně devět Palestinců. Terčem úderů podle Izraele byli teroristé.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ukrajina udeřila v Petrohradu a ničila ropné sklady

Kyjev udeřil na ropné sklady a další cíle v Ruské federaci. Drony zasáhly i město Kronštadt u Petrohradu. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stroje udeřily na tamní základnu. V Petrohradu se mohl stát terčem útoku výzkumný ústav, který se zabývá vývojem podvodních zbraní, píše server Ukrinform s odkazem na ruský telegramový kanál Astra. Moskva poslala na Ukrajinu 272 bezpilotních letounů, zemřel jeden člověk.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Moskva před volbami zvýšila ekonomický tlak na Arménii

Arméni budou v nedělních parlamentních volbách rozhodovat o proevropském směřování země nebo o zachování těsného spojenectví s Moskvou. Podle zákona z roku 2007 nesmí volit v cizině – oficiálně kvůli regulérnosti hlasování. Do voleb tak nemůže zasáhnout ani největší arménská diaspora v zahraničí, která žije v Ruské federaci. I přesto na ni cílí nátlaková kampaň, kterou se Moskva snaží udržet Arménii ve své sféře vlivu.
před 15 hhodinami
Načítání...