Američtí zákonodárci dohodli krizový balík, s kterým svazují schvalování rozpočtu

Nahrávám video

Američtí zákonodárci se po týdnech sporů dohodli na balíku opatření v hodnotě asi 900 miliard dolarů (zhruba 19,3 bilionu korun), která mají oživit ekonomiku postiženou pandemií covidu-19. Informovala o tom americká média s odvoláním na vedení obou komor parlamentu. Vývoj přivítal nastupující americký prezident Joe Biden, dohodnutou podporu pro domácnosti a firmy zároveň označil za pouhý začátek. Hlasování se očekává v pondělí.

„Konečně můžeme oznámit to, co naše země potřebuju už velmi dlouhou dobu slyšet: Na cestě je další pomoc,“ uvedl lídr republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell. Podle agentury Reuters jde o druhý největší balík stimulačních opatření v historii Spojených států. Už v březnu totiž američtí zákonodárci v reakci na šíření nového koronaviru schválili soubor opatření za 2,3 bilionu dolarů.

Podle lídra demokratů v Senátu Chucka Schumera dohoda zdaleka není dokonalá, ale přinese Američanům naléhavou pomoc. Schumer v neděli uvedl, že soubor opatření nebude posledním stimulem ekonomice zasažené pandemií a že demokraté po nástupu Joea Bidena do úřadu 20. ledna budou prosazovat další pomoc. 

Pomoc pro jednotlivce i firmy

Balík opatření zahrnuje mimo jiné přímé platby jednotlivcům a zvýšení podpory v nezaměstnanosti. Peníze budou směřovat například i na podporu malých podniků, distribuci vakcíny proti koronaviru, dopravu a zdravotní péči.

Součástí pomoci je například jednorázový příspěvek 600 dolarů (12 900 korun), který dostane většina Američanů. Dávky v nezaměstnanosti se pak zvýší o 300 dolarů týdně (6450 korun týdně, zhruba 25 800 korun měsíčně). Jsou to peníze, které nezaměstnaní dostanou k už přiznané podpoře.

Schválený soubor počítá i s více než 300 miliardami dolarů (6,4 bilionu korun) na pomoc firmám a s penězi na distribuci vakcíny proti covidu, stejně jako s penězi na pomoc školám a také lidem, kteří si pronajímají bydlení, ale kvůli výpadku příjmů jim teď hrozí vystěhování.

Dohodnutý balík by podle vedoucích představitelů obou stran měl mít dostatečnou podporu v obou komorách Kongresu. Mluvčí Bílého domu Ben Williamson uvedl, že prezident Donald Trump opatření podporuje a příslušný zákon po jeho schválení v Kongresu pak i podepíše.

NYT: Finanční pomoc nemusí být dostatečná

Podle deníku The New York Times (NYT) několik měsíců očekávaná intervence Kongresu pravděpodobně ochrání miliony Američanů před zimou ve stavu chudoby a zabrání návratu hospodářské recese. „Finanční injekce ale přichází moc pozdě pro desetitisíce zkrachovalých podniků a nemusí být dostatečná na to, aby udržela nezaměstnané nad vodou, než se situace na trhu práce otočí. Navíc to může být ze strany Washingtonu poslední pomoc ekonomice v dohledné době,“ dodává NYT.

Biden avizoval další podobná opatření a vyjádřil optimismus ohledně schopnosti Washingtonu zhostit se tohoto úkolu. Prosazení další sady stimulačních programů ale nebude jednoduché a i někteří Bidenovi straničtí kolegové jsou v tomto ohledu skeptičtí, napsal web Axios.

Obě kongresové komory v neděli při dokončování krizového balíku schválily několik hodin před vypršením lhůty další, tentokrát jednodenní prodloužení financování vlády. Odvrátily tak riziko, že federální úřady budou nuceny vstoupit do omezeného rozpočtového režimu. Společně s mimořádnou podporou pro firmy či místní úřady nyní Kongres plánuje schválit i dlouhodobý rozpočet vlády v objemu asi 1,4 bilionu dolarů (přes 30 bilionů korun). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřel David Hockney, britský malíř a ikona pop-artu

Ve věku 88 let ve čtvrtek v Londýně zemřel britský malíř David Hockney, který významně přispěl k pop-artovému uměleckému hnutí 60. let minulého století a je považován za jednoho z nejvlivnějších britských umělců 20. století. Informovaly o tom v pátek tiskové agentury s odvoláním na jeho agenturu. Hockneyho obrazy bazénů v Los Angeles, v nichž se zrcadlí kalifornské slunce, se staly ikonickými.
před 26 mminutami

Kyjev požádá spojence o miliardy dolarů, aby upevnil převahu ve válce, píše Politico

Ukrajina příští týden požádá své spojence o dvacet miliard dolarů (417,9 miliardy korun), aby si mohla upevnit dočasnou převahu na bojišti ve válce s Ruskem, řekl serveru Politico nejmenovaný ukrajinský bezpečnostní činitel.
před 46 mminutami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Za podíl na operaci dostal třicet let i exministr obrany Kim Jong-hjon. Junovi právníci se proti rozsudku odvolali.
05:18Aktualizovánopřed 46 mminutami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých. Ukrajinská armáda ohlásila zásah dvou ruských rafinérií a chemičky.
07:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 1 hhodinou

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 2 hhodinami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 3 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 4 hhodinami
Načítání...