Američtí zákonodárci dohodli krizový balík, s kterým svazují schvalování rozpočtu

Nahrávám video

Američtí zákonodárci se po týdnech sporů dohodli na balíku opatření v hodnotě asi 900 miliard dolarů (zhruba 19,3 bilionu korun), která mají oživit ekonomiku postiženou pandemií covidu-19. Informovala o tom americká média s odvoláním na vedení obou komor parlamentu. Vývoj přivítal nastupující americký prezident Joe Biden, dohodnutou podporu pro domácnosti a firmy zároveň označil za pouhý začátek. Hlasování se očekává v pondělí.

„Konečně můžeme oznámit to, co naše země potřebuju už velmi dlouhou dobu slyšet: Na cestě je další pomoc,“ uvedl lídr republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell. Podle agentury Reuters jde o druhý největší balík stimulačních opatření v historii Spojených států. Už v březnu totiž američtí zákonodárci v reakci na šíření nového koronaviru schválili soubor opatření za 2,3 bilionu dolarů.

Podle lídra demokratů v Senátu Chucka Schumera dohoda zdaleka není dokonalá, ale přinese Američanům naléhavou pomoc. Schumer v neděli uvedl, že soubor opatření nebude posledním stimulem ekonomice zasažené pandemií a že demokraté po nástupu Joea Bidena do úřadu 20. ledna budou prosazovat další pomoc. 

Pomoc pro jednotlivce i firmy

Balík opatření zahrnuje mimo jiné přímé platby jednotlivcům a zvýšení podpory v nezaměstnanosti. Peníze budou směřovat například i na podporu malých podniků, distribuci vakcíny proti koronaviru, dopravu a zdravotní péči.

Součástí pomoci je například jednorázový příspěvek 600 dolarů (12 900 korun), který dostane většina Američanů. Dávky v nezaměstnanosti se pak zvýší o 300 dolarů týdně (6450 korun týdně, zhruba 25 800 korun měsíčně). Jsou to peníze, které nezaměstnaní dostanou k už přiznané podpoře.

Schválený soubor počítá i s více než 300 miliardami dolarů (6,4 bilionu korun) na pomoc firmám a s penězi na distribuci vakcíny proti covidu, stejně jako s penězi na pomoc školám a také lidem, kteří si pronajímají bydlení, ale kvůli výpadku příjmů jim teď hrozí vystěhování.

Dohodnutý balík by podle vedoucích představitelů obou stran měl mít dostatečnou podporu v obou komorách Kongresu. Mluvčí Bílého domu Ben Williamson uvedl, že prezident Donald Trump opatření podporuje a příslušný zákon po jeho schválení v Kongresu pak i podepíše.

NYT: Finanční pomoc nemusí být dostatečná

Podle deníku The New York Times (NYT) několik měsíců očekávaná intervence Kongresu pravděpodobně ochrání miliony Američanů před zimou ve stavu chudoby a zabrání návratu hospodářské recese. „Finanční injekce ale přichází moc pozdě pro desetitisíce zkrachovalých podniků a nemusí být dostatečná na to, aby udržela nezaměstnané nad vodou, než se situace na trhu práce otočí. Navíc to může být ze strany Washingtonu poslední pomoc ekonomice v dohledné době,“ dodává NYT.

Biden avizoval další podobná opatření a vyjádřil optimismus ohledně schopnosti Washingtonu zhostit se tohoto úkolu. Prosazení další sady stimulačních programů ale nebude jednoduché a i někteří Bidenovi straničtí kolegové jsou v tomto ohledu skeptičtí, napsal web Axios.

Obě kongresové komory v neděli při dokončování krizového balíku schválily několik hodin před vypršením lhůty další, tentokrát jednodenní prodloužení financování vlády. Odvrátily tak riziko, že federální úřady budou nuceny vstoupit do omezeného rozpočtového režimu. Společně s mimořádnou podporou pro firmy či místní úřady nyní Kongres plánuje schválit i dlouhodobý rozpočet vlády v objemu asi 1,4 bilionu dolarů (přes 30 bilionů korun). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 2 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 4 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 5 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 5 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 8 hhodinami

USA vyšlou do Polska dalších pět tisíc vojáků, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým, který stejně jako premiér Donald Tusk v reakci na toto rozhodnutí Trumpovi poděkoval. Podle polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniak-Kamysze krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.
21. 5. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...