Francie chystá novou letadlovou loď na jaderný pohon

Příští francouzská letadlová loď bude mít jaderný pohon, oznámil při představení podrobností o projektu prezident Emmanuel Macron. Její stavba začne na konci roku 2025, o jedenáct let později projde testy a do služby by měla nastoupit v roce 2038. Nahradí stávající jadernou letadlovou loď Charles de Gaulle. Cena plavidla se odhaduje na sedm miliard eur – 184,5 miliardy korun.

„Jaderná energie zůstane základním kamenem naší strategické autonomie. Proto jsem se rozhodl, že budoucí letadlová loď, která bude sloužit naší zemi a námořnictvu, bude stejně jako Charles de Gaulle na jaderný pohon,“ prohlásil v úterý Macron.

Volba jádra umožní plavidlu téměř neomezený dosah a dobu plavby. Vedle Francouzů vlastní atomovou letadlovou loď už jen Američané, kteří jich provozují rovnou 11. Francie také patří k zemím s vysokým podílem jádra na energetickém mixu.

Model chystané letadlové lodi
Zdroj: ČTK/AP/Laurent Cipriani

Nové plavidlo bude vážit 70 tisíc tun a měřit 300 metrů na délku a 40 na šířku. Na jeho palubu se vejdou dva tisíce členů posádky a třicítka letadel, na horní palubě může v jednu chvíli stát až 25 strojů. Právě kvůli vzletu strojů má horní paluba v nejširším bodě 80 metrů, popisují média.

Část vybavení lodi bude americké provenience. Sloužit by měla do roku 2080, píše agentura AP s odvoláním na poradce šéfa Elysejského paláce.

Letadlová loď umožňuje státu zasáhnout kdekoliv na světě, a považuje se tak za jednu z podmínek velmoceského postavení. Zdaleka nejvíc jich provozují Američané.

  • 11 – USA
    2 – Británie, Čína, Itálie
    1 – Francie, Indie, Rusko, Španělsko, Thajsko

Macron v projevu také oznámil investici 500 milionů eur (13,1 miliardy korun) do průmyslu spojeného s jádrem a zvláštní fond na jeho modernizaci a na hledání možností, jak ukládat jaderný odpad, píše agentura AP. V sobotu v Paříži začne formou videokonference celosvětové setkání u příležitosti pěti let od podpisu Pařížské klimatické dohody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Akciové burzy druhým dnem zažívají jízdu z kopce

Evropské akciové burzy zažívaly i v pátek prudký pokles. Investoři tak reagovali na dopad nových amerických cel, která prezident Donald Trump oznámil ve středu večer. Panevropský index Stoxx 600 uzavřel se ztrátou 5,1 procenta. Britský FTSE 100 i německý DAX odepsaly necelých pět procent, francouzský CAC pak přes čtyři procenta. Propad zažily trhy i ve čtvrtek. Dalším poklesem zahájily páteční obchodování rovněž americké akciové indexy. Situaci vyostřila též páteční razantní odpověď Číny.
16:57Aktualizovánopřed 17 mminutami

Rusové udeřili na elektrárnu v Chersonu. Porušili dohodu, řekl Zelenskyj

Rusko v pátek zaútočilo bezpilotním letounem na tepelnou elektrárnu v ukrajinském městě Cherson, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. Obvinil proto Moskvu z porušení moratoria na útoky proti civilní energetické infrastruktuře, které bylo zprostředkováno Spojenými státy. Ruské síly útočily během pátku rovněž v Kryvém Rihu, kde zabily nejméně čtrnáct lidí, z toho šest dětí, a v Charkově, kde zemřelo pět lidí.
07:43Aktualizovánopřed 22 mminutami

Putin bude muset brzy říci, zda to s mírem myslí vážně, prohlásil Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek po jednání ministrů zahraničí států NATO prohlásil, že ruský vládce Vladimir Putin bude muset velmi brzy říci, zda to s mírem na Ukrajině myslí vážně. Pokud ne, USA odpoví, zdůraznil Rubio. Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho je nyní „míč na ruské straně hřiště“. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) řekl, že k ruskému jednání o příměří je maximálně skeptický.
09:01Aktualizovánopřed 32 mminutami

Nad posledním nacistickým transportem z Bratislavy už létali Sověti

V pátek 4. dubna uplynulo osmdesát let od osvobození Bratislavy, k němuž došlo v rámci první etapy bratislavsko-brněnské operace, během níž sovětské a rumunské jednotky osvobozovaly jihozápad slovenského území od nacistů. Boje o Bratislavu, které se Němci nechtěli snadno vzdát, začaly 2. dubna 1945.
16:23Aktualizovánopřed 35 mminutami

Jihokorejský ústavní soud odvolal prezidenta Jun Sok-jola

Jihokorejský ústavní soud odvolal z funkce prezidenta Jun Sok-jola, kterého parlament v prosinci zbavil pravomocí kvůli vyhlášení stanného práva, informují tiskové agentury. Zatímco prezidentův právník označil rozhodnutí za zpolitizované, opozice po rozsudku hovoří o velkém vítězství lidu. Sám Jun se národu omluvil a vyjádřil mu poděkování za podporu. V zemi se nyní do dvou měsíců uskuteční nové prezidentské volby.
05:45Aktualizovánopřed 36 mminutami

„Strach je nakažlivý.“ Harrisová a Obama se opřeli do Trumpa

Exprezident USA Barack Obama a bývalá viceprezidentka Kamala Harrisová z Demokratické strany nebývale otevřeně kritizovali nedávné kroky vlády Donalda Trumpa. Podle Harrisové návrat republikána do Bílého domu vyvolal „velký pocit strachu“. Obamovi se nelíbí mimo jiné kroky v oblasti imigrace, cel či zastrašování zpravodajských médií, uvedla stanice CNN.
před 1 hhodinou

Turci usilují o klíčovou základnu v Sýrii, Izrael udeřil

Turecko chce převzít leteckou základnu Tijas v Sýrii a rozmístit tam systémy protivzdušné obrany a drony. S odkazem na své zdroje to píše The Middle East Eye (MEE) a další média. Ankara jedná s Damaškem i o vojenském centru pro výcvik syrských vojáků. Izrael mluví o „tureckém protektorátu“ a základny bombarduje. Damašek má útoky za porušení suverenity.
před 3 hhodinami

Arménie přijala zákon umožňující zahájit proces přistoupení k EU

Arménský prezident Vahagn Chačaturjan podepsal zákon, který vytváří právní základ pro možný vstup země do Evropské unie, píše agentura Reuters. Arménie se v posledních letech snaží vzdalovat od svého tradičního partnera Ruska a budovat jiné mezinárodní vazby.
před 3 hhodinami
Načítání...