V době zvýšeného napětí v regionu Čína představila svou druhou letadlovou loď. Jde zároveň o první, kterou země postavila sama. Předchozí loď Liao-ning Peking koupil v roce 1998 od Ukrajiny.
Loď, která se podle některých zdrojů bude jmenovat jako čínská provincie Šan-tung, vznikla v přístavu Ta-lien na severovýchodě země. Její stavba začala v roce 2014, předloni Čína potvrdila její existenci. Oficiálně by měla začít sloužit v roce 2020.
Jedná se o první letadlovou loď navrženou a stavěnou přímo v Číně. Její představení následuje po nedělním 68. výročí založení čínského námořnictva. Podle dřívějšího ministerstva obrany bude loď přepravovat zejména stíhací letouny typu J-15.
Novou loď technici spustili na moře v přístavu Dalian na severovýchodě země. Ostrého provozu by měla být schopna do roku 2020.
Svou první letadlovou loď Liao-ning zařadila čínská armáda do aktivní služby v září 2012 a loni v listopadu ji označila za bojeschopnou. Toto 300 metrů dlouhé plavidlo získala úpravou staré sovětské letadlové lodi Varjag, zakoupené v roce 1998 od Ukrajiny bez motorů, navigace a zbrojního vybavení.
Čína má druhý nejvyšší armádní rozpočet na světě – odhadovaná částka je kolem 148 miliard dolarů poté, co země pro rok 2017 navýšila výdaje o 7 procent. Podle analytiků by Čína ráda vlastnila pět až sedm letadlových lodí. Například Spojené státy v současnosti disponují 10 provozuschopnými loděmi.
Nové plavidlo má být oproti Liao-ningu výrazně vylepšené. Loď koupená od Ukrajiny byla vyrobena už před čtvrtstoletím – jejím základem je plavidlo ze sovětské éry. Nicméně Čína v poslední době armádu výrazně modernizuje.
V první polovině ledna se plavidlo Liao-ning zúčastnilo vojenského cvičení v Jihočínském moři, o které Čína vede územní spor se svými sousedy.
Cestou zpět do vlasti Liao-ning proplul Tchajwanským průlivem, jenž od sebe odděluje pevninskou Čínu a ostrov Tchaj-wan. Ten považuje Peking za svou odštěpenou provincii a v případě vyhlášení nezávislosti mu hrozí vojenským útokem.
V Jihočínském moři navíc Čína buduje umělé ostrovy jako zázemí pro ranveje, přístavy a další strategické prvky. Na ostrovy přesouvá i raketové systémy, což dokládají i satelitní snímky. Peking sice „militarizaci“ moře vytrvale odmítá, na druhou stranu ale takový krok považuje za oprávněný a stěžuje si na místní aktivitu letectva USA.
Proti jejím nárokům se staví Filipíny, Malajsie, Brunej, Vietnam nebo Tchaj-wan. Všechny tyto státy odmítají čínské snahy přisvojit si klíčové Spratlyho či Paracelsovy ostrovy nebo útes Scarborough.
