Internet pojmenoval pandí mládě z washingtonské zoo. „Malý zázrak“ si za několik let převezme Čína

Washingtonská zoo smutní i jásá zároveň. Kvůli koronaviru sice musela na nějaký čas zavřít, mezitím ale její tři měsíce staré pandí mládě získalo díky internetovému hlasování jméno – Siao Čchi Ťi. Zvíře po narození původně vážilo sotva dvě stě gramů, dnes jsou to čtyři kila. Svými slovy mu však dávají váhu také politici. I když je zvíře rodilým Američanem, za pár let by mělo zamířit do Číny. Jeho osud totiž předurčila politika.

Video Horizont ČT24: Pandy a čínská diplomacie
video

Horizont ČT24: Pandy a čínská diplomacie

Zdroj: ČT24

„Jsme nadšení, že máme tady ve Washingtonu D.C. nového souseda,“ prohlásila tamní starostka Muriel Bowserová. Spokojenost nad novým přírůstkem ve washingtonské zoo vyjádřil i čínský velvyslanec v USA Cchuej Tchien-kchaj.

„Je skutečným zázrakem, který je během pandemie pro nás všechny tak povznášející,“ uvedl diplomat. Pandí mládě podle expertů roste bez problémů, jméno mu po pěti dnech hlasování přitom dali lidé na internetu.

„Siao Čchi Ťi“ v mandarínštině znamená: „Malý zázrak“. Matkou zvířete je druhá nejstarší pandí samice, která kdy úspěšně porodila, a to ve svých 22 letech. Událost se tehdy setkala s velkou popularitou, živý přenos na webu kvůli náporu diváků „spadl“.

Čína využívá pandy k diplomacii

„Malý zázrak“ ve čtyřech letech nicméně povinně zamíří do Číny. S většinou zahrad chovajících pandy má totiž Čína podobnou diplomatickou dohodu. Všechny formálně vlastní a zvířata propůjčuje pouze za značný obnos. „Ty konkrétní zoo platí jeden milion dolarů ročně za jednu konkrétní pandu,“ připomíná sinolog Filip Jirouš.

Přísné a drahé podmínky Peking vysvětluje nutnými náklady na záchranu pand, zvířata totiž volně žijí jen v úzkém pásmu tří provincií. Jsou tak symbolem nejen ochrany přírody, ale rovněž zahraničních zájmů. Podle znalců Čína přitom pečlivě vybírá, komu pandu zapůjčí. „Jsou to země, které mají uzavřené výhodné dohody s Čínou nebo které se zdrží kritiky tamního stavu lidských práv,“ popisuje Ivana Karásková z Asociace pro mezinárodní otázky. 

Podobnou obchodní dohodu před čtyřmi lety uzavřela s Pekingem také Praha. Čína nabídla pandu i české metropoli, jenže výměnou chtěla uznání územní celistvosti včetně Tchaj-wanu a Tibetu. Nové vedení Prahy však žádalo vyškrtnout článek z dohody, smlouvy nakonec obě strany vypověděly.

„Setkali jsme se nejprve s šikanou pražských orchestrů, následně s ignorací našich požadavků a v konečném důsledku s otevřenými výhrůžkami,“ řekl loni v říjnu pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

Od vypovězení smlouvy se česká vláda tehdy distancovala. „Za zahraniční politiku odpovídá vláda a na vládní pozici se nic nemění. Myslím, že ani Praha by neměla mít ambice zasahovat do české zahraniční politiky,“ uvedl minulý rok ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

Číňané využívají pandy v diplomacii už od sedmého století

Český velvyslanec v USA Hynek Kmoníček v Horizontu ČT24 uvedl, že „obchod s pandami“ byl dříve jednou z mála čínských aktivit, která měla jednoznačně pozitivní konotaci. „Číňané to takto používají od sedmého století. Začali s půjčováním pand už před našimi Přemyslovci. Vrátili se k tomu až v roce 1972, kdy Mao Ce-tung ve Washingtonu daroval dvě pandy,“ řekl diplomat.

Zdůraznil, že Čína od té doby obchodní podmínky neustále zhoršuje. „O dvacet let později už to nebyl dar, ale dlouhodobá půjčka. Milion dolarů za každou pandu,“ popisuje Kmoníček. Podle něj došlo k dalšímu zhoršení podmínek o dva roky později. „Tehdy se řeklo, že to je půjčka na deset let. V zahraničí narozené pandy tak i nadále zůstávají majetkem čínského státu,“ dodal.

Kmoníček zároveň uvedl, že se obává dalšího zhoršení podmínek. „Obliba pand je nicméně tak veliká, že se všichni podle mě budou snažit o nějakou výpůjčku pandy bez ohledu na stále horší podmínky,“ uzavřel velvyslanec.