Arménie doufá v hlubší vojenskou a bezpečnostní spolupráci s Ruskem, oznámil její premiér Nikol Pašinjan po schůzce s ruským ministrem obrany. Moskva nedávno zaštítila arménsko-ázerbájdžánskou mírovou dohodu, v jejímž důsledku se Arméni musejí vzdát části území Náhorního Karabachu. I ti, kteří své domovy vyklidit nemusejí, se stále potýkají s dopady šestitýdenní války.
Stopy nedávné války jsou vidět v centru Stěpanakertu skoro všude. Hlavní město mezinárodně neuznané republiky bylo ostřelováno více než měsíc. Raketa zasáhla i dům příslušníka arménské armády Náhorního Karabachu Artura Sagijana.
„Svou rodinu jsem ještě před tímto incidentem stihl poslat do Arménie. Tuto budovu zasáhla raketa Smeršč, raketa s tříštivou hlavicí, ne kazetová,“ ukazuje na vzniklé škody Sagijan.
Artur Sagijan je praporčík arménské karabašské armády. Celou dobu bojoval v okolí města Šuša. Až do jeho obsazení ázerbájdžánskými jednotkami.
„Nejdřív šla diverzní skupina, pak speciální jednotky včetně těch tureckých i ázerbájdžánských, ti obsadili Šušu. Byli tam ale i žoldnéři,“ popsal.
Rakety zasáhly začátkem října i budovu místní elektrárny. „Tady zahynul jeden člověk, dva lidé byli těžce raněni. Vidíte, co udělali. To není vojenský objekt, to je civilní budova,“ ukazoval zase jiný arménský obyvatel Stěpanakertu, Meher Hajdapetjan.
Bomby padaly i jinde. Ve zničených bytech stále žijí lidé, protože nemají ke komu odejít. To je případ i invalidní důchodkyně Julie Dalojanové. „Je to teď hodně těžké. Stále nemáme plyn a stále neteče voda. To je prostě problém,“ uvedla.
