Muslimské země neprošly osvícenstvím ani vznikem protikultury, vysvětluje Borek protesty proti karikaturám

Karikatury proroka Mohameda jsou pro obyvatele muslimských zemí citlivým tématem. Většina těchto států si totiž neprošla kulturními změnami jako Evropa a západní svět, domnívá se blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. To, že se protifrancouzské protesty rozšířily i do vzdálených regionů, je podle něj ukázkou toho, že se náboženské otázky stávají v době sociálních sítí globálním problémem.

Protesty proti francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi
Zdroj: ČTK/ZUMA Autor: Edy Susanto

Muslimové v řadě států v uplynulých dnech protestovali proti francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi. Šéf Elysejského paláce je po nedávných útocích islámských radikálů ve Francii pobouřil obhajobou svobody slova a karikatur proroka Mohameda.

Například v Indonésii se v pondělí u francouzské ambasády sešly dva tisíce demonstrantů, v bangladéšské Dháce dokonce 50 tisíc lidí. Protestující vyzývali k přerušení diplomatických styků s Francií a někteří hrozili násilím.

Video Studio ČT24
video

David Borek o protifrancouzských protestech v muslimských zemích

Dozvuky událostí posledních dní jsou v islámském světě silné, upozornil David Borek. „Na druhou stranu si ale musíme uvědomit, že v převážně muslimském prostředí je týdenní rytmus politických i náboženských emocí směřován k pátku, hlavnímu dni muslimských modliteb,“ řekl s tím, že v tuto chvíli protesty sice pokračují, jsou ale spíše sporadického charakteru.

V pátek se podle něj ukáže, zda vlna protifrancouzských protestů bude eskalovat, či naopak opadat. „Samozřejmě že útoky z posledních dní – teď už nejenom ve Francii, ale také v Rakousku – trochu přiživují emoce, které se mohou projevit,“ dodal.

Náboženské otázky jako globální problém

To, že se demonstrace rozšířily například i do Bangladéše, je přitom ukázkou toho, že náboženské, kulturní a společenské otázky a spory se stávají v době sociálních sítí a on-line přenosu globálním problémem.

„Bangladéš je v úplně jiném regionu, je to trochu jiný svět než Blízký východ, daleko od Francie. Přesto tam jsou poměrně masivní demonstrace a výzvy k bojkotu Francie a přerušení diplomatických styků,“ poznamenal zpravodaj s tím, že podobným případem je také Indonésie.

Absence protikultury

Karikatury jsou pro obyvatele muslimských zemí citlivým tématem, protože většina těchto států si neprošla tím, čím Evropa a západní svět, domnívá se Borek. „Tedy osvícenstvím a také fází začínající v šedesátých letech minulého století,“ uvedl.

Před více než půlstoletím vznikla podle něj na Západě takzvaná protikultura, která se definuje jako zpochybňování některých dogmat nebo tabu stávající většinové společnosti.

„Když dnes v Americe někdo spálí fotku papeže nebo (prezidenta Donalda) Trumpa či spálí americkou vlajku, tak sice může mít problémy a může čelit různým odsudkům, ale víceméně mu nejde o život. Do jisté míry se tato protikultura stala součástí mainstreamu, ačkoliv proti němu před půl stoletím protestovala,“ vysvětlil Borek.

V muslimském světě je ovšem v tomto ohledu situace zcela odlišná. „Některé státy mají naprosto absentující občanské a politické svobody, ale i ty státy, které mají relativně více svobod, jako Tunisko nebo Libanon, kde existuje politická soutěž a dá se mluvit o náběhu k občanským a politickým svobodám, tak i v těchto zemích jsou některá témata tabuizovaná,“ podotkl zpravodaj.

„V těchto zemích zároveň i lidé, kteří by třeba měli jiný názor, často mlčí nebo jej neříkají na veřejnosti, protože tam hrozí hrozí nejenom ,násilí' na sociálních sítích, ale i skutečné násilí,“ dodal Borek.