Europarlament potvrdil plán na snížení emisí o 60 procent, většina českých zástupců byla proti

Evropský parlament schválil návrh na přísnější omezení emisí skleníkových plynů, než plánuje Evropská komise. Většina europoslanců se vyslovila pro to, aby Evropská unie zredukovala do roku 2030 zplodiny o 60 procent proti hodnotám z roku 1990. Tento krok patrně povede ke složitým vyjednáváním s členskými státy, z nichž některé považují za příliš ambiciózní již zářijový návrh Komise na 55procentní snížení.

Zasedání europarlamentu
Zdroj: REUTERS Autor: Vincent Kessler

Evropský parlament konečným hlasováním o svém postoji k takzvanému klimatickému zákonu potvrdil výsledky schvalování pozměňovacích návrhů, v němž získala jako jediná většinovou podporu šedesátiprocentní varianta. Menší část poslanců navrhovala zachovat cíl Komise, jiní požadovali jeho další zpřísnění až na 70 procent.

„Starý těžký průmysl zastarává den za dnem víc a víc, uhelná elektřina už není konkurenceschopná. Je třeba konečně modernizovat celý průmysl. Nemůžeme se zaseknout ve věku páry, uhlí a znečištění,“ komentoval schválení normy český pirátský europoslanec Mikuláš Peksa, podle něhož EP dal podporou přísnějších limitů najevo, že problém globálního oteplování bere vážně.

Čeští europoslanci většinou proti

Většina českých europoslanců však šedesátiprocentní hranici nepodpořila, neboť podle nich není jisté, zda další výzvy pro evropský průmysl v době těžkého dopadu koronavirových omezení nepřinesou příliš velkou zátěž.

„Pro byznys je to naprosto nepředvídatelná situace,“ vysvětlila česká liberální místopředsedkyně EP Dita Charanzová, proč pro normu nezvedla ruku. Není například zatím zcela jasné, jaký může mít nový emisní cíl dopad na automobilový průmysl v Česku, dodala.

Dosavadní cíl akceptovaný všemi členskými státy počítal se čtyřicetiprocentním snížením emisí.

EP nyní začne o své verzi vyjednávat se členskými státy. Zvláště některé země severní a západní Evropy již daly najevo, že podporují hodnoty navržené Komisí, jen málo z nich by bylo ochotno zajít ještě dále. Vlády některých zemí východního křídla EU včetně Česka či Polska naproti tomu považují i 55procentní cíl za nereálný vzhledem k očekávaným dopadům na ekonomiku.