Macron kritizoval neschopnost libanonských stran vytvořit vládu, dopustily se prý „kolektivní zrady“

Neschopnost libanonských stran dohodnout se na vytvoření nové vlády je kolektivní zradou, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron, který se snaží prolomit pat v blízkovýchodní zemi zmítané politickou i hospodářskou krizí. Informovala o tom agentura AFP. Designovaný libanonský premiér Mustafá Adíb v sobotu oznámil, že neuspěl ve snaze vytvořit kabinet, a rezignoval.

Libanonské politické strany se podle Macrona dopustily „kolektivní zrady“ a budou muset přijmout plnou zodpovědnost za neúspěch při formování nové vlády. Politickým představitelům dal „poslední šanci“ dodržet slib z počátku září a dospět k dohodě o novém kabinetu. Učinit by to podle Macrona měli do čtyř až šesti týdnů. Do budoucna prezident nevyloučil ani to, že by Francie mohla na konkrétní libanonské politiky uvalit sankce.

Libanonský prezident Michel Aún s designovaným premiérem Mustafou Adíbem
Zdroj: ČTK/AP

Macron se do kritické situace v Libanonu vložil po srpnové explozi v přístavu v metropoli Bejrútu, která si vyžádala zhruba dvě stovky obětí a další stovky zraněných. Do země přicestoval dva dny po výbuchu a naléhal na zásadní politické změny. Prvního září přiletěl francouzský prezident do Bejrútu znovu a tehdy uvedl, že nová libanonská vláda by podle slibu politických představitelů měla vzniknout do dvou týdnů.

Demise změnila očekávání

V sobotu ale designovaný premiér Mustafá Adíb oznámil, že nebyl ve snaze vytvořit vládu úspěšný, a podává proto demisi. Podle agentury Reuters byl hlavním problémem spor o to, kdo povede ministerstvo financí.

Libanonská média informovala, že dohodu komplikoval šíitský blok, k němuž patří radikální hnutí Hizballáh a strana Amal a který trval na tom, aby resort financí měli pod kontrolou právě šíité.

Macron Hizballáh ve svém proslovu ostře kritizoval. Podle něj nemůže být zároveň armádou ve válce proti Izraeli, milicí bojující v občanské válce v Sýrii a respektovanou politickou stranou v Libanonu. „Je na něm, aby ukázal, že respektuje Libanonce jako celek. V posledních dnech jasně ukázal opak,“ uvedl francouzský prezident. Zároveň dodal, že nemá důkazy o tom, že by vzniku nové libanonské vlády zabránil Írán. Šíitská mocnost je spojencem hnutí Hizballáh.

Francie má tradičně s Libanonem blízké vztahy. Od roku 1920 do roku 1941 byl Libanon spolu se Sýrií francouzským mandátním územím. V roce 1941 získal Libanon formální nezávislost, suverénním státem se stal v roce 1944.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 22 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 1 hhodinou

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 1 hhodinou

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 3 hhodinami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...