V Bělorusku protestní nálady prostoupily i starší generaci, všímá si spolupracovník České televize novinář Tomáš Vlach. Měsíc po prezidentských volbách je přitom podle něj na ulici těžké natrefit na Lukašenkovy příznivce. Vlach, který byl hostem pátečního Interview ČT24, je však spíše skeptický vůči tomu, že by demonstrace mohly vést ke skutečným změnám.
Je těžké potkat v Bělorusku někoho, kdo má Lukašenka rád, říká novinář Vlach
29 minut
Tomáš Vlach hostem pořadu Interview ČT24
Bělorusko v současnosti zažívá největší protesty od vyhlášení nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Vypukly po sporných prezidentských volbách z 9. srpna, po nichž úřady jasným vítězem prohlásily Lukašenka, který zemi vládne tvrdou rukou už šestadvacet let. Opozice podobně jako EU ale tyto výsledky hlasování neuznává a považuje je za zfalšované.
Měsíc po volbách je v Bělorusku víc lidí na straně proti Lukašenkovi, domnívá se novinář Tomáš Vlach. Dodal, že ještě nedávno se přitom jeho příznivci dali ve společnosti najít poměrně snadno. „Teď už je to poměrně těžké setkat se s někým, kdo má Lukašenka rád,“ poznamenal.
Mezi policisty by ale podle Vlacha člověk diktátorovy příznivce našel. „Ale mezi normálními lidmi na ulici to není úplně lehké,“ vysvětlil.
Protestní nálady u starší generace
„Před protesty jsem byl v Bělorusku několikrát a divil jsem se, jak třeba jeden zaměstnanec hotelu – postarší pán, od kterého bych čekal, že bude chválit Lukašenkův režim – ke mně přišel a říkal: ,Podívej se, my tady máme spisovatelku nobelistku Světlanu Alexijevičovou a oni ji nevydávají… jak je možné, že se režim takto chová, '“ uvedl Vlach s tím, že podobných příkladů by mohl najít mnoho.
I starší generace tak byla podle Vlacha prostoupena protestními náladami už před volbami. „Během sovětské doby v Bělorusku sice proběhly určité změny, ale ještě tam nedošlo ke katarzi, k tomu vyčerpání, co my jsme ve společnosti zažili během sametové revoluce… A to možná ze společnosti vystupuje teď,“ vysvětluje si Vlach.
Bělorusové, kteří Lukašenka obhajují, se přitom opírají o několik hlavních argumentů, podotýká Vlach. První z nich poukazuje na bídu, která v Bělorusku panovala v devadesátých letech.
„Pak tam je třeba to, jakým způsobem si Lukašenko zakonzervoval společnost.“ Tito lidé podle novináře argumentují tím, že v Bělorusku je bezpečno, není tam válka, je tam čisto, že každý někde pracuje… „Takže Lukašenko operuje heslem ,stabilita',“ vysvětlil Vlach s tím, že na něj ale slyší čím dál menší část společnosti.
Vůči tomu, že by nynější protesty mohly v Bělorusku přinést skutečnou změnu, je však novinář spíše skeptický.
