Kalesnikavová čelila výhrůžkám smrtí. Podala trestní oznámení na agenty KGB

Čelná představitelka běloruské opozice Maryja Kalesnikavová byla od svého pondělního zadržení vystavená výhrůžkám smrtí. Podle zpravodajského portálu Tut.by to po úterní návštěvě své mandantky ve vazební věznici řekla advokátka Ljudmila Kazaková. Kalesnikavová v této souvislosti podala trestní oznámení. Se zástupcem opoziční koordinační rady Pavlem Latuškem jednal český ministr zahraničí Tomáš Petříček a ujistil ho o podpoře občanských aktivit v Bělorusku.

Představitelka běloruské opozice Maryja Kalesnikavová
Zdroj: Reuters Autor: Vasilij Fedosenko

Kalesnikavovou v pondělí zadrželi maskovaní lidé, zřejmě pracovníci běloruských bezpečnostních orgánů, a v noci na úterý se ji pokusili s použitím násilí dostat ven ze země, přes hranici na Ukrajinu. To se jim však nepodařilo, protože žena před hranicí roztrhala svůj cestovní pas a vylezla oknem z auta, které ji mělo přes hranici převézt. Poté byla zadržena.

Podle advokátky je členka prezidia koordinační rady běloruské opozice Kalesnikavová podezřelá z trestného činu „veřejné vyzývání k uchopení moci nebo k násilné změně ústavního pořádku“. Vyšetřovací výbor přitom potvrdil, že je ve vazbě, stejně jako Maksim Znak, další člen vedení rady, kterého maskovaní pracovníci bezpečnosti zatkli ve středu.

Kazaková po návštěvě ve věznici uvedla, že její mandantka se cítí dobře a má dobrou náladu. Nicméně po násilné snaze natlačit ji do auta a udržet ji v něm má na těle modřiny a bolí ji ruce.

Trestní oznámení míří na tajné agenty

Advokátka podle Tut.by sdělila, že předala šéfovi běloruského vyšetřovacího výboru trestní oznámení Kalesnikavové na pracovníky tajné služby KGB a GUBOPiK (Hlavní správa pro boj s organizovaným zločinem a korupcí), kteří jí hrozili smrtí. V oznámení jsou uvedena konkrétní jména i funkce dotyčných lidí.

„Tyto osoby mi hrozily, že mě zbaví života, což jsem vnímala jako reálné. Zejména říkaly, že pokud dobrovolně neopustím území Běloruské republiky, stejně mě vyvezou: živou, nebo po částech. Také hrozily, že mě uvězní až na 25 let, zařídí mi problémy na místech zadržování, na místech věznění, což jsem také vnímala jako reálné,“ citoval Tut.by z trestního oznámení Kalesnikavové.

Po nuceném úterním odjezdu opozičníků Antona Radňankoua a Ivana Kraucoua na Ukrajinu, zadržení Kalesnikavové, která s nimi odmítla odjet, a zadržení Maksima Znaka je nyní posledním členem koordinační rady, který je na svobodě a v Bělorusku, nositelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová. Vzhledem ke svému věku se ale spisovatelka do činnosti předsednictva aktivně nezapojuje.

Petříček se setkal se zástupcem opoziční koordinační rady

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) na středečním jednání se členem běloruské opoziční koordinační rady Pavlem Latuškem odsoudil zákroky policie proti demonstrantům a podpořil základní demokratická práva občanů. Ministerstvo to uvedlo v tiskové zprávě.

„Jedinou cestou k řešení je reálný dialog mezi mocí a společností,“ uvedl Petříček. Opozičního předáka ujistil o podpoře běloruské společnosti na mezinárodních fórech a seznámil ho s rozhodnutím českého kabinetu o podpoře humanitárních a občanských aktivit v Bělorusku. 

Vláda koncem srpna schválila vytvoření fondu na pomoc Bělorusům, které postihly restrikce Lukašenkova režimu. Česko z letošního rozpočtu ministerstva zahraničí vyčlení pro tyto účely deset milionů korun. Peníze poslouží na pomoc perzekvovaným lidem, léčbu zraněných nebo na podporu nezávislých médií. Česko také hodlá poskytnout lékařskou pomoc těm, pro něž je v Bělorusku nedostupná, v českých nemocnicích. 

Latuško je jedním ze sedmi členů předsednictva koordinační rady běloruské opozice. Současné běloruské vedení dialog s ní odmítá. Všichni členové předsednictva s výjimkou nositelky Nobelovy ceny za literaturu Světlany Alexijevičové jsou buď zatčeni, nebo byli přinuceni opustit Bělorusko.

„Se znepokojením sledujeme zatýkání a deportace členů vedení koordinační rady. Oceňuji proto statečný krok našeho velvyslance v Bělorusku, který včera (ve středu) s několika kolegy z EU vyjádřil podporu právě paní Alexijevičové přímo v jejím bytě,“ poznamenal Petříček. Na znamení solidarity s Alexijevičovou podle Reuters přijeli velvyslanci Česka, Litvy, Německa, Polska, Rakouska, Slovenska a Švédska.