Kalesnikavová čelila výhrůžkám smrtí. Podala trestní oznámení na agenty KGB

Čelná představitelka běloruské opozice Maryja Kalesnikavová byla od svého pondělního zadržení vystavená výhrůžkám smrtí. Podle zpravodajského portálu Tut.by to po úterní návštěvě své mandantky ve vazební věznici řekla advokátka Ljudmila Kazaková. Kalesnikavová v této souvislosti podala trestní oznámení. Se zástupcem opoziční koordinační rady Pavlem Latuškem jednal český ministr zahraničí Tomáš Petříček a ujistil ho o podpoře občanských aktivit v Bělorusku.

Kalesnikavovou v pondělí zadrželi maskovaní lidé, zřejmě pracovníci běloruských bezpečnostních orgánů, a v noci na úterý se ji pokusili s použitím násilí dostat ven ze země, přes hranici na Ukrajinu. To se jim však nepodařilo, protože žena před hranicí roztrhala svůj cestovní pas a vylezla oknem z auta, které ji mělo přes hranici převézt. Poté byla zadržena.

Podle advokátky je členka prezidia koordinační rady běloruské opozice Kalesnikavová podezřelá z trestného činu „veřejné vyzývání k uchopení moci nebo k násilné změně ústavního pořádku“. Vyšetřovací výbor přitom potvrdil, že je ve vazbě, stejně jako Maksim Znak, další člen vedení rady, kterého maskovaní pracovníci bezpečnosti zatkli ve středu.

Kazaková po návštěvě ve věznici uvedla, že její mandantka se cítí dobře a má dobrou náladu. Nicméně po násilné snaze natlačit ji do auta a udržet ji v něm má na těle modřiny a bolí ji ruce.

Trestní oznámení míří na tajné agenty

Advokátka podle Tut.by sdělila, že předala šéfovi běloruského vyšetřovacího výboru trestní oznámení Kalesnikavové na pracovníky tajné služby KGB a GUBOPiK (Hlavní správa pro boj s organizovaným zločinem a korupcí), kteří jí hrozili smrtí. V oznámení jsou uvedena konkrétní jména i funkce dotyčných lidí.

„Tyto osoby mi hrozily, že mě zbaví života, což jsem vnímala jako reálné. Zejména říkaly, že pokud dobrovolně neopustím území Běloruské republiky, stejně mě vyvezou: živou, nebo po částech. Také hrozily, že mě uvězní až na 25 let, zařídí mi problémy na místech zadržování, na místech věznění, což jsem také vnímala jako reálné,“ citoval Tut.by z trestního oznámení Kalesnikavové.

Po nuceném úterním odjezdu opozičníků Antona Radňankoua a Ivana Kraucoua na Ukrajinu, zadržení Kalesnikavové, která s nimi odmítla odjet, a zadržení Maksima Znaka je nyní posledním členem koordinační rady, který je na svobodě a v Bělorusku, nositelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová. Vzhledem ke svému věku se ale spisovatelka do činnosti předsednictva aktivně nezapojuje.

Petříček se setkal se zástupcem opoziční koordinační rady

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) na středečním jednání se členem běloruské opoziční koordinační rady Pavlem Latuškem odsoudil zákroky policie proti demonstrantům a podpořil základní demokratická práva občanů. Ministerstvo to uvedlo v tiskové zprávě.

„Jedinou cestou k řešení je reálný dialog mezi mocí a společností,“ uvedl Petříček. Opozičního předáka ujistil o podpoře běloruské společnosti na mezinárodních fórech a seznámil ho s rozhodnutím českého kabinetu o podpoře humanitárních a občanských aktivit v Bělorusku. 

Vláda koncem srpna schválila vytvoření fondu na pomoc Bělorusům, které postihly restrikce Lukašenkova režimu. Česko z letošního rozpočtu ministerstva zahraničí vyčlení pro tyto účely deset milionů korun. Peníze poslouží na pomoc perzekvovaným lidem, léčbu zraněných nebo na podporu nezávislých médií. Česko také hodlá poskytnout lékařskou pomoc těm, pro něž je v Bělorusku nedostupná, v českých nemocnicích. 

Latuško je jedním ze sedmi členů předsednictva koordinační rady běloruské opozice. Současné běloruské vedení dialog s ní odmítá. Všichni členové předsednictva s výjimkou nositelky Nobelovy ceny za literaturu Světlany Alexijevičové jsou buď zatčeni, nebo byli přinuceni opustit Bělorusko.

„Se znepokojením sledujeme zatýkání a deportace členů vedení koordinační rady. Oceňuji proto statečný krok našeho velvyslance v Bělorusku, který včera (ve středu) s několika kolegy z EU vyjádřil podporu právě paní Alexijevičové přímo v jejím bytě,“ poznamenal Petříček. Na znamení solidarity s Alexijevičovou podle Reuters přijeli velvyslanci Česka, Litvy, Německa, Polska, Rakouska, Slovenska a Švédska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 1 hhodinou

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 2 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 4 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 5 hhodinami
Načítání...