Nařízení soudně napadly prestižní Harvardova univerzita a Massachusettský technologický institut (MIT). Soudce v případu oznámil, že vláda s vysokými školami dospěla k mimosoudní dohodě, která nové pravidlo v podstatě ruší. Trumpova administrativa přitom čelila několika různým žalobám, pod něž se podepsalo dohromady přes dvě stě vysokých škol a dvacet amerických států.
Podle zrušeného nařízení museli opustit USA ti zahraniční studenti, jejichž školy na podzim plánují vést výuku čistě v dálkovém režimu. Pokud ze země odcházet nechtěli, museli by přestoupit na jinou instituci, která alespoň část výuky povede v učebnách. V opačném případě by jim hrozila deportace.
Školné
Opatření vyvolalo silnou nesouhlasnou odezvu zejména z řad vysokých škol, podle nichž by ohrozilo bezpečnost studentů a poškodilo by školy finančně. Většina zahraničních studentů, kterých je v USA více než milion, totiž platí v USA plné školné.
Podle vedoucích některých univerzit byl krok součástí Trumpovy snahy donutit vysoké, střední i základní školy otevřít po prázdninách svoje dveře studentům a žákům. Řada institucí přitom s prezenční výukou váhá, protože se obávají nového vzedmutí pandemie v USA v posledních týdnech.
Spojené státy za posledních sedm dní několikrát překonaly svůj dosavadní rekordní denní přírůstek počtu nakažených koronavirem. V absolutních číslech jsou přitom nejvíce zasaženou zemí na světě, od začátku pandemie se tam nákaza prokázala již u téměř 3,4 milionu lidí, přes 136 tisíc lidí zemřelo.