Polsko na křižovatce mezi konzervatismem a liberalismem. Druhé kolo voleb prezidenta začalo

Polští voliči rozhodují, zda zemi povede dalších pět let dosavadní prezident Andrzej Duda, spojenec národně konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) a její vlády, anebo jeho soupeř nominovaný liberální Občanskou platformou, varšavský primátor Rafal Trzaskowski. Rozdíl mezi oběma kandidáty v předvolebních průzkumech je v rozmezí statistické chyby. Místnosti se zavírají ve 21:00.

Pro vládní tábor je v sázce hodně. Má sice v dolní komoře parlamentu s největšími pravomocemi těsnou většinu, ale ta by nestačila k přehlasování případných prezidentových vet návrhů zákonů. V neprospěch stávajícího prezidenta podle politologů může hrát nechuť k ovládnutí všech mocenských institucí ze strany PiS.

Duda v prvním kole vyhrál se ziskem 43,5 procenta hlasů, což představovalo 8,45 milionu voličů. Trzaskowski získal 30,46 procenta hlasů (5,9 milionu voličů). Může však doufat v přízeň voličů dalších středových kandidátů. Na vážkách mezi volbou Dudy a absencí u urny zůstalo sedm procent příznivců kandidáta krajní pravice Krzysztofa Bosaka.

Hodnoty

Možná i proto dal Duda najevo odpor vůči „ideologii LGBT“. Tak hovoří o prosazování práv sexuálních menšin. To je podle něj nebezpečnější než komunismus. Navrhl proto ústavní dodatek proti adopcím dětí homosexuálními páry. S tím souhlasí i Trzaskowski, který se jinak zasazoval o rovnost občanů bez ohledu na sexuální orientaci.

Duda také zaujal svým výpadem proti vakcínám. „Naprosto nesouhlasím s žádným povinným očkováním,“ uvedl během jednoho mítinku, vysílaném v TVP. „Očkování proti koronaviru by rozhodně nemělo být povinné,“ řekl s tím, že se nikdy nenechal očkovat proti chřipce.

Trzaskowski si nenechal ujít příležitost a reagoval: „Sním o zemi, ve které všichni politici vědí, že Země je kulatá a děti je třeba očkovat. Takovou zemi vybudujeme.“ Duda později dodal, že se závažnými nemocemi, jako je dětská obrna, spalničky či tuberkulóza, by se bez očkování těžko dalo bojovat.

Duda se také snaží opřít o štědré sociální programy vlád PiS v posledních letech. „Velice často teď při setkání s lidmi slyším, že se jim žije lépe, snadněji. Naposledy jsem slyšel, že díky naší politice může děvče z rodiny s mnoha dětmi studovat medicínu ve velkém městě, protože teď si to rodiče mohou dovolit,“ argumentuje.

„Test populismu“

I kvůli těmto výrokům označila agentura AP hlasování za „důležitý test populismu v Evropě“. Přichází po ostré kampani, která prohloubila rozdělení Polska a nechyběly v ní ani antisemitské a protiněmecké tóny. Uchazeči – oba ve věku 48 let – hledali podporu v soupeřících politických táborech za oceánem. Donald Trump Dudu přijal krátce před volbami.

Už cesta k volbám zemi dělila. Původně se měly konat 10. května. Vláda je kvůli koronaviru hodlala uspořádat korespondenčně, opozice však prosadila odklad kvůli obavám z falšování.

O rozdělení země svědčí i to, že se štáby obou uchazečů nedokázaly domluvit na televizní debatě: Duda nepřijal pozvání nezávislých médií, Trzaskowski odmítl veřejnoprávní Polskou televizi (TVP), jejíž vysílání je v posledních letech považováno za provládní. Dudu v TVP sledovaly skoro čtyři miliony diváků, Trzaskowského v soukromé TVN zhruba polovička.

„Tolik agrese ve volební kampani ještě nebylo. Konfrontace stoupenců Andrzeje Dudy a Rafala Trzaskowského stále častěji končí nadávkami, výhružkami a dokonce i údery pěstí,“ napsal opoziční list Gazeta Wyborcza. „Nenávist je strašně zákeřná, protože nakazí všechny a nikdo nevyjde z tohoto boje bez kazu,“ varoval sociolog Cezary Obracht-Prondzyński.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda převzala těla čtyř rukojmí od Červeného kříže

Palestinské teroristické hnutí Hamás ve čtvrtek ráno v rámci dohody o příměří v Pásmu Gazy předalo Červenému kříži (ČK) rakve s těly čtyř mrtvých izraelských rukojmí, která ozbrojenci unesli živá z jižního Izraele při svém útoku 7. října 2023. Izraelská armáda ve čtvrtek krátce nato oznámila, že těla od pracovníků ČK převzala, což potvrdila i kancelář premiéra Benjamina Netanjahua.
09:09Aktualizovánopřed 16 mminutami

Trump pokračuje ve výpadech vůči Zelenskému

Americký prezident Donald Trump pokračuje v útocích na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. V Miami na konferenci FII Priority podporované Saúdskou Arábií prohlásil, že kdyby chtěl, mohl Zelenskyj přijet do Rijádu na rozhovory USA a Ruska o možnostech ukončení ruské agrese. Kyjev ani další evropské země přitom na schůzku pozvání nedostaly.
05:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Začal soud s jihokorejským prezidentem, hrozí mu až trest smrti

U okresního soudu v Soulu začal trestní proces s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem, který čelí obvinění ze vzpoury za to, že se v prosinci pokusil zavést stanné právo. Poprvé v historii země je trestně stíhán současný prezident. Junovi hrozí trest smrti nebo doživotní vězení.
před 4 hhodinami

Londýn chystá rozsáhlou opravu brutalistního komplexu Barbican

Londýn se chystá na opravu unikátního kulturního centra Barbican. Brutalistní komplex ze sedmdesátých let hostí často světové orchestry nebo filmové hvězdy, postupně však chátrá. Vedení britské metropole chce do centra investovat sto milionů liber, v přepočtu zhruba tři miliardy korun. Oprava má být celková, město zamýšlí vrátit komplex do podoby co nejbližší té původní. Jsou v něm mimo jiné dva tisíce bytů, koncertní sály, kina, restaurace, knihovna nebo také hudební škola. To všechno mohlo vyrůst po válce přímo v historickém centru Londýna jen kvůli tomu, že původní čtvrti zdevastovalo německé bombardování během druhé světové války.
před 5 hhodinami

CDU/CSU se vrátila ke konzervativním kořenům, Levice posiluje u mladých voličů

Konzervativní strana CDU/CSU vede průzkumy před německými předčasnými volbami. Její předseda Friedrich Merz vyloučil vládu s pravicově populistickou Alternativou pro Německo (AfD), která má podle odhadů druhou nejvyšší podporu voličů. V průzkumech posiluje postkomunistická strana Levice, sbírá hlasy mladých voličů. Zároveň se může stát, že se do Spolkového sněmu nakonec nedostane Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW).
před 5 hhodinami

Paříž hostila druhou schůzku o Ukrajině. Evropa musí být silnější, shrnul Fiala

Francouzský prezident Emmanuel Macron svolal na středu do Paříže další jednání o Ukrajině a evropské bezpečnosti. Oproti pondělní schůzce tentokrát pozval i další země z Evropské unie a NATO, mimo jiné Českou republiku, pobaltské a skandinávské státy či Kanadu. Za Česko se přes videohovor zúčastnil premiér Petr Fiala (ODS). Pokud máme být bráni vážně, musíme být silnější ekonomicky i vojensky, zmínil.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

„Člověk musí žít.“ Sílu i bolest partnerů ve válce ukázal dokument Tři roky lásky

I těžký osud může mít dobrý konec. To je poselství reportážního dokumentu zpravodajky Ilony Zasidkovyčové a kameramana Vojtěcha Höniga o mileneckých vztazích ve válce, který vznikl ke třem letům od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Válka v bránící se zemi navýšila počet sňatků, rozvodů i soužití s partnerem po amputaci. Na příbězích pěti párů z bojiště a mimo něj snímek s názvem Tři roky lásky ukazuje ukrajinské odhodlání, ale i smutek ze ztráty a smíření.
před 13 hhodinami

Tisíce Libanonců se vrací do míst válečné zkázy

Libanonská vláda protestuje proti přítomnosti izraelské armády na jejím území poblíž společné hranice. Jeruzalém totiž i přes úterní vypršení prodloužené lhůty na úplné stažení ponechal vojáky na pěti opevněných místech, aby dle svých slov ochránil před teroristickým hnutím Hizballáh sever Izraele. Mezitím se tisíce Libanonců vracejí do míst zkázy – jedním ze symbolů destrukce poslední války Izraele s Hizballáhem je vesnice Kfarkela ležící na hranici se Židovským státem. Z obou stran hranice uprchlo až milion a půl lidí, z čehož většina byli právě Libanonci.
před 13 hhodinami
Načítání...