Historik architektury Lukeš zvažuje právní kroky kvůli otcově soše Lenina. Vystavili ji v Porýní

3 minuty
Události: Kontroverze kolem Leninovy sochy v Gelsenkirchenu
Zdroj: ČT24

Český historik architektury Zdeněk Lukeš zvažuje právní kroky proti německé Marxisticko-leninské straně, která v západoněmeckém Gelsenkirchenu vztyčila sochu Vladimira Iljiče Lenina. Skulptura vznikla podle návrhu Lukešova otce. Německá extremně levicová formace, která původně v Hořovicích vystavenou sochu koupila, se synem tvůrce její nové použití nekonzultovala.

Extremistická skupina, kterou dlouhodobě sleduje německá rozvědka, odhalila Leninovu sochu 20. června za zpěvu Internacionály. Radnice Gelsenkirchenu v Severním Porýní-Vestfálsku nedokázala vystavení díla na soukromém pozemku zabránit. Nyní alespoň spustila internetovou kampaň pod názvem „Lenin sem nepatří“.

„Je to výsměch milionům obětí komunistického systému,“ říká k vystavení sochy historička Anna Kaminskyová.

Odpor přichází i z Česka. Leninovu sochu z Gelsenkirchenu vytvořil jako povinné školní dílo Vladimír Kýn, otec známého historika umění Zdeňka Lukeše. „Samozřejmě mě to rozčílilo, protože od otce vím, že na tohle školní dílo pyšný nebyl,“ tvrdí.

obrázek
Zdroj: ČT24

Marxisticko-leninská strana údajně sochu koupila od rakouského překupníka a vystavila bez konzultace s rodinou tvůrce. „Jako dědice autorských práv mě nikdo nekontaktoval, takže to považuju za skandální. O nějakých právních krocích uvažuji. Musím se poradit s právníkem, jaké jsou šance,“ dodává Lukeš.

Muzeum pro zavržené sochy

Spor o Leninovu sochu přišel v době, kdy se v Německu stejně jako ve světě diskutuje o kontroverzních pomnících. Berlínská socha sedící černošky z 20. let je podle kritiků symbolem meziválečného rasismu. Neznámí útočníci jí nedávno urazili hlavu.

Stalo se tak krátce před plánovaným přesunem sochy do speciálního muzea, ve kterém Berlín shromažďuje takzvané zavržené sochy. „Našli jsme tak určité řešení pro 'toxické' pomníky,“ vysvětluje ředitelka muzea Urte Evertová.

Prostor tu sdílejí nacistické i stalinistické pomníky, vždy s historickým výkladem okolností svého vzniku. Perlou sbírky je tříapůltunová Leninova hlava pocházející z dnes už zničené sochy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...