Na hřbitově u Istanbulu objevili ostatky stovek lidí, kteří byli původně pohřbeni na převážně kurdském východě země. Do města je úřady převezly bez vědomí pozůstalých. Některé z kostí patří někdejším členům zakázané PKK a milic YPG, které Turecko zařadilo mezi teroristické organizace. Kauza má potenciál zhoršit už tak napjaté vztahy mezi Tureckem a Kurdy – ti už věc začali řešit právně.
Za bezmála čtyřicet let konfliktu Turecka s kurdskými separatisty zemřelo na čtyřicet tisíc lidí a někteří z nich nemají klid ani po smrti. Objevené ostatky nedaleko Istanbulu pochází z východního koutu země – z bývalého hřbitova u města Bitlis, který tamní úřady v roce 2017 srovnaly se zemí s tím, že je nelegální. Na západ Turecka pak ostatky po více než 260 lidí odvezly bez vědomí pozůstalých.
Mezi pohřbenými byli ozbrojenci Strany kurdských pracujících (PKK) a její syrské odnože YPG, které Ankara řadí mezi teroristická uskupení. Evropa a USA evidují jako teroristickou organizaci jen první jmenovanou.
„Tohle nikdo nečekal. Stát provedl pitvy a rodiny pak od úřadů dostaly povolení je na původním místě pohřbít,“ říká právník Serhat Çakmak. Ten už začal věc řešit právní cestou a podal trestní oznámení. „Pokud jej úřady odmítnou, dáme věc k ústavnímu soudu, potažmo k Evropskému soudu pro lidská práva,“ odhaluje případné kroky.
Turecká armáda zničila řadu hřbitovů před pěti lety
V roce 2015 Ankara rozhodla řadu hřbitovů na východě země zničit. Stalo se tak po kolapsu mírových rozhovorů mezi státem a PKK. Ozbrojence vinila, že na nich ukrývají zbraně. Kosti z Bitlisu bez vědomí rodin zamířily k identifikaci do Istanbulu.
Do protestů se vložila také iniciativa „Sobotní matky“, která po tureckých úřadech chce odtajnit osudy stovek blízkých, kteří beze stopy zmizeli převážně na vrcholu bojů s PKK v 90. letech minulého století.
„Samozřejmě, že chceme nalézt naše blízké. Naše truchlení ale skončí teprve, až bude v těchto případech učiněno spravedlnosti za dost,“ komentuje postoj Sobotních matek jejich spoluzakladatelka Maşide Ocaková.
