Rasismus v Evropě. Lidem od druhé světové války otrnulo, myslí si Jourová

30 minut
Události, komentáře: Projevy rasismu v Evropě
Zdroj: ČT24

Rasismus v Evropě je na vzestupu od roku 2015, kdy do Evropy přicházelo velké množství lidí a atmosféra ve společnosti se zhoršila, myslí si místopředsedkyně Evropské komise (EK) Věra Jourová. Rasovou nesnášenlivost podle ní posilují populistické strany. Uvedla to v úterním vysílání Událostí, komentářů, kterého se na toto téma následně zúčastnili i poslanci Jaroslav Bžoch (ANO) a Pavel Žáček (ODS) a europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09).

„Situace není tak špatná, v Evropě nemáme žádný stát, který by byl vůči rasismu mlčenlivý. Všude ale ohledně toho existují zákony, které se málo vynucují,“ popsala problém Jourová. Podle ní se zde rasismus projevuje spíše ve skryté formě diskriminace, kterou není na první pohled vidět.

Místopředsedkyně EK také uvedla, že mnohé z evropských zákonů na potírání rasismu se přijaly v období po druhé světové válce. „Bylo to tvrdé ponaučení. Lidé si pamatovali transporty a žluté hvězdy. Holocaust byla otřesná situace, která způsobila, že se přijaly zákony, které kladly velký důraz na lidskoprávní problematiku,“ řekla Jourová.

Podle ní ale lidem od té doby otrnulo, nenávistné i rasistické projevy se ve společnosti čím dál více tolerují. Jourová v pořadu řekla, že se projevují zejména v digitálním prostoru – na internetu a sociálních sítích. „Je třeba to zlikvidovat. V současnosti například 40 % židovských spoluobčanů říká, že se připravuje na cestu z Evropy, protože se tu necítí bezpečně,“ uvedla.

Proti rasismu lze bojovat vzděláním i zákony

Podle Jourové lze proti rasové nesnášenlivosti bojovat aplikací patřičných zákonů a podporou vzdělání. Také je potřeba donutit digitální platformy ke spolupráci při potírání jejích projevů on-line.

Rasovou nesnášenlivost ve společnosti podle ní podporují i populistické politické strany. „Z těchto stran, které vydělávají na strachu lidí, zatím nemáme žádnou u moci do takové míry, že by začala mít hlavní slovo. Je třeba, aby se demokratické síly snažily a neříkaly, že rasismus v Evropě neexistuje,“ dodala Jourová. 

EK ve své zprávě pro rok 2020 o rasismu tvrdí, že Česko s ním má velké problémy. Především se týká Romů a dotýká se všech aspektů jejich života. Například výkonu práva, nerovnosti v zaměstnání a vzdělání nebo uzavírání do ghett.

S tvrzením EK v pořadu souhlasil Jaroslav Bžoch. „Bohužel musím přiznat, že ano. Naše společnost nemá ráda nic, co se alespoň trochu odlišuje a je jedinečné. V parlamentu se nicméně systémově bavíme i o těchto sociálních problémech,“ řekl.

Údaje ze statistik Harvardovy univerzity z let 2002 až 2015 rovněž tvrdí, že Češi jsou jeden z nejrasističtějších národů v Evropě. Podle Jiřího Pospíšila se problém stoupajícího rasismu v Evropě netýká jen Česka, ale i dalších částí EU. Poslanec jako příklad uvedl Francii.

„Za patnáct let se zde zmenšila populace židů o deset procent. Každá země má své problémy. Evropská unie řeší problém tím, že posílá peníze na podporu vzdělání. To je ale vše, co s tím může udělat,“ popsal Pospíšil. Podobně jako Jourová uvedl, že je třeba lidi vzdělávat a vytvářet vše proto, aby se nebáli svých sousedů s jiným vyznáním nebo barvou kůže.

Podle Žáčka je třeba o rasismu mluvit. A to komplexně a nikoli jen o vybraných tématech tak, jak se to podle něj děje ve sněmovně. „Je důležité zdůrazňovat, že i ti nejslabší jsou součástí naší společnosti,“ prohlásil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání Ukrajiny a Ruska se očekává v Istanbulu

V Istanbulu se očekává jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Personální složení delegací obou zemí, které jsou ve válce od ruské invaze z února roku 2022, bylo dlouhou dobu nejisté. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval k přímému jednání ruského vládce Vladimira Putina. Ve středu večer však Kreml oznámil, že ruskou delegaci povede Putinův poradce Vladimir Medinskij.
před 4 mminutami

Jednání mezi Kyjevem a Moskvou provází nejasnosti. Putin v delegaci chybí

Po více než třech letech se Rusko a Ukrajina chystají obnovit mírová jednání. O ukončení ruské agrese mají opět jednat v Turecku. A to už ve čtvrtek. Klíčovou roli sehrál americký prezident Donald Trump, který Moskvu a Kyjev tlačil k jednání. Ve středu večer ruská agentura TASS uvedla, že ruskou delegaci povede poradce šéfa Kremlu Vladimira Putina Vladimir Medinskij. Podle ČTK z vyjádření Kremlu vyplývá, že sám Putin se jednání v Turecku nezúčastní. Moskva dlouho nechtěla upřesnit, kdo ji v Istanbulu bude zastupovat. Krátce po oznámení z Kremlu agentura Reuters napsala, že do turecké metropole nedorazí ani Trump.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ruská raketa zabila tři lidi v Sumách, hlásí úřady

Rusko v noci na středu vyslalo na Ukrajinu balistickou raketu Iskander-M a 145 dronů různých typů. Na osmdesát z nich bylo sestřeleno, uvedlo letectvo napadené země. Ukrajinské úřady zároveň v té době hlásily jednoho mrtvého a několik zraněných. Později během dne informovaly o dalších třech obětech po útoku na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Trump v Kataru podepsal bilionovou dohodu o hospodářské výměně

Americký prezident Donald Trump v Kataru uzavřel dohodu o hospodářské výměně v celkové hodnotě 1,2 bilionu dolarů (26,7 bilionu korun), uvedl ve středu Bílý dům. Trump je na třídenní návštěvě Blízkého východu. Dříve na summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v Rijádu oznámil, že USA hodlají uzavřít dohodu s Íránem, ovšem pod podmínkou, že Teherán přestane podporovat terorismus a vzdá se ambicí na vlastnictví jaderné zbraně.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Řečtí dobrovolní hasiči očekávají náročné léto

Před dvěma lety zažila Evropa jeden z největších lesních požárů, který tehdy pustošil Řecko. Letos plánuje tamní vláda nasadit až osmnáct tisíc hasičů, ke kterým má přibýt deset tisíc dobrovolníků. V roce 2022 bylo hasičů o tři a půl tisíce méně. Stát vyčlenil také dvě miliardy eur (asi 50 miliard korun) na nákup letecké techniky a dronů s termokamerami. Jednotky dobrovolných hasičů jsou zpravidla závislé na darech a vybavení mají často zastaralé.
před 10 hhodinami

Ukrajinské lodě střeží klid v Černém moři. Obilný koridor funguje i bez Ruska

Turecko v roce 2022 zprostředkovalo první dohodu mezi Kyjevem a Moskvou, na jejímž základě vznikl obilný koridor v Černém moři. Došlo tak k částečnému ukončení blokády ukrajinských černomořských přístavů. Přestože Moskva od ujednání časem odstoupila, koridor nadále funguje. Bezpečnost v oblasti pravidelně monitoruje ukrajinské námořnictvo. Menší vojenská plavidla hlídkují i kvůli hrozbě min či riziku ruských diverzních operací. Námořníci nyní vyhlížejí avizovaná mírová jednání v Turecku a doufají, že v jejich zemi brzy zavládne mír.
před 10 hhodinami

Na Ukrajině se bojuje o mírový řád v Evropě, uvedl Merz

Nový německý kancléř Friedrich Merz (CDU) promluvil k zákonodárcům ve Spolkovém sněmu. V projevu uvedl, že Rusko porušilo všechna pravidla nastavená po druhé světové válce. Na Ukrajině se podle něj bojuje o mírový řád celé Evropy. Kyjevu slíbil jednoznačnou podporu, partnerům v EU pak spolehlivost a předvídatelnost.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Trump vyzval syrského vůdce Šaru k normalizaci vztahů s Izraelem

Americký prezident Donald Trump se v Rijádu setkal s novým syrským vůdcem Ahmadem Šarou, kterého vyzval k podepsání takzvané Abrahámovské dohody o normalizaci vztahů s Izraelem. Trump zároveň v úterý oznámil, že Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii. Středeční krátké a neformální setkání vůdců USA a Sýrie, které bylo prvním za 25 let, se koná na okraj summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC).
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...