V Itálii zatkli kapitána ztroskotané lodi, na níž zahynuly stovky uprchlíků

Řím - Italská policie zadržela tuniského kapitána a syrského člena posádky lodi, při jejímž ztroskotání zahynulo o víkendu až 900 lidí. Byli obviněni z napomáhání ilegální imigraci, kapitán kromě toho čelí obvinění z mnohonásobného zabití z nedbalosti. Oba muži byli na palubě záchranného člunu, který na Sicílii dovezl 27 lidí přeživších tragédii. Oblast stále prohledávají záchranáři. Další loď se zhruba 450 uprchlíky dnes pobřežní hlídka hlásila u břehů Kalábrie.

Sobotní ztroskotání rybářské lodi s až tisícovkou uprchlíků, k němuž došlo několik desítek kilometrů od libyjských břehů, je jedním z nejtragičtějších podobných neštěstí ve Středomoří. Podle přeživších se loď převrátila po srážce s portugalským obchodním plavidlem Král Jakub, které jí přišlo na pomoc. Kolizi způsobil údajně jeden z pašeráků, který nedával pozor na kurs lodi a místo toho se pokoušel skrýt mezi migranty. Vzniklá panika pak loď rozhoupala, což vedlo k jejímu převržení. Kapitán portugalské lodi ale popřel, že by ke srážce došlo.

Italská policie v reakci na událost a několik dalších nehod a potíží lodí s migranty z posledních dnů provedla zátah na síť pašeráků lidí, organizujících cesty běženců z Afriky do Evropy, a v pondělí zadržela 24 členů gangu. Dva údajné pašeráky zatkla dnes také řecká policie na Rhodosu. Na muže ve věku 26 a 27 let prý upozornili sami uprchlíci, kteří přežili pondělní nehodu lodi u východního pobřeží ostrova. Přinejmenším tři lidé při ztroskotání plavidla zahynuli, asi 90 jich řecká pobřežní stráž zachránila.

Řecko se stejně jako Itálie potýká s nebývalým přílivem nelegálním imigrantů. V noci na dnešek pobřežní stráž údajně z vod Egejského moře vytáhla 42 lidí, jejichž loď se prý potopila u ostrova Lesbos.

Situací se po tragickém víkendu začala zabývat i Evropská unie, která uvažuje o zintenzivnění kontrolních a záchranných operací, včetně potápění prázdných lodí, používaných převaděči k přepravě uprchlíků. Ministři zahraničí a vnitra osmadvacítky se shodli na navýšení prostředků na záchranné operace. Ve čtvrtek se k problému sejde mimořádný unijní summit.

Mrtvých na cestě za lepším životem přibývá dál. Během pondělí se utopilo nejméně dvacet lidí a problémy mají i další plavidla, která vyslala nouzový signál. Situace je napjatá i na pevnině - hlavně pak na italském ostrově Lampeduza, kam míří velká část běženců. Ti často prchají z uprchlických táborů a dochází ke střetům s místním obyvatelstvem. Kvůli tragickým událostem ve Středozemním moři demonstrovaly v pondělí v Paříži a ve Vídni tisíce lidí.

Z Libye často odplouvají lodě s běženci do Evropy, neboť pašeráci využívají chaosu, který v zemi po pádu autoritářského režimu panuje. Riskantní plavby si každoročně vyžádají stovky lidských životů. EU se nyní chystá proti převáděčům důrazněji zasáhnout. „Čelíme organizované kriminální činnosti, která produkuje spousty peněz a která hlavně ničí mnoho životů,“ prohlásil italský premiér Matteo Renzi na pondělní tiskové konferenci. Organizátory nelegálních převozů migrantů označil za „bezohledné lidi handlující s lidskými životy“ a jejich počínání přirovnal k obchodování s otroky.

Jak mohou migranti získat azyl v EU?

Musí úřady přesvědčit, že prchají před perzekucí a že jim hrozí újma, ba dokonce smrt, pokud by byli posláni zpět do země, odkud pocházejí. Podle pravidel EU má žadatel o azyl právo na jídlo, první pomoc a přístřeší v uprchlickém středisku. Případ každého žadatele by měl být posouzen individuálně; to zahrnuje mimo jiné i sejmutí otisků prstů a pohovor se školeným zaměstnancem.

Počet žádostí o azyl v EU stoupl v roce 2014 na 626 065 ze 435 190 v roce 2013. Počet z loňského roku je nejvyšší od roku 1992, kdy migrace dosáhla svého vrcholu, byť byl tehdy počet členských zemí EU nižší. Největší skupinu žadatelů o azyl v roce 2014 tvořili Syřané - 20 procent celkového počtu. To je podstatně víc než druhá největší skupina - Afghánci (sedm procent). Na třetím místě byli obyvatelé Kosova těsně před Eritrejci.

Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) odhaduje, že od začátku roku do poloviny dubna k italskému pobřeží dorazilo přes 21 000 migrantů, dalších 900 zahynulo. Většina z nich byla zřejmě ze subsaharské Afriky, Eritreje, Somálska a Sýrie. Loni překročilo Středozemní moře zhruba 219 000 uprchlíků a dalších migrantů, a zahynulo nejméně 3500 lidí. V roce 2013 byl celkový počet těch, kdo se přes Středozemí dostali do Evropy, mnohem nižší - asi 60 000.

Uprchlíci míří do Itálie, dalším hlavním tranzitním bodem zůstává Řecko. Bulharsko zažívá velký nárůst počtu syrských migrantů přicházejících do země přes Turecko. Před propuknutím arabského jara v roce 2011 představovali migranti velký problém pro Španělsko. Jejich počet klesl poté, co Madrid zesílil spolupráci s Marokem i ochranu svých enkláv v severní Africe - Ceuty a Melilly.

Ministr Zaorálek k jednání EU o uprchlících (zdroj: ČT24)
Vydáno pod