V kolumbijském městě Doradal se přemnožili hroši, které tam po sobě zanechal drogový baron Pablo Escobar. Zvířata sice přitahují pozornost turistů, podle odborníků ale ohrožují tamní životní prostředí i obyvatele. Veterináři proto zvažují hromadnou sterilizaci.
Městečko v Kolumbii ohrožují přemnožení hroši po drogovém králi Escobarovi. Pobíhají volně vedle školy
Narkobaron Escobar si první čtyři hrochy přivezl do soukromé zoo v Doradalu už na počátku osmdesátých let. V současné době jde o jediné volně žijící stádo mimo Afriku. Za čtyři dekády si afričtí savci na podmínky v kolumbijském městě zvykli velmi snadno – jen za poslední čtyři roky se jejich místní populace více než zdvojnásobila.
Experti upozorňují, že situace už začíná být vážná. „Jde o exotický druh, u jehož populace pozorujeme strmý nárůst. Máme přes šedesát nebo sedmdesát volně žijících hrochů. Tato zvířata ale nejsou nijak kontrolována, žijí volně. Způsobují nám sérii ekologických problémů,“ konstatovala vládní veterinářka Gina Sernová.
Poněkud kontroverzní turistická atrakce
Po Escobarově smrti se většinu zvířat z jeho zoo podařilo rozprodat. Převoz těžkých hrochů by byl ale nejspíš velmi finančně náročný, a proto byla zvířata ponechána svému osudu.
Postupně se stala nejen součástí města, ale i vyhledávanou atrakcí pro turisty. „Je úžasné pozorovat je v ulicích našeho města. Podle mě bychom si je měli udržet, přinášejí zisky do našeho turismu. Lidé přicházejí, aby si zvířata prohlédli,“ prohlásil majitel obchodu se suvenýry Yordan Villegas.
U expertů ale přemnožení hroši budí obavy. Představují totiž riziko nejen pro tamní flóru a živočichy, ale hrozí také útoky na lidi. Hroch je ve skutečnosti v tomto ohledu nejnebezpečnější zvíře Afriky.
Velká zvířata znepokojují učitele z místní základní školy, která se nachází poblíž pozemku, kam se hroši chodí pást. „Hodně nás to znepokojuje. Škola nemá žádnou ochranu, někdy tudy procházejí a my se musíme s dětmi zavírat uvnitř, abychom si byli jistí, že se nic nestane,“ upozornil učitel Wilber Quinones.
Odborníci se proto snaží najít způsoby, jak hroší populaci regulovat. Jednou z cest by podle nich mohla být například sterilizace, kterou už loni na jedné z hroších samic vyzkoušeli. „S větší pomocí a více penězi bychom mohli být efektivnější, mohli bychom provést více sterilizací a vytvořit více bariér, které by hrochy udržely jen na určitých místech,“ míní Sernová.
Sterilizaci hrochů by odborníci z Doradalu chtěli zavést jako běžnou praxi už letos. Zároveň ale upozorňují, že při současném tempu, s jakým zvířat přibývá, bude potřeba přijít i s dalšími opatřeními.