Nová hrozba pro vymírající nosorožce. Zvířata napadají bakterie odolné vůči antibiotikům

Nosorožci patří mezi nejohroženější zvířecí druhy na světě. Celkově jich zbývá už jen asi 29 tisíc, pět procent z toho v Keni. Nejsou to ovšem jen pytláci, kteří je decimují. V keňském národním parku Ruma zjišťují, že tamější populace těchto velkých savců je vystavena nové hrozbě – bakteriím odolným vůči antibiotikům.

Ty se nacházejí v řece, ze které zvířata pijí a která přitéká z oblasti mimo rezervaci. „Rezistentní bakterie pocházejí z lidských fekálií. Dostanou se do řeky a doplují až k těmto ohroženým zvířatům,“ vysvětluje profesor Ben Howden z Dohertyho institutu v Austrálii.

Na problém pravidelně upozorňuje Světová zdravotnická organizace nebo Lékaři bez hranic. Recept proti odolným bakteriím se ale stále hledá, byť je jasné, co problém způsobuje.

„Odolnost vůči antibiotikům patří mezi největší lékařské výzvy současnosti. Musíme najít způsob, jak tomu čelit. Třeba i nasazováním antibiotik v menší míře než dosud,“ zdůraznil Christopher Thomas z Univerzity v Birminghamu.

„Antibiotika jsou nejstarší biomolekuly na světě, byly tu dávno před námi. Celá lidská rasa se vyvíjela spolu s molekulami, takže se tam utvořily určité mechanismy. Přijímání z prostředí je asi závažnější než nadužívání, které vidíme v posledních několika dekádách,“ hodnotí problém primářka Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. LF UK Václava Adámková.

„Někdy pacientům vysazení antibiotik paradoxně zachrání život. Jsou to vysoce toxické molekuly, které ovlivňují důležité buněčné složky, jako jsou mitochondrie, a vedou k jejich stresu a smrti. Ale samozřejmě jsou situace, kdy zkoušíme, co se dá – kombinace antibiotik a podobně,“ popisuje primářka Adámková.

Kvůli neúčinnosti antibiotik vůči bakteriím ve světě ročně umírají stovky tisíc lidí. „Podařilo se nám zjistit, že jedna genetická změna v bakterii způsobila odolnost vůči dvěma z našich klíčových antibiotik,“ upozornil profesor Howden.

Lékař se zabýval bakterií, kterou předloni objevili v australských nemocnicích. Pro tento typ se vžil název superbug, tedy superbakterie. Právě takové mikroskopické superorganismy nyní plavou i v řece, která protéká keňskou přírodní rezervací Rumo.

„Z hlediska ekosystému je určitě závažnější dopad na přírodu a zvířata. Důležitou roli hrají sdělovací prostředky, mnohdy vidíme, že jsou antibiotika propagována jako to jediné řešení, ale tak to opravdu není,“ uzavírá primářka Adámková.