Brexit připravil o místo starostu německé vesnice. Má totiž britský pas

Nahrávám video

Malá vesnice na severu Německa není zrovna místem, kde by člověk čekal velký šok z brexitu. Přesně to se ale stalo. Dvanáct let tam byl starostou Skot Iain Macnab, který se tam přiženil před téměř třiceti lety. Úderem půlnoci 31. ledna ale ztratil právo hlasovat v komunálních volbách a s tím právo být starostou. Po brexitu už není občanem Evropské unie.

Vesnice Brunsmark hodinu cesty od Hamburku dýchá poklidem. O blaho 150 obyvatel se dvanáct let staral Iain Macnab. „Je to místo, kde žiju a kde žije má rodina. Tak to je,“ říká. Realita ho dostihla v předvečer brexitu na jednání zastupitelstva. „Šel jsem ke dveřím a pomyslel si: proboha, po dvanácti letech je to moje poslední zasedání. To byl ten okamžik, kdy jsem něco cítil,“ vybavuje si.

Konec se odbyl bez velkých řečí. Úřad předal zástupci. V samotný den brexitu pak sedmdesátník Macnab vypil s přáteli lahev dvanáctileté skotské whisky, na památku dvanáctiletého politického angažmá. „Nikdo vám nepoděkuje, s tím počítáte. Je ale uspokojivé vědět, že jste vykonal něco pro druhé. Například jsme sem dostali optická vlákna. Nebylo to snadné. Trvalo to pět let,“ říká Macnab, kterému voliči věnovali skotskou vlajku. Vyvěsil si ji před dům. 

Podle průzkumů odchodem Británie z Evropské unie vzrostla mezi Skoty podpora odtržení od Anglie na 52 procent. „Pokud elita v Londýně bude dál vládnout bez ohledu na to, co se děje v ostatních částech komunity, pak se asi budu víc přiklánět ke skotskému nacionalismu. Ale jestli se jim podaří sebrat se a postarat se o britskou identitu, pak to bude v pořádku. Ale bojím se,“ říká už bývalý starosta. 

Sturgeonová: Skotsko už podniká kroky k referendu o nezávislosti

Nové rozžhavení tématu rozpadu Británie potvrzuje i skotská první ministryně Nicola Sturgeonová. Ta v pondělí prohlásila, že Skotsko už podniká první kroky k tomu, aby mohlo vypsat nové referendum o nezávislosti na zemi, která odešla z Evropské unie proti vůli Skotů. 

Už v lednu požádala britského premiéra Borise Johnsona, aby umožnil vypsat všelidové hlasování o odtržení. Johnson však požadavek odmítl. Sturgeonová poté naznačila, že by se mohla pokusit najít jiný způsob, jak v souladu s britským právem plebiscit uspořádat.

„Podnikáme ve Skotsku kroky, které jsou nutné k zajištění toho, aby referendum bylo legální a legitimní a jeho výsledky mohly být akceptovány jak doma, tak v zahraničí,“ řekla v projevu u sídla bruselského think tanku European Policy Centre (EPC).

Připustila, že by referendum mělo být vypsáno na základě dohody s britskou vládou, která s ním musí vyslovit souhlas. Johnson však podle ní nemůže „stát v cestě jasné demokratické volby“, a pokud by v tom chtěl pokračovat, bude Skotsko hledat vlastní cestu k referendu. „Pokud však svěříte věci do rukou soudů, výsledek je vždy nejistý,“ zdůraznila s tím, že preferuje jednání s premiérem.

Jak blízko Unii?

Skotská politička připomněla, že v prosincových britských volbách její SNP posílila a získala čtyři pětiny všech hlasů skotských voličů s výrazně prounijním programem odmítajícím brexit.

Sturgeonová také uvedla, že vidí problém v Johnsonově snaze vzdálit se při vyjednávání o budoucích vztazích Británie s EU od unijních standardů v řadě oblastí. Brusel požaduje, aby se britská strana zavázala k dodržování pravidel týkajících se životního prostředí, daní, sociálních podmínek či státní pomoci, Johnsonova vláda však tvrdí, že po skončení přechodného období na konci roku začne Londýn uplatňovat vlastní pravidla. Naproti tomu Skotsko chce podle Sturgeonové zachovat na evropský blok co nejtěsnější vazby a v případné rezignaci na dosavadní pravidla vidí velký problém. 

O tom, že bude EU nadšená, pokud by samostatné Skotsko požádalo o členství, mluvil minulý týden někdejší předseda Evropské rady a současný šéf Evropské lidové strany Donald Tusk. Britský ministr zahraničí Dominic Raab jeho výrok označil za nezodpovědný. Další unijní politici se k této citlivé otázce veřejně nevyjadřují.

Před referendem v roce 2014 vzkázal tehdejší předseda Komise José Barroso do Edinburghu, že případné samostatné Skotsko by muselo před vstupem absolvovat stejné zdlouhavé přístupové rozhovory jako kterýkoliv jiný zájemce o členství v EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 42 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 45 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...