Švédsko se potýká s výrazným nárůstem počtu bombových útoků

Švédsko loni zaznamenalo šedesátiprocentní nárůst počtu bombových útoků spojených s drogovou kriminalitou a válkou gangů. S odvoláním na vládní statistiky o tom informovala agentura Reuters. S vlnou se skandinávská země, považovaná dlouho za jednu z nejbezpečnějších na světě, potýká několik let. Vláda proto navyšuje rozpočet policie a zřídila zvláštní tým pro boj s násilnou zločinností.

V roce 2019 se ve Švédsku odehrálo 257 bombových útoků, o rok dříve jich bylo 162, uvádí statistika Národní rady pro kriminalitu a prevenci.

Agentura Reuters k útokům nesdělila bližší podrobnosti, švédská média ale uvedla, že některé útoky byly provedeny podomácku vyrobenými výbušninami z obyčejných termosek naplněných trhavinou.

Veřejné mínění přinutilo vládu navýšit rozpočet policie a zahájit program boje proti organizovanému zločinu. Toto téma se také ve Švédsku dostalo do popředí politické kampaně.

„Myslím, že občané se čím dál více ptají, zda stát dokáže čelit problému zachování práva a pořádku, či zda tu gangy již zcela převlády,“ napsal v deníku Expressen šéf opoziční Umírněné strany Ulf Kristersson. Učinil tak v reakci na nedělní bombový útok ve stockholmské prominentní čtvrti, který poškodil dům a několik vozidel. Nikdo při něm nebyl zraněn.

Celková úroveň zločinnosti se ale v zemi mírně snížila

Statistika k počtu bombových útoků byla součástí širší zprávy o úrovni zločinnosti, která se loni nepatrně snížila.

Policie identifikovala ve Švédsku zhruba 60 vyloučených lokalit, kde je vysoká nezaměstnanost, nízké příjmy a kde pevně zakořenily drogové gangy.

Po smrti patnáctiletého mladíka, kterého zabil střelec v pizzerii v Malmö, vznikl v listopadu zvláštní orgán, který má bojovat proti zločineckému násilí. Tým se soustředí především na to, aby dostal zločince z ulic, omezil přístup ke zbraním i výbušninám a zvýšil přítomnost policistů v postižených oblastech.

Policie nicméně uvedla, že je nemožné, aby tyto problémy vyřešili pouze strážci zákona. „Neexistuje zázračná zbraň. Neexistuje jednoduché řešení složitých problémů,“ řekl v listopadu Stefan Hector, šéf nového zvláštního policejního týmu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dialog o jaderných zbraních a větší produkce ropy, požadují Trump, Si a Putin

Čína, Spojené státy a Rusko vydaly společné prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po jednání lídrů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud. Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za „pozitivní, konstruktivní a plodné“. Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.
12:45Aktualizovánopřed 3 mminutami

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
před 9 mminutami

Myanmar je zodpovědný za genocidu Rohingů, rozhodl ICJ

Myanmar je podle Mezinárodního soudního dvora (ICJ) odpovědný za genocidu muslimské menšiny Rohingů. Soudní dvůr ve čtvrtek uvedl, že záměrem Myanmaru bylo v roce 2017 zničit významnou část příslušníků této menšiny. Tisková agentura DPA píše, že je to poprvé, kdy nejvyšší soud OSN shledal nějaký stát odpovědným za genocidu.
12:18Aktualizovánopřed 52 mminutami

Na Krymském mostě byla po dalším útoku přerušena i železniční doprava

Na Krymském mostě byl po dalším ukrajinském útoku přerušen provoz vlaků, oznámilo ministerstvo dopravy v Moskvě. Kyjev aktuální úder potvrdil. Zatím není jasné, jak velké jsou škody. Ukrajina na most, který přes Kerčský průliv spojuje ruskou pevninu s okupovaným Krymem, zaútočila již v pondělí a v úterý. Tyto údery zničily silniční část hlavního pole mostu a částečně poškodily železnici.
04:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump jednal v Číně s Putinem o Ukrajině. Se Sim hovořil o Hormuzském průlivu

Americký prezident Donald Trump jednal s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Lídři se sešli na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v čínském Šen-čenu, podle agentury AP trvala schůzka asi čtyřicet minut. Ze schůzky může vzejít spousta úžasných věcí, prohlásil Trump. Navázal setkáním s čínským vládcem Si Ťin-pchingem, s nímž probral situaci v Hormuzském průlivu. Trojice poté jednala společně a vydala Mírovou deklaraci.
03:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropskou komisi zasáhl rozsáhlý kybernetický útok

Evropskou komisi zasáhl rozsáhlý kybernetický útok, který mohl ohrozit osobní údaje jejích zaměstnanců. Hackeři podle serveru Politico využili nástroj umělé inteligence k odhalování zranitelnosti v počítačových systémech. Útok narušil fungování některých interních služeb Komise a jeho plným rozsahem se úřady stále zabývají. Útok byl podle bruselského serveru natolik závažný, že se jím ve středu během svého pravidelného jednání zabývali i eurokomisaři.
před 3 hhodinami

Analýza odhalila šest opakujících se narativů protiukrajinských dezinformací v Polsku

V polském on-line prostoru se v první polovině roku 2026 objevilo více než půl milionu protiukrajinských příspěvků. Vyplývá to z analýzy factcheckingové organizace Demagog a Institutu pro monitorování médií (IMM). Autoři identifikovali šest opakujících se dezinformačních narativů, které mimo jiné zpochybňují ruské válečné zločiny na Ukrajině nebo vykreslují ukrajinské uprchlíky jako hrozbu pro Poláky.
před 5 hhodinami

VideoČína si z Ruska dělá kolonii, říká Farský. Nechce vstoupit do konfliktu na Ukrajině, míní Bžoch

„Nečekal bych, že se bude jednat o Ukrajině bez Ukrajiny,“ prohlásil europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO) o trojstranném jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s vládci Ruska a Číny – Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem. Poslední, co by Si dle Bžocha chtěl, je ztrácet diplomatickou sílu v tom, že by vstupoval do konfliktu na Ukrajině. Europoslanec Jan Farský (STAN) má obavy z toho, že by se lídři na něčem dohodnout mohli. Podotknul, že Evropa je pravým opakem toho, co oni ztělesňují. Rusku Čína pomáhá, zároveň podle Farského dělá Peking z Moskvy svou „ekonomickou kolonii“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.