Budapešť - Velký poprask v Maďarsku vyvolalo gesto ruského prezidenta Vladimira Putina, když při své dnešní návštěvě Budapešti položil věnec u pomníku sovětským vojákům, kteří přišli o život během potlačování protikomunistického povstání v roce 1956. Se svým maďarským hostitelem Viktorem Orbánem pak jednal o situaci na Ukrajině a dohodl se s ním na pokračování dodávek plynu. Maďarský premiér znovu kritizoval sankce, které na Moskvu kvůli jejímu přístupu k ukrajinské krizi uvalily EU a USA.
Putin krátce po svém příletu do Budapešti zamířil na hřbitov Kerepesi, kde je pohřbeno více než 7 000 sovětských vojáků, z nichž většina padla během druhé světové války. U nedávno obnoveného pomníku také uctil památku vojáků, kteří - jak se píše na náhrobku - „obětovali své životy za svobodu Maďarů během kontrarevoluce v říjnu 1956“. S Putinem ale na hřbitov směli jen ruští novináři a nejsou k dispozici ani záběry, které by dokumentovaly Putinovo zastavení u pomníku.
Nápis podle některých místních médií porušuje maďarskou ústavu, kterou vypracovala vláda současného konzervativního premiéra Orbána. Podle ní maďarská svoboda „vykvetla z revoluce v roce 1956“. Putinovo gesto údajně také porušuje zákon, který říká, že každému, kdo „se pokouší popírat, zpochybňovat nebo schvalovat genocidu a další zločiny proti lidskosti spáchané komunistickým režimem“ hrozí až tři roky vězení.
Během zásahu Rudé armády proti maďarskému povstání za uvolnění poměrů v říjnu 1956 zemřelo nejméně 2 700 Maďarů a 669 sovětských vojáků, zraněno bylo přes 30 000 lidí. Právě Orbán ještě jako studentský vůdce v roce 1989 veřejně vyzýval sovětskou armádu, ať opustí Maďarsko.
„Velký“ a „malý“ Putin hovořili o Ukrajině a energetice
Putin dnes se svým maďarským hostitelem jednal mimo jiné o dění na Ukrajině. Premiér Orbán platí za jednoho z největších zastánců současného ruského vedení a netají se obdivem k jeho politice - za což ho kritizují Evropa i domácí oponenti. Orbánovi v Maďarsku dokonce přezdívají „malý Putin“: Ani on, ani ruský prezident neposlouchají opozici a nemají rádi projevy nesouhlasu.
Na tiskové konferenci v Budapešti Putin vyslovil naději, že ukrajinská vláda nebude bránit svým jednotkám v Debalceve, aby složily zbraně, a že proruští povstalci umožní ukrajinským vojákům, aby toto strategické město opustili. Podle Putina boje nepřestanou, pokud si Kyjev neuvědomí, že existuje jedině mírové řešení současného konfliktu. Naznačil také, že USA už dodávají zbraně Ukrajině. Na tiskové konferenci se ho jeden z novinářů zeptal, co si myslí o dopadech toho, kdyby se USA rozhodly Kyjevu dodávat útočné zbraně. Putin prohlásil, že „podle našich informací jsou tyto zbraně už dodávány“.
Vladimir Putin na brífinku v Budapešti:
„Vidíme znatelné snížení bojů a - toto chci podtrhnout - bojových aktivit. Co se děje v Debalceve, jsme očekávali. Ještě zhruba týden před setkáním v Minsku tam byli ukrajinští vojáci v obklíčení. A na schůzce jsem říkal, že ti, kdo se nacházejí v kotli, se z něho budou snažit dostat. (…) Co se týče možných (západních) dodávek zbraní na Ukrajinu, podle toho, co víme, už byly dopraveny.“
Návštěvu ruského prezidenta provázely policejní manévry
Během Putinovy návštěvy zažila Budapešť obří policejní manévry. Z jindy živých ulic se stalo zakázané území, policie uzavřela centrum města, na Kossuthově náměstí před parlamentem nestavělo ani metro. Úřady nepovolily ani žádné demonstrace. Na tiskovou konferenci politiků navíc směli jen předem vybraní - hlavně ruští a maďarští novináři. Oba politiky tak při jednání o cenách plynu a dalších velkých obchodech nic nerušilo.
Protestovat proti ruskému zapojení do konfliktu na Ukrajině se odhodlala jen jedna aktivistka z hnutí Femen. Jakmile se před jedním z kontrolních stanovišť svlékla, policisté ji zakryli dekou a zadrželi.
Maďaři, kteří chtěli proti Putinově návštěvě protestovat bez hrozby zatčení, měli možnost jen den před jeho příletem, kdy proti němu v centru Budapešti demonstrovaly tisíce lidí. Vydaly se na pochod mezi dvěma hlavními nádražími ve městě - mezi tím na východě a tím na západě. Chtěli tak dát najevo, že chtějí, aby se jejich země držela Evropské unie a nesměřovala k Rusku.
„Vidíme mnoho podobností mezi ruskou a maďarskou politikou. My ale nechceme žít v zemi, která se podobá Rusku,“ říká svolavatel protestu Károly Füzessi. Pracuje v neziskové organizaci, která získává peníze i ze zahraničí. Podle premiéra Orbána si tak nechává platit od nepřátel za protistátní činnost.
Hlasy demonstrantů Orbán neslyší. I přes odpor velké části veřejnosti se s Moskvou už dřív dohodl na dostavbě jaderné elektrárny v Paksi za stovky miliard korun. Většinu peněz si navíc půjčil v samotném Rusku.
Maďarsko patří spolu se Slovenskem a nově s Řeckem k nejhlasitějším kritikům protiruských sankcí Evropské unie. Klíčovou roli přitom ve vztazích mezi Budapeští a Moskvou hraje ropa a zemní plyn. Přes 85 procent svých potřeb energetických surovin dostává Maďarsko z Ruska.
Rusko a Maďarsko se dohodly na pokračování dodávek plynu
Putin a Orbán dnes uzavřeli politickou dohodu o dodávkách ruského plynu do Maďarska. Platnost současné dlouhodobé smlouvy o dodávkách této suroviny skončí letos v prosinci. „Zbývají jenom technické záležitosti, politická dohoda je na světě. V rámci současné smlouvy máme možnost čerpat plyn, který jsme ještě nezužitkovali, a platit ho tehdy, až ho využijeme,“ řekl Orbán na společném brífinku.
Putin poté potvrdil, že Gazprom je připraven odsunout dodávky nevyužitého plynu do nadcházejícího období. Ruský energetický gigant prý nic nenamítá ani proti zvýšení objemu plynu v zásobnících nebo zvětšení kapacity těchto zásobníků. Ať už zrušený projekt plynovodu South Stream, který měl ruský plyn dopravit do Evropy jižní cestou mimo ukrajinské území, nahradí jakýkoli jiný projekt, budou prý Maďarsko a Rusko usilovat o spolupráci při jeho budování a provozu. „Zůstává našim zájmem, aby energie a plyn přicházely do Maďarska jižní cestou,“ dodal Orbán.
Nejlepším řešením pro Maďarsko by podle Orbána bylo, kdyby dodávky plynu šly přes Turecko, Řecko, Makedonii a Srbsko. Putin jej prý ujistil, že projekt plynovodu se uskuteční, a uvedl, že by uvítal posílení rusko-maďarských obchodních vztahů. Za „velmi příznivou“ pak označil dohodu o ruské finanční pomoci při rozšíření maďarské jaderné elektrárny Paks.
Orbán také znovu kritizoval sankce, jež Evropská unie nebo Spojené státy uvalily na Moskvu kvůli jejímu přístupu k ukrajinské krizi. „Sankce proti Rusku a odvetné kroky Ruské federace přinesly škody“, řekl.
Orbán, který platí v Evropě za „přítele Kremlu“, nedávno prohlásil, že demokracie nemusí být jen liberální, čímž se blíží ruským představám o silném vůdci a ochraně národních zájmů. Maďarský portál index.hu poznamenal, že „Putinova návštěva v Budapešti je užitečná nikoliv Orbánovi, ale ruskému prezidentovi“. Může prý díky ní ukázat ruské veřejnosti, že uprostřed války na Ukrajině se našel stát Evropské unie, který ho s radostí přijme.
