
Horizont ČT24: NATO řeší obranyschopnost v dobách napětí s Tureckem
Podle poslední analýzy královského vojenského institutu by britské pozemní jednotky i přes perfektní výcvik neodolaly ruskému útoku, a to ani s pomocí ostatních spojeneckých armád. Chybí jim na místě dostatek dělostřelectva a munice.
Na nedostatky přitom upozorňovalo armádní vedení už dříve. „Naše schopnost ubránit se těmto hrozbám nebo jim předejít bude narušena, pokud se jimi nezačneme hned zabývat,“ prohlásil loni v lednu vrchní velitel britské armády Nick Carter.
Ministři osobně ověřovali situaci v Estonsku, kde teď slouží 900 jejich vojáků. Britský premiér Boris Johnson slíbil, že přestane snižovat stavy v armádě a na obranu půjdou Aliancí požadovaná dvě procenta z rozpočtu. Britští poslanci ale kritizují velení za to, že nedokáže peníze využít k vyztužení obranyschopnosti.
Bezmezná podpora USA končí
V Alianci to však skřípe pořád silněji. Spojené státy po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu opakují, že už nemíní samy platit za bezpečnost Evropy. Své zájmy navíc začalo naplno prosazovat i Turecko. Druhá nejpočetnější armáda NATO podle diplomatů nepodpoří plán obrany Pobaltí a Polska, pokud Aliance neoznačí kurdské jednotky YPG za teroristy.
Ankara přitom rozvíjí spolupráci s Moskvou, a to nejen na společných hlídkách na severu Sýrie. Navzdory kritice spojenců si Turecko pořídilo od Ruska systém protivzdušné obrany. Nepomohlo ani jeho vyřazení z nákupu amerických F-35. „Plánujeme, že do šesti let budeme mít doma vyráběné stíhačky,“ oznámil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.