Polský Krakov zažívá první topnou sezonu bez uhlí a dřeva. Od letošního září platí zákaz tuhých paliv, která místní užívali. Podle úřadů se oproti předešlým létům smogová situace zlepšila. Ovzduší ale dál znečišťuje dým z komínů z okolních obcí, kde nařízení neplatí.
V Krakově zakázali topit uhlím a dřevem. Lidem se lépe dýchá
Krakovští strážníci mají nově za úkol projet krakovská předměstí, kde stojí starší rodinné domy. Pátrají, kde i přes zákaz dál topí uhlím nebo dřevem. Za porušení zákazu hrozí pokuta v přepočtu 3000 korun.
Těch, kdo nařízení nerespektují, je minimum. Většina Krakova přešla za poslední léta na plynové kotle. „Ještě není zima a mrazy, ale obecně je vidět vylepšení. Smog nad Krakovem nevisí tak jako dřív,“ popsal situaci člen ekologické hlídky Krzysztof Paluch.
To dokládá i mapa znečištění. Fialovou barvu nahradila zelená, která znamená nízké limity. Podle neziskové organizace bojující proti smogu ale vyhráno není.
„Krakov je položený tak, že znečištění, které se vytváří v obcích okolo města, se přenáší k nám a způsobuje velké emise,“ vysvětlila Ewa Lutomská z organizace Krakowski alarm smogowy.
Za Krakovem smog
V první obci za Krakovem, kde zákaz už neplatí, žije Barbara Klamková s rodinou. Většinu podzimu a zimy tráví doma. Říká, že venku se skoro nedá dýchat. Občas přemýšlí, že nový dům prodá a přestěhuje se někam, kde je lépe.
„Mám známé, kteří se kvůli dětem, které byly často nemocné, přestěhovali k moři. Je tam čistší vzduch a děti tam jsou zdravější,“ říká Klamková.
Pro radikální zákaz se v Polsku zatím rozhodl jen Krakov. Jako jedno z nejbohatších měst v zemi si dotace na výměnu kotlů mohl dovolit. Menší a chudší města, která dusí smog, čekají, až se naplno rozjede vládní dotační program Čisté ovzduší. Stát s ním začal teprve loni.