V Evropě začíná fungovat zálohování plastových lahví, přidat se chce i Slovensko

Plastový odpad zamořuje lesy, půdu, vzduch, vodní toky i oceány. Jedním ze způsobů, jak lépe chránit životní prostředí, je zálohování. Plastové lahve by díky němu měly zůstat v oběhu, recyklovat se, ale hlavně zmizet z přírody. Systém už funguje v deseti evropských státech. Například v Německu se tak daří vytřídit na 98 procent plastových lahví.

Video Horizont ČT24
video

Horizont ČT24: Jen třídění plastu nestačí, v Evropě začíná fungovat zálohování

Evropa tlačí členské státy k řádnému třídění, to však samo o sobě zdaleka nestačí. Zásadní je dobře nastavený proces recyklace. Pomocnou ruku nabízí i takzvaná oběhová ekonomika a možnost zálohování.

„Záloha jako taková je perfektní nástroj, jak přimět spotřebitele, aby to, co si nakoupí, vrátili zpátky do systému. A je to tím, že je zákazník finančně motivován. Zároveň by záloha přispěla k tomu, aby v přírodě nekončilo tolik PET lahví nebo plechovek,“ uvedla ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky Soňa Jonášová.

Pěti z deseti evropských zemí, které zálohování už zavedly, se daří vytřídit přes devadesát procent PET lahví uvedených na trh. Bezmála všechny z nich dokážou i recyklovat – tedy přetvořit na nový produkt.

„Zálohování funguje už 15 let třeba v Německu, kde se za každou PET lahev při nákupu platí záloha 25 centů, tedy necelých 7 korun. V roce 2017 tam lidé díky tomu vrátili do oběhu 98 procent PET lahví,“ upozornil zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš.

S plastovými obaly pohozenými v přírodě se rozhodlo bojovat i Spojené království. Aktuálně vytřídí necelých šedesát procent ze všech prodaných PET lahví. K recyklaci jich ale pošle až o třetinu méně. V zálohování vidí budoucnost a chce ho zavést do čtyř let.

Na cestu oběhové ekonomiky se chystá rovněž Slovensko. „Velký krok po zelenější a čistější Slovensko – to byla slova ministra životního prostředí, když zálohování v září schválil parlament. Systém by se měl spustit v roce 2022. Podpořily ho i největší obchodní řetězce v zemi. Vratná záloha za plastovou láhev se má pohybovat okolo tří korun,“ sdělil zpravodaj ČT na Slovensku Petr Obrovský.

Česko před zálohami upřednostňuje sběrné sítě

Evropská směrnice jasně říká, že do roku 2025 musí země osmadvacítky vytřídit 77 procent plastových lahví. Česká republika podle údajů ministerstva životního prostředí tento cíl naplňuje už nyní.

O zálohách zatím neuvažuje a spoléhá na ještě hustší síť žlutých kontejnerů. „Nepochybně zálohy v určité míře pomohou tomu, že z přírody se jednoho znečišťujícího prvku dostane větší množství. Ty ostatní tam ale zůstanou. Proto jsme spíš pro intenzifikaci systému sběrné sítě,“ říká výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka.

Podle iniciativy Zálohujme ale není kvalitní třídění jmenovitě u PET lahví automaticky zárukou jejich úplné recyklace. Přitom jde o materiál, který má na trhu s použitými plasty nejvyšší hodnotu.

V české krajině se může povalovat až 100 milionů PET lahví. Zastánci zálohování věří, že nový systém má potenciál to změnit. Zároveň dodávají, že se musí zapojit všichni – výrobci lepším designem svých produktů, stát novými zákony a zákazníci svou volbou.