Před 30 lety se otevřela v Praze východním Němcům cesta ke svobodě

74 minut
Mimořádné pořady ČT24 - Cesta za svobodou
Zdroj: ČT24

Přesně před 30 lety, 30. září 1989, promluvil tehdejší západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher k východoněmeckým uprchlíkům shromážděným na velvyslanectví SRN v Praze. „Přišel jsem, abych Vám sdělil, že dnes bylo umožněno Vaše vycestování do Spolkové republiky Německo“, oznámil zhruba čtyřtisícovému davu uprchlíků z balkonu ambasády. Výročí události, která je považována za jeden ze zásadních kroků vedoucích ke kolapsu východoněmeckého režimu, se věnoval speciál ČT24 Cesta za svobodou.

V průběhu celého roku 1989 rostla nespokojenost lidí s režimem ve všech bývalých socialistických zemích. V někdejším východním Německu se to projevovalo mimo jiné rozsáhlým útěkem na ambasády západního Německa. Jednou z nich byla i ta pražská.

Na sklonku léta začaly ulice Malé Strany, kde se velvyslanectví nachází, zaplňovat odstavené wartburgy a trabanty. Jejich majitelé se pak na pozemky ambasády dostávali většinou přes plot. Uvnitř se běženci zaregistrovali, ženám a dětem byly přiděleny patrové postele v přeplněných pokojích, muži nocovali na chodbách či venku.

„Nejdřív jsem musel překonat plot sousední americké ambasády, kterou hlídali američtí vojáci. Měli jsme strach, že nás chytí. Proklouzl jsem, když se střídaly stráže. Pak jsem přeskočil plot na německé území,“ vzpomíná na třicet let staré události Michael Roming.

„Taky to tady moc příjemně nevonělo. Bylo tu málo toalet a trvalo hodinu, než se člověk dostal na řadu,“ dodal další z tehdejších uprchlíků Günter Malchow.

Hans-Dietrich Genscher promluvil k uprchlíkům z balkonu ambasády
Zdroj: ČT24

Genscher dal uprchlíkům osobní záruku

Hrozící humanitární krizi odvrátila dohoda obou německých států. Zprávu, že mohou vycestovat, přijel východním Němcům do Prahy oznámit šéf západoněmecké diplomacie Hans-Dietrich Genscher.

Fakt, že se mu podařilo s východoněmeckými úřady vyjednat odjezd uprchlíků z Prahy na Západ, podle mnohých způsobil kolaps východoněmeckého režimu a pád berlínské zdi. Přímí účastníci událostí hodnotí odchod za svobodou jako zásadní životní zlom, který mnohým ještě dnes vhání slzy do očí. 

Radost ovšem vystřídaly další obavy. Vlaky s uprchlíky totiž musely projet přes NDR a lidé se báli, že tam také skončí. Genscher, který sám ze země utekl v pětadvaceti letech, se osobně zaručil, že se jim nic nestane.

„NDR by si netroufla Genschera nějakým způsobem podvést. Měli s ním dobrý vztah a samozřejmě to nechtěli nějak ohrozit. Takže by si nedovolili nedodržet slovo,“ dodal bývalý německý ministr vnitra Rudolf Seiters.

Trabant zanechaný v ulicích Prahy východoněmeckými uprchlíky v roce 1989
Zdroj: ČTK

Už večer 30. září odvezly autobusy první vlnu uprchlíků z Malé Strany na libeňské nádraží, odkud zamířili do západoněmeckého Hofu. Až do pádu berlínské zdi vycestovalo přes Prahu na 15 tisíc obyvatel NDR.

7 minut
Události, komentáře: Událost na ambasádě vedla k pádu režimu v NDR
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 26 mminutami

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 8 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...