Před 30 lety se otevřela v Praze východním Němcům cesta ke svobodě

Nahrávám video

Přesně před 30 lety, 30. září 1989, promluvil tehdejší západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher k východoněmeckým uprchlíkům shromážděným na velvyslanectví SRN v Praze. „Přišel jsem, abych Vám sdělil, že dnes bylo umožněno Vaše vycestování do Spolkové republiky Německo“, oznámil zhruba čtyřtisícovému davu uprchlíků z balkonu ambasády. Výročí události, která je považována za jeden ze zásadních kroků vedoucích ke kolapsu východoněmeckého režimu, se věnoval speciál ČT24 Cesta za svobodou.

V průběhu celého roku 1989 rostla nespokojenost lidí s režimem ve všech bývalých socialistických zemích. V někdejším východním Německu se to projevovalo mimo jiné rozsáhlým útěkem na ambasády západního Německa. Jednou z nich byla i ta pražská.

Na sklonku léta začaly ulice Malé Strany, kde se velvyslanectví nachází, zaplňovat odstavené wartburgy a trabanty. Jejich majitelé se pak na pozemky ambasády dostávali většinou přes plot. Uvnitř se běženci zaregistrovali, ženám a dětem byly přiděleny patrové postele v přeplněných pokojích, muži nocovali na chodbách či venku.

„Nejdřív jsem musel překonat plot sousední americké ambasády, kterou hlídali američtí vojáci. Měli jsme strach, že nás chytí. Proklouzl jsem, když se střídaly stráže. Pak jsem přeskočil plot na německé území,“ vzpomíná na třicet let staré události Michael Roming.

„Taky to tady moc příjemně nevonělo. Bylo tu málo toalet a trvalo hodinu, než se člověk dostal na řadu,“ dodal další z tehdejších uprchlíků Günter Malchow.

Hans-Dietrich Genscher promluvil k uprchlíkům z balkonu ambasády
Zdroj: ČT24

Genscher dal uprchlíkům osobní záruku

Hrozící humanitární krizi odvrátila dohoda obou německých států. Zprávu, že mohou vycestovat, přijel východním Němcům do Prahy oznámit šéf západoněmecké diplomacie Hans-Dietrich Genscher.

Fakt, že se mu podařilo s východoněmeckými úřady vyjednat odjezd uprchlíků z Prahy na Západ, podle mnohých způsobil kolaps východoněmeckého režimu a pád berlínské zdi. Přímí účastníci událostí hodnotí odchod za svobodou jako zásadní životní zlom, který mnohým ještě dnes vhání slzy do očí. 

Radost ovšem vystřídaly další obavy. Vlaky s uprchlíky totiž musely projet přes NDR a lidé se báli, že tam také skončí. Genscher, který sám ze země utekl v pětadvaceti letech, se osobně zaručil, že se jim nic nestane.

„NDR by si netroufla Genschera nějakým způsobem podvést. Měli s ním dobrý vztah a samozřejmě to nechtěli nějak ohrozit. Takže by si nedovolili nedodržet slovo,“ dodal bývalý německý ministr vnitra Rudolf Seiters.

Trabant zanechaný v ulicích Prahy východoněmeckými uprchlíky v roce 1989
Zdroj: ČTK

Už večer 30. září odvezly autobusy první vlnu uprchlíků z Malé Strany na libeňské nádraží, odkud zamířili do západoněmeckého Hofu. Až do pádu berlínské zdi vycestovalo přes Prahu na 15 tisíc obyvatel NDR.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 4 hhodinami

VideoIsland v referendu rozhodne o obnovení přístupových rozhovorů s EU

Zbývá den do referenda na Islandu, které má rozhodnout o obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií (EU). Výsledek bude pravděpodobně velmi těsný. Země podala žádost o vstup už v roce 2009, o čtyři roky později ale tehdejší vláda jednání ukončila – především kvůli ostrému sporu ohledně práv na rybolov. Ten hraje hlavní roli v rozhodování i nyní, představuje totiž pilíř tamní ekonomiky. EU se k možnosti obnovení přístupových jednání staví vstřícně. Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová označuje přijímání dalších členů za strategickou a bezpečnostní nutnost.
před 5 hhodinami

Válečný zločinec Mladić bude mít státní pohřeb, oznámilo Srbsko

Někdejší velitel vojsk bosenských Srbů, generál Ratko Mladić, odsouzený za válečné zločiny, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami, oznámil podle médií srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić. O tom, kde bude pohřben, rozhodnou pozůstalí, řekl ministr srbské rozhlasové stanici K1 s tím, že vláda je v kontaktu s Mladičovou rodinou. Převoz těla závisí na vyřízení byrokratických záležitostí v Haagu, dodal podle portálu deníku NIN.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a NATO bijí na poplach kvůli kritickému nedostatku raket Patriot v Evropě

Situace v Evropě, pokud jde o dostupné zásoby raket Patriot, je popisována jako obzvláště znepokojivá, neboť americký úředník odpovědný za evropskou obranu a mluvčí NATO hovořili o nedostatku, který je „více než kritický“.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.