Bílý dům chtěl obsah hovoru mezi Trumpem a Zelenským utajit, tvrdí stěžovatel

Výbor pro kontrolu zpravodajských služeb americké Sněmovny reprezentantů zveřejnil udání stěžovatele z prostředí amerických tajných služeb na červencový telefonát Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským ohledně vyšetřování syna Joea Bidena. Podle stěžovatele jednání amerického prezidenta představuje „flagrantní problém“ a možné „porušení práva“. Bílý dům se navíc snažil ztížit přístup k plnému přepisu rozhovoru, tvrdí whistleblower.

Výbor zveřejnil udání v redigované verzi ještě před tím, než před jeho členy začal vypovídat úřadující šéf amerických zpravodajských služeb Joseph Maguire. Ten v Kongresu řekl, že autor stížnosti udělal správnou věc, když vše sepsal.

Maguire obhajoval způsob postoupení stížnosti Kongresu a ve výboru řekl, že se přesně držel všech zákonných nařízení. Na dotaz demokratického kongresmana Andrého Carsona ale připustil, že je to poprvé, co rozvědky zadržovaly stížnost whistleblowera a nepostoupily ji okamžitě Kongresu, což média označila ze klíčový okamžik.

Autor (či autorka) svou stížnost datoval 12. srpnem a šéf tajných služeb musel vysvětlovat, proč trvalo tak dlouho, než do Kongresu dokument doputoval. A to navzdory tomu, že generální inspektor amerických tajných služeb Michael Atkinson, který stížnost jako první posuzoval, ji označil za „důvěryhodnou“ a „naléhavou“.

Podle Maguirea byla prodleva způsobena „bezprecedentní situací“, neboť předmětem stížnosti je prezident Spojených států, který může uplatnit své výsadní právo (executive privilege) neposkytovat informace Kongresu ani veřejnosti. Vedení tajných služeb proto věc dlouze konzultovalo s právníky.

Přesně tento postup ale během tiskové konference šéfovi tajných služeb vytkla předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. Podle ní měl Maguire dokument ve stanovené lhůtě poskytnout příslušným výborům Kongresu a porušil zákon, když tak neučinil. Zároveň kritizovala to, že Maguire konzultoval věc s tím, koho se stížnost týká, tedy s prezidentem.

Detaily stížnosti

Autor dokumentu tvrdí, že informace ověřené z několika nezávislých zdrojů hovoří o tom, že v telefonátu se Zelenským skutečně Trump naléhal, aby Kyjev vyšetřoval jeho politického rivala, bývalého demokratického viceprezidenta Joea Bidena a jeho syna Huntera, který působil v ukrajinské petrochemické společnosti Burisma Holdings. 

Zároveň prý na ukrajinského prezidenta vyvíjel tlak, aby v této věci spolupracoval s Trumpovým osobním právníkem Rudym Giulianim a ministrem spravedlnosti Williamem Barrem. To se potvrdilo, když Bílý dům přepis se zpožděním zveřejnil.

Demokratka Pelosiová řekla, že Trump porušil přísahu, ohrozil národní bezpečnost a průběh nadcházejících voleb.

Prezidentovi spolupracovníci si prý byli okamžitě vědomi toho, že Trumpova vyjádření jsou nanejvýš problematická, a Bílý dům se proto později snažil co nejvíce ztížit přístup k plnému přepisu telefonátu.

Přepis byl například odstraněn z elektronického systému, kde se takové dokumenty zpravidla ukládají, a místo toho se objevil v jiné databázi, která je určena pro tajné nebo citlivé informace.

Pelosiová, se kvůli telefonátu se Zelenským v úterý rozhodla zahájit proces přípravy ústavní žaloby, neboli impeachmentu, vůči prezidentu Trumpovi.

Trump na Twitteru vyjádřil obavy, že se demokraté snaží zničit Republikánskou stranu, kterou vyzval, aby držela pospolu. „Naše země je v sázce,“ zdůraznil šéf Bílého domu.

Sám Zelenskyj se po setkání s Trumpem v USA amerického prezidenta zastal s tím, že na něj šéf Bílého domu během červencového hovoru nijak netlačil.

Televize ABC News však zveřejnila informaci ukrajinského prezidentského poradce Serhije Leščenka, podle níž dávali Američané Kyjevu otevřeně najevo, že předpokladem jakéhokoli telefonického rozhovoru Trumpa se Zelenským byl příslib znovuotevření kauzy Huntera Bidena.

Biden stál údajně za pádem ukrajinského generálního prokurátora

Syn hlavního Trumpova vyzyvatele v boji o Bílý dům Joea Bidena byl členem správní rady ukrajinské petrochemické společnosti Burisma a pro podezření z korupce ho vyšetřovala generální prokuratura vedená tehdy Viktorem Šokinem.

Biden starší si v roce 2016 údajně vymohl Šokinovo odvolání pod pohrůžkou zastavení americké finanční pomoci. Trump se teď s pomocí Kyjeva snaží využít kroky Bidena staršího, motivované údajně snahou ochránit syna, v předvolebním boji.

„Bylo jasné, že Trump bude (se Zelenským) mluvit jen v případě, že předmětem diskuse bude Bidenova kauza,“ řekl podle ABC News Leščenko. „Záležitost položili na stůl několikrát a Ukrajinci to pochopili,“ dodal.

  • 1. Tři zmínky o Bidenovi
  • „Trump: Další věc, je toho hodně, co se dá říct o Bidenovu synovi, že Biden zastavil stíhání a hodně lidí se o tom chce dozvědět, takže pokud byste mohl cokoliv udělat s ministrem spravedlnosti, bylo by to skvělé. Biden všude chodil a chlubil se, že zastavil stíhání, tak pokud se na to můžete podívat… mně to zní hrozně.“
  • Slova „zní to hrozně“ server BBC označil za snahu Trumpa naznačit, že mělo jít o nekalé praktiky, aniž by Bidena přímo obviňoval. BBC připomíná, že se Biden sice opravdu chlubil odvoláním ukrajinského prokurátora, ale nejsou žádné důkazy o spojitosti mezi odvoláním prokurátora a vyšetřováním firmy, v níž byl zaměstnán Bidenův syn Hunter. Zároveň je zde podle BBC náznak toho, že Trump chtěl, aby americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování Bidena nebo jeho syna.
  • 2. Žádost o laskavost
  • „Zelenskyj: Také bych vám chtěl poděkovat za vaši velkou podporu v oblasti obrany. Jsme připraveni pokračovat ve spolupráci v dalších krocích – jsme téměř připraveni nakoupit od Spojených států na obranu další (protitankové střely) Javelin. Trump: Chtěl bych, abyste pro nás ale udělal laskavost, protože si toho naše země hodně prožila a Ukrajina o tom hodně ví.“
  • Tato slovní výměna podle BBC není důkazem přímé žádosti prezidenta o „něco za něco“, jak spekulovala americká média před vydáním přepisu. Zároveň je zde ale důležitý kontext, jelikož zhruba týden před rozhovorem Spojené státy zmrazily 250 milionů dolarů (5,8 miliardy korun) na vojenskou pomoc Ukrajině, a to bez jasného vysvětlení. Demokraté volající po impeachmentu Trumpa by podle BBC mohli tuto pasáž využít s tím, že je snadné vidět souvislosti.
  • 3. Kritika evropských států
  • „Trump: Pro Ukrajinu toho děláme hodně. Vyvíjíme velkou snahu a věnujeme tomu hodně času. Mnohem více než evropské státy. Ty by měly pomáhat víc než nyní. Německo pro vás nedělá skoro nic. Jediné, co dělají, je, že mluví. Opravdu si myslím, že byste se jich na to měl zeptat.“
  • Podle BBC nejprve Trump tvrdil, že zmrazení milionů dolarů na vojenskou pomoc Ukrajině bylo kvůli obavám z korupce. Později uváděl, že Spojené státy přispívají Ukrajině příliš a že chce, aby se více podílela Evropa. Nutnost vydávat více na obranu patří mezi Trumpova častá témata, otázkou však podle BBC je, zda Trumpův motiv nebyl ve skutečnosti politický a osobní.
  • 4. Trumpova podpora ukrajinského prokurátora
  • „Trump: Slyšel jsem, že jste měli velmi dobrého prokurátora a skončil a to je vážně nespravedlivé. Hodně lidí o tom mluví, jak odvolali vašeho velmi dobrého prokurátora a bylo do toho zapojeno několik velmi špatných lidí. Pan Giuliani je velmi uznávaný muž. Byl starostou New Yorku, výborným starostou, a chci, aby vám zavolal. Požádám ho a ministra spravedlnosti, aby vám zavolali.“
  • Podle BBC zde Trump hovořil o odvolání ukrajinského generálního prokurátora Viktora Šokina ukrajinským parlamentem v roce 2016. Biden, další američtí činitelé, evropští spojenci a ukrajinští reformisté považovali Šokina za zkorumpovaného a jeho odchod oslavovali. Trump se ale domnívá, že Šokin byl oběť, kontroverzní je také zapojení Trumpova osobního právníka Rudyho Giulianiho.
  • 5. Lichotky z úst ukrajinského prezidenta
  • „Zelenskyj: Opravdu jsme vyhráli ve velkém a tvrdě jsme na tom pracovali. Pracovali jsme hodně, ale chci se vám přiznat, že jsem měl možnost se od vás učit. Využili jsme docela hodně vašich dovedností a znalostí a mohli jsme to využít jako příklad v našich volbách“.
  • Podle BBC je kromě kontroverzních pasáží překvapující také množství lichotek mezi prezidenty. Zelenskyj se v závěru rozhovoru například zmínil, že naposledy, když byl v New Yorku, přebýval v Trump Tower. Trumpovi kritici prezidenta v minulosti opakovaně obvinili z toho, že je ve střetu zájmů. 
  • Zdroj: BBC, ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Velvyslanci EU se sešli kvůli celním hrozbám USA ohledně Grónska

V Bruselu začalo narychlo svolané jednání velvyslanců států Evropské unie konané v reakci na oznámení prezidenta USA Donalda Trumpa o zvýšení cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko. Podle listu Financial Times chystá EU balík odvetných tarifů proti americkému zboží a službám ve výši 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Jeho součástí by mohlo být také omezení vstupu amerických firem na evropský trh.
14:25Aktualizovánopřed 10 mminutami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně patnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně patnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
před 2 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 5 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...