Washington – Vlivný americký republikánský senátor John McCain je velmi znepokojen postojem českého prezidenta Miloše Zemana vůči Rusku a prezidentovi Vladimiru Putinovi. V dnešní debatě o odkazu Václava Havla, která se uskutečnila v knihovně amerického Kongresu, prohlásil, že Západ by měl na ruskou agresi na Ukrajině reagovat mnohem razantněji, měl by Kyjevu dodávat zbraně a postavit se ruské propagandě.
„Jsem velmi znepokojen trendem v některých zemích východní Evropy, včetně České republiky. Některé věci, které zazněly o Rusku, názorové změny, které se udály,“ řekl McCain. Konkrétně se přitom zmínil o maďarského premiérovi Viktoru Orbánovi a o Miloši Zemanovi – na rozdíl od McCaina úspěšném prezidentském kandidátovi.
„Vidíme výroky českého prezidenta, které jsou velmi pozoruhodné,“ podotkl McCain, který v roce 2008 prohrál v prezidentském klání s Barackem Obamou. „Zdá se, že je tu jakási názorová změna a snaha vyjít s Vladimirem Putinem,“ uvedl dále. V tomto kontextu také připomněl nedávný pražský protest proti Zemanovi, který označil za velmi temperamentní.
Jde o zatím nejsilnější veřejnou kritiku české diplomacie z úst amerických politiků. V minulosti ji vyslovovali spíše neoficiálně a americký velvyslanec v Česku Andrew Schapiro hovořil o tom, že některá vyjádření českých představitelů k Rusku a jeho postupu na Ukrajině vzbuzují v USA pochybnosti.
Zeman na sebe v poslední době upozornil například vystoupením na konferenci Dialog civilizací na řeckém Rhodosu, kterou organizoval ruský oligarcha a Putinův blízký spolupracovník Vladimir Jakunin. Český prezident ve svém vystoupení na konferenci mimo jiné přirovnal válku na Ukrajině ke chřipce. V minulosti také hovořil o tom, že na Ukrajině nedochází k ruské invazi, a to v době, kdy zástupci NATO informovali o tisícovkách ruských vojáků a o těžké vojenské technice na východě této země.
McCain kritizoval reakci Západu na ukrajinské události
McCain dnes také kritizoval reakci Spojených států a Západu na dění na Ukrajině. Západní země by podle něj měly Kyjevu dodávat přinejmenším zbraně a podrobné zpravodajské informace. U Evropské unie vidí senátor problém v její přílišné závislosti na ruské ropě a v chování, které z toho vyplývá. „Rusko je benzínová pumpa převlečená za stát,“ poznamenal.
Slabost osmadvacítky kritizovala také bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová, která se debaty s McCainem zúčastnila. „Evropská unie funguje napůl, jestli vůbec,“ podotkla. S McCainem souhlasila také v tom, že by se Západ měl aktivněji postavit ruské propagandě. Vyjádřila také přesvědčení, že Putin trpí sebeklamem a snaží se obnovit moc bývalého Sovětského svazu.
McCain: Havel by byl znepokojen Zemanovými výroky
McCain i Albrightová také vzpomínali na Havla a na to, jak se s ním během prvních svobodných voleb v Československu setkali v pražské Lucerně. McCain ten večer označil za nezapomenutelný. Ocenil současně odvahu, jakou Havel projevil při svých pobytech ve vězení. „Vyšel z něj mnohem silnější než předtím,“ poznamenal muž, který sám během války ve Vietnamu strávil několik let jako válečný zajatec. Později před novináři McCain vyjádřil přesvědčení, že Havel by dnes byl velmi znepokojen tím, co se děje ve východní Evropě. „Myslím, že by byl velmi znepokojen některými výroky českého prezidenta,“ dodal.
„V novém zákoně se říká, že doma není nikdo prorokem. Ale my všichni tady respektujeme Václava Havla a oslavujeme ho. Přála bych si, aby i lidé v České republice pochopili, jaké neuvěřitelné dědictví předal všem těm, kteří jsme se tam narodili, a jsme na to hrdí,“ řekla Albrightová.
Prosazování lidských práv je podle Sobotky pro ČR povinností
Prosazovat demokracii a dodržování lidských práv je pro Českou republiku vzhledem k jejím historickým zkušenostem povinností, prohlásil dnes při setkání se členy americké nevládní Rady pro zahraniční vztahy český premiér Bohuslav Sobotka. Kromě připomínky 25. výročí listopadové revoluce v někdejším Československu a odkazu Václava Havla byla tématem debaty hlavně česká zahraniční politika. Premiér, který v úvodu vyzdvihl dobré vztahy Česka se Spojenými státy, čelil zejména dotazům na téma ukrajinské krize a Ruska.
Vývoj na Ukrajině označil Sobotka za největší bezpečnostní výzvu pro Evropu od balkánských válek. Podle něj se jedná o střet geopolitických koncepcí Ruska a západních demokracií. Ruská zahraniční politika je prý totiž stále založená na prosazování sfér vlivu. Každý stát má mít ale podle premiéra právo sám demokraticky rozhodnout o svém směřování. Úkolem České republiky je nyní pomoci Ukrajině, aby mohla takové rozhodnutí o svém vlastním osudu učinit, prohlásil Sobotka. Pomoci prý bude potřeba Ukrajině ale i hospodářsky.
Protiruské sankce se podle premiéra ukázaly být efektivní. Zároveň se ale Sobotka vyslovil pro udržení dialogu s Ruskem. I když se prý názory Západu a Ruska rozcházejí v otázce krize na Ukrajině, Moskva stále zůstává důležitým spojencem v mnoha jiných oblastech, například v boji proti terorismu. Tlak na dodržování lidských práv zůstává součástí české zahraniční politiky i vůči Číně, poznamenal Sobotka.
