Předseda Evropské rady Donald Tusk v úterý odmítl návrh britského premiéra Borise Johnsona, aby z dohody o odchodu země z Evropské unie zmizela sporná irská pojistka. Tu by podle premiéra měl nahradit závazek, že před koncem pobrexitového přechodného období začnou platit „alternativní ujednání“. Tusk na Twitteru napsal, že Johnson nenabídl žádné realistické varianty. Podobně se vyjádřila také Evropská komise.
Tusk odmítl návrh na odstranění irské pojistky. Johnson podle něj nenabídl realistické alternativy
3 minuty
Johnson vyzval Brusel, aby uznal, že pojistka nemůže být součástí rozvodové smlouvy
Irská pojistka je podle Tuska zárukou, že nevznikne klasicky kontrolovaná hranice mezi britským Severním Irskem a Irskem, dokud se nenajde jiná alternativa. Ti, kteří jsou proti pojistce a nepřicházejí s žádným jiným životaschopným řešením, podle něj ve skutečnosti navrhují znovuzavedení hranice. „I když to nepřiznají,“ dodal šéf unijních summitů.
„Máme životní zájem na míru, prosperitě a bezpečnosti Severního Irska a vždy to tak bude a dáváme jasně najevo, že na hranicích nevznikne (hraniční) infrastruktura ani tam nebudou zavedeny kontroly,“ uvedl v reakci na Tuskovo vyjádření Johnsonův mluvčí. Zopakoval, že „dokud dohoda o odchodu Británie s EU nebude otevřena a irská pojistka zrušena, není šance se (s Bruselem) dohodnout“.
„Myslím, že nyní je dobrá příležitost, aby se všichni sešli, odstranili pojistku (…) a pak během jednání o dlouhodobé obchodní smlouvě, což budeme dělat po 31. říjnu, předložíme všechny možnosti, jak můžeme udržet hladký obchod na severoirské hranici,“ cituje Johnsona agentura Reuters.
Rovněž Evropská komise v úterý prostřednictvím své mluvčí vzkázala, že pojistku jak Londýn, tak i Brusel určily jako jedinou možnost, jak zajistit prostupnou hranici a zabránit hraničním kontrolám. Johnsonův dopis neposkytuje žádný realistický návrh toho, jak zabránit návratu tvrdé hranice, uvedla mluvčí Komise Natasha Bertaudová.
Německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že EU bude přemýšlet o praktickém řešení ohledně hranice mezi Severním Irskem a Irskem po brexitu. Není však podle ní kvůli tomu třeba měnit vyjednanou dohodu o brexitu, tuto věc by mohla vyřešit politická deklarace o pobrexitových vztazích Londýna a EU.
Kontroverzní bod brexitové dohody
Irská pojistka je kontroverzním bodem brexitové dohody, kterou se sedmadvacítkou dojednala Johnsonova předchůdkyně Theresa Mayová. Má zajistit průchodnost hranice mezi Irskem a Severním Irskem i po brexitu.
Podle kritiků z řad zastánců nekompromisní odluky Británie od EU ale představuje riziko, že země zůstane natrvalo připoutána k unijním strukturám a že bude narušena územní celistvost Spojeného království. Země by totiž zůstala v celní unii s Evropskou unií a pro Severní Irsko by platila část pravidel jednotného trhu.
Britský parlament kvůli pojistce dohodu třikrát odmítl. Unie ujišťuje, že pojistka, pokud na její uplatnění vůbec dojde, by měla být pouze dočasným řešením. Rozvodovou dohodu kvůli pojistce ale znovu otevírat nehodlá.
Johnson v pondělním dopise Tuskovi opět označil irskou pojistku za nedemokratické opatření, které není v souladu se suverenitou Spojeného království. Chce ji nahradit závazkem, že před koncem pobrexitového přechodného období začnou platit „alternativní ujednání“. Jaká, ale neupřesnil.
Britská média v úterý informovala, že diplomaté ze 27 členských zemí dostali od Evropské komise a Tuskova úřadu analýzu, která Johnsonovy argumenty označuje za „chybné a zavádějící“. S odkazem na dohodu o brexitu poukazuje například na to, že není pravda, že občané Severního Irska nebudou mít vliv na evropské zákony, které se jich budou týkat.
Irská pojistka také podle analýzy není nedemokratická, jak v dopise tvrdí Johnson, vzhledem k tomu, že severoirští voliči v referendu v roce 2016 hlasovali pro setrvání Británie v EU a že irskou pojistku podporují severoirské politické strany zastupující místní katolíky a vyslovující se pro spojení s Irskem.
Británie omezí účast na unijních schůzkách
V rámci příprav na brexit Spojené království přestane posílat své zástupce na řadu schůzek Evropské unie. Chodit budou Britové jen na taková jednání, která jsou v národním zájmu země, uvedl britský ministr pro brexit Stephen Barclay. „Od nynějška půjdeme jen na takové schůzky, které jsou opravdu důležité, omezíme naši účast o více než polovinu, a ušetříme tak stovky hodin,“ stojí v jeho prohlášení.
„Je smysluplné, aby odcházející stát ,osvobodil‘ úředníky z jednání EU a umožnil jim, aby své schopnosti lépe zaměřovali na naše okamžité národní priority,“ dodal Barclay. Britští diplomaté a úředníci budou docházet před brexitem, který má podle současných plánů nastat 31. října, například na unijní schůzky týkající se bezpečnosti.
