Tusk odmítl návrh na odstranění irské pojistky. Johnson podle něj nenabídl realistické alternativy

3 minuty
Johnson vyzval Brusel, aby uznal, že pojistka nemůže být součástí rozvodové smlouvy
Zdroj: ČT24

Předseda Evropské rady Donald Tusk v úterý odmítl návrh britského premiéra Borise Johnsona, aby z dohody o odchodu země z Evropské unie zmizela sporná irská pojistka. Tu by podle premiéra měl nahradit závazek, že před koncem pobrexitového přechodného období začnou platit „alternativní ujednání“. Tusk na Twitteru napsal, že Johnson nenabídl žádné realistické varianty. Podobně se vyjádřila také Evropská komise.

Irská pojistka je podle Tuska zárukou, že nevznikne klasicky kontrolovaná hranice mezi britským Severním Irskem a Irskem, dokud se nenajde jiná alternativa. Ti, kteří jsou proti pojistce a nepřicházejí s žádným jiným životaschopným řešením, podle něj ve skutečnosti navrhují znovuzavedení hranice. „I když to nepřiznají,“ dodal šéf unijních summitů.

„Máme životní zájem na míru, prosperitě a bezpečnosti Severního Irska a vždy to tak bude a dáváme jasně najevo, že na hranicích nevznikne (hraniční) infrastruktura ani tam nebudou zavedeny kontroly,“ uvedl v reakci na Tuskovo vyjádření Johnsonův mluvčí. Zopakoval, že „dokud dohoda o odchodu Británie s EU nebude otevřena a irská pojistka zrušena, není šance se (s Bruselem) dohodnout“.

„Myslím, že nyní je dobrá příležitost, aby se všichni sešli, odstranili pojistku (…) a pak během jednání o dlouhodobé obchodní smlouvě, což budeme dělat po 31. říjnu, předložíme všechny možnosti, jak můžeme udržet hladký obchod na severoirské hranici,“ cituje Johnsona agentura Reuters. 

Rovněž Evropská komise v úterý prostřednictvím své mluvčí vzkázala, že pojistku jak Londýn, tak i Brusel určily jako jedinou možnost, jak zajistit prostupnou hranici a zabránit hraničním kontrolám. Johnsonův dopis neposkytuje žádný realistický návrh toho, jak zabránit návratu tvrdé hranice, uvedla mluvčí Komise Natasha Bertaudová.

Německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že EU bude přemýšlet o praktickém řešení ohledně hranice mezi Severním Irskem a Irskem po brexitu. Není však podle ní kvůli tomu třeba měnit vyjednanou dohodu o brexitu, tuto věc by mohla vyřešit politická deklarace o pobrexitových vztazích Londýna a EU.

Kontroverzní bod brexitové dohody

Irská pojistka je kontroverzním bodem brexitové dohody, kterou se sedmadvacítkou dojednala Johnsonova předchůdkyně Theresa Mayová. Má zajistit průchodnost hranice mezi Irskem a Severním Irskem i po brexitu.

Podle kritiků z řad zastánců nekompromisní odluky Británie od EU ale představuje riziko, že země zůstane natrvalo připoutána k unijním strukturám a že bude narušena územní celistvost Spojeného království. Země by totiž zůstala v celní unii s  Evropskou unií a pro Severní Irsko by platila část pravidel jednotného trhu.

Britský parlament kvůli pojistce dohodu třikrát odmítl. Unie ujišťuje, že pojistka, pokud na její uplatnění vůbec dojde, by měla být pouze dočasným řešením. Rozvodovou dohodu kvůli pojistce ale znovu otevírat nehodlá.

Johnson v pondělním dopise Tuskovi opět označil irskou pojistku za nedemokratické opatření, které není v souladu se suverenitou Spojeného království. Chce ji nahradit závazkem, že před koncem pobrexitového přechodného období začnou platit „alternativní ujednání“. Jaká, ale neupřesnil.

Britská média v úterý informovala, že diplomaté ze 27 členských zemí dostali od Evropské komise a Tuskova úřadu analýzu, která Johnsonovy argumenty označuje za „chybné a zavádějící“. S odkazem na dohodu o brexitu poukazuje například na to, že není pravda, že občané Severního Irska nebudou mít vliv na evropské zákony, které se jich budou týkat.

Irská pojistka také podle analýzy není nedemokratická, jak v dopise tvrdí Johnson, vzhledem k tomu, že severoirští voliči v referendu v roce 2016 hlasovali pro setrvání Británie v EU a že irskou pojistku podporují severoirské politické strany zastupující místní katolíky a vyslovující se pro spojení s Irskem.

Británie omezí účast na unijních schůzkách

V rámci příprav na brexit Spojené království přestane posílat své zástupce na řadu schůzek Evropské unie. Chodit budou Britové jen na taková jednání, která jsou v národním zájmu země, uvedl britský ministr pro brexit Stephen Barclay. „Od nynějška půjdeme jen na takové schůzky, které jsou opravdu důležité, omezíme naši účast o více než polovinu, a ušetříme tak stovky hodin,“ stojí v jeho prohlášení.

„Je smysluplné, aby odcházející stát ,osvobodil‘ úředníky z jednání EU a umožnil jim, aby své schopnosti lépe zaměřovali na naše okamžité národní priority,“ dodal Barclay. Britští diplomaté a úředníci budou docházet před brexitem, který má podle současných plánů nastat 31. října, například na unijní schůzky týkající se bezpečnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po střelbě na Brownově univerzitě v USA zemřeli nejméně dva lidé

Nejméně dva lidé zemřeli po sobotní střelbě na Brownově univerzitě ve státě Rhode Island na severovýchodě Spojených států. Dalších osm lidí je v nemocnici v kritickém, ale stabilizovaném stavu, uvedl na tiskové konferenci starosta města Providence Brett Smiley. Střelec je stále na svobodě, policie vyzvala studenty a zaměstnance univerzity, stejně jako obyvatele okolí, aby se ukryli.
00:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Policie v Bavorsku zadržela pět podezřelých z plánování útoku na vánoční trh

Pro podezření z plánování útoku pomocí automobilu na vánoční trh v oblasti města Dingolfing v Dolním Bavorsku zatkla německá policie pět mužů. Policie má podezření na islamistický motiv chystaného činu. Informovala o tom v sobotu večer agentura DPA s odvoláním na generální prokuraturu v Mnichově. O případu píše také deník Bild.
před 4 hhodinami

Karl Bushby jde kolem světa už čtvrt století a čeká, že dostane pěstí

Na cestě domů je přes čtvrt století. Bývalý výsadkář Karl Bushby vyšel v roce 1998 z Chile s cílem dojít domů do britského města Hull. Pěšky. Svůj životní příběh odvyprávěl v Hyde Parku Civilizace.
před 6 hhodinami

Islámský stát zabil v Sýrii dva americké vojáky a tlumočníka. Trump slíbil odvetu

Při útoku na vojenský konvoj v Sýrii zahynuli dva američtí vojáci a americký civilní tlumočník. Píše to agentura Reuters. Podle mluvčího Pentagonu Seana Parnella útok provedl takzvaný Islámský stát (IS). Útočníka podle amerického ministra obrany Peta Hegsetha zabily spojenecké bezpečnostní složky. Šéf Bílého domu Donald Trump slíbil odvetu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Súdán hlásí mrtvé po útoku na sídlo OSN

Při vzdušném úderu na sídlo OSN v súdánském městě Kadugli zahynulo šest vojáků mírové mise z Bangladéše. Píše to agentura AFP s odvoláním na misi UNISFA. Súdánská armáda z útoku obvinila polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF), které hlavní město státu Jižní Kordofán již rok a půl obléhají.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Babiš: Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny

Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, Česko nebude za nic ručit, řekl designovaný premiér Andrej Babiš (ANO). Strany končící vlády výrok označily za ostudu i nebezpečný obrat zahraniční politiky. Finančními potřebami Kyjeva v letech 2026 a 2027 se bude zabývat summit EU, který začne příští čtvrtek. Komise pro jednání navrhla dvě možnosti, první je půjčka od Unie, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Běloruský režim propustil Bjaljackého a Kalesnikavovou

Běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová a nositel Nobelovy ceny za mír Ales Bjaljacki jsou na svobodě, uvedl opoziční server Naša Niva poté, co administrativa diktátora Alexandra Lukašenka oznámila omilostnění 123 vězňů. Rozsáhlá amnestie následuje po jednání amerického zmocněnce Johna Coalea v Minsku.
před 12 hhodinami

Oděská oblast čelila jednomu z největších ruských útoků

Ukrajinská Oděská oblast čelila jednomu z největších vzdušných útoků od začátku války. Zraněni byli dva lidé a zasažena civilní, průmyslová a energetická zařízení. Část tohoto jihoukrajinského regionu se ocitla bez elektřiny, uvedl v sobotu ráno šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského letectva zaútočilo Rusko 465 drony a 30 střelami různých typů. Moskva prohlásila, že útok směřoval proti vojensko-průmyslovým a energetickým zařízením. Dočasně bez dodávek proudu byla Záporožská jaderná elektrárna v okupované části Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...