Tusk odmítl návrh na odstranění irské pojistky. Johnson podle něj nenabídl realistické alternativy

3 minuty
Johnson vyzval Brusel, aby uznal, že pojistka nemůže být součástí rozvodové smlouvy
Zdroj: ČT24

Předseda Evropské rady Donald Tusk v úterý odmítl návrh britského premiéra Borise Johnsona, aby z dohody o odchodu země z Evropské unie zmizela sporná irská pojistka. Tu by podle premiéra měl nahradit závazek, že před koncem pobrexitového přechodného období začnou platit „alternativní ujednání“. Tusk na Twitteru napsal, že Johnson nenabídl žádné realistické varianty. Podobně se vyjádřila také Evropská komise.

Irská pojistka je podle Tuska zárukou, že nevznikne klasicky kontrolovaná hranice mezi britským Severním Irskem a Irskem, dokud se nenajde jiná alternativa. Ti, kteří jsou proti pojistce a nepřicházejí s žádným jiným životaschopným řešením, podle něj ve skutečnosti navrhují znovuzavedení hranice. „I když to nepřiznají,“ dodal šéf unijních summitů.

„Máme životní zájem na míru, prosperitě a bezpečnosti Severního Irska a vždy to tak bude a dáváme jasně najevo, že na hranicích nevznikne (hraniční) infrastruktura ani tam nebudou zavedeny kontroly,“ uvedl v reakci na Tuskovo vyjádření Johnsonův mluvčí. Zopakoval, že „dokud dohoda o odchodu Británie s EU nebude otevřena a irská pojistka zrušena, není šance se (s Bruselem) dohodnout“.

„Myslím, že nyní je dobrá příležitost, aby se všichni sešli, odstranili pojistku (…) a pak během jednání o dlouhodobé obchodní smlouvě, což budeme dělat po 31. říjnu, předložíme všechny možnosti, jak můžeme udržet hladký obchod na severoirské hranici,“ cituje Johnsona agentura Reuters. 

Rovněž Evropská komise v úterý prostřednictvím své mluvčí vzkázala, že pojistku jak Londýn, tak i Brusel určily jako jedinou možnost, jak zajistit prostupnou hranici a zabránit hraničním kontrolám. Johnsonův dopis neposkytuje žádný realistický návrh toho, jak zabránit návratu tvrdé hranice, uvedla mluvčí Komise Natasha Bertaudová.

Německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že EU bude přemýšlet o praktickém řešení ohledně hranice mezi Severním Irskem a Irskem po brexitu. Není však podle ní kvůli tomu třeba měnit vyjednanou dohodu o brexitu, tuto věc by mohla vyřešit politická deklarace o pobrexitových vztazích Londýna a EU.

Kontroverzní bod brexitové dohody

Irská pojistka je kontroverzním bodem brexitové dohody, kterou se sedmadvacítkou dojednala Johnsonova předchůdkyně Theresa Mayová. Má zajistit průchodnost hranice mezi Irskem a Severním Irskem i po brexitu.

Podle kritiků z řad zastánců nekompromisní odluky Británie od EU ale představuje riziko, že země zůstane natrvalo připoutána k unijním strukturám a že bude narušena územní celistvost Spojeného království. Země by totiž zůstala v celní unii s  Evropskou unií a pro Severní Irsko by platila část pravidel jednotného trhu.

Britský parlament kvůli pojistce dohodu třikrát odmítl. Unie ujišťuje, že pojistka, pokud na její uplatnění vůbec dojde, by měla být pouze dočasným řešením. Rozvodovou dohodu kvůli pojistce ale znovu otevírat nehodlá.

Johnson v pondělním dopise Tuskovi opět označil irskou pojistku za nedemokratické opatření, které není v souladu se suverenitou Spojeného království. Chce ji nahradit závazkem, že před koncem pobrexitového přechodného období začnou platit „alternativní ujednání“. Jaká, ale neupřesnil.

Britská média v úterý informovala, že diplomaté ze 27 členských zemí dostali od Evropské komise a Tuskova úřadu analýzu, která Johnsonovy argumenty označuje za „chybné a zavádějící“. S odkazem na dohodu o brexitu poukazuje například na to, že není pravda, že občané Severního Irska nebudou mít vliv na evropské zákony, které se jich budou týkat.

Irská pojistka také podle analýzy není nedemokratická, jak v dopise tvrdí Johnson, vzhledem k tomu, že severoirští voliči v referendu v roce 2016 hlasovali pro setrvání Británie v EU a že irskou pojistku podporují severoirské politické strany zastupující místní katolíky a vyslovující se pro spojení s Irskem.

Británie omezí účast na unijních schůzkách

V rámci příprav na brexit Spojené království přestane posílat své zástupce na řadu schůzek Evropské unie. Chodit budou Britové jen na taková jednání, která jsou v národním zájmu země, uvedl britský ministr pro brexit Stephen Barclay. „Od nynějška půjdeme jen na takové schůzky, které jsou opravdu důležité, omezíme naši účast o více než polovinu, a ušetříme tak stovky hodin,“ stojí v jeho prohlášení.

„Je smysluplné, aby odcházející stát ,osvobodil‘ úředníky z jednání EU a umožnil jim, aby své schopnosti lépe zaměřovali na naše okamžité národní priority,“ dodal Barclay. Britští diplomaté a úředníci budou docházet před brexitem, který má podle současných plánů nastat 31. října, například na unijní schůzky týkající se bezpečnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Je naší povinností uchovávat vazbu se Slováky, řekl Macinka po schůzce s Blanárem

Nový ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka v úterý večer absolvoval první zahraniční cestu na Slovensko. V Bratislavě se sešel s tamním protějškem Jurajem Blanárem (Smer), s nímž jednal o rozvoji česko-slovenských vztahů a posílení regionální spolupráce.
19:35Aktualizovánopřed 15 mminutami

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
17:20Aktualizovánopřed 22 mminutami

Česko v Bruselu slovenský ministr nakonec nezastupoval

Za Česko v úterý na jednání ministrů životního prostředí v Bruselu vystupoval stálý zástupce ČR při EU Štěpán Černý, vyplývá ze záznamů jednání zveřejněných na stránkách Rady EU. Ministr Petr Macinka (Motoristé) původně oznámil, že Česko bude zastupovat slovenský ministr životního prostředí Tomáš Taraba (SNS), což kritizovala část opozice. Část jednání ministrů je vždy vysílána živě a na záznamu bylo vidět, že Taraba hovoří vždy za Slovensko a za Česko pak velvyslanec Černý.
15:12Aktualizovánopřed 28 mminutami

Muž, jenž najel v Liverpoolu do lidí, půjde do vězení na téměř 22 let

Britský soud poslal na 21 let a šest měsíců do vězení muže, který 26. května najel v Liverpoolu do davu slavících fotbalových fanoušků a zranil přes 130 lidí, píší agentury Reuters a AFP. Muž v listopadu přiznal vinu, čelil obžalobě z 31 trestných činů.
15:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Rusko přiznalo, že Bajkonur bude opravovat nejméně čtvrt roku

Ruská kosmická agentura Roskosmos počítá s opravou klíčové startovací rampy na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu tak, aby byla připravena k prvnímu startu na konci zimy. Uvedla to ruská média s odvoláním na náměstka ředitele agentury Dmitrije Baranova.
před 4 hhodinami

Polský student katolické univerzity chystal útok na vánoční trh, uvedly úřady

Polské tajné služby zadržely devatenáctiletého studenta pro podezření, že chystal útok na vánočním trhu, oznámil mluvčí ministra pověřeného koordinací zvláštních služeb Jacek Dobrzyński. Student katolické univerzity v Lublinu Mateusz W. hodlal použít výbušniny, aby zabil co nejvíce lidí, sdělil mluvčí, aniž by zmínil konkrétní město. Soud na podezřelého uvalil tříměsíční vazbu, napsala polská média.
před 5 hhodinami

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
před 5 hhodinami

Trump zažaloval BBC, žádá odškodné až deset miliard dolarů

Americký prezident Donald Trump zažaloval stanici BBC za údajnou pomluvu kvůli sestříhanému záznamu projevu ze 6. ledna 2021, který vyvolával dojem, že vyzýval své příznivce k útoku na Kapitol. Podle žaloby Trump po britské veřejnoprávní stanici žádá odškodné pět miliard dolarů za každý ze dvou bodů žaloby, tedy celkem až deset miliard dolarů (207 miliard korun). BBC se hodlá bránit.
02:17Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...