Dva týdny bez kuchyně či toalety. Aktivistka Thunbergová vyplula do USA

3 minuty
Horizont ČT24: Plavba Grety Thunbergové
Zdroj: ČT24

Ekologická aktivistka Greta Thunbergová míří na klimatický summit v newyorském sídle OSN. Do Spojených států nemíří letadlem, nýbrž na palubě jachty, která získává energii ze solárních panelů. Thunbergová chce plavbou snížit svou uhlíkovou stopu. Ozývají se ale i kritické hlasy, které poukazují na to, že výroba rychlé jachty ekologická vůbec nebyla.

Šestnáctiletá aktivistka do New Yorku vyrazila z anglického Plymouthu, plavba přes Atlantický oceán jí potrvá dva týdny. Na cestě Thunbergovou doprovází otec a dva dokumentaristé. Zaoceánská plavba na jachtě nebude jednoduchá, posádka se o úskalích radila s lékaři i mentálními kouči.

„Možná budu mít mořskou nemoc a nebude to pohodlné, ale s tím dokážu žít. Pokud to bude opravdu těžké, tak se vždy můžu utěšit tím, že to jsou pouhé dva týdny,“ řekla Thunbergová před vyplutím stanici BBC s tím, že zvolila co nejekologičtější způsob přepravy. „Pokud přestaneme létat, nejenže snížíme vlastní uhlíkovou stopu, ale zároveň pošleme signál ostatním, že klimatická krize je skutečná,“ doplnila.

Jachta Malizia, na níž se mladá Švédka plaví, má karbonový trup a je vybavena solárními panely a podvodními turbínami, které produkují elektřinu potřebnou pro komunikaci a navigaci plavidla. Aby byla loď co nejlehčí, poskytuje pouze minimální vybavení, posádka tak nemůže počítat s toaletou, umyvadlem, topením ani postelemi. Ve stísněných kójích na spaní je navíc při vyšší rychlosti ohlušující hluk.

Že nepůjde o snadný a pohodlný výlet, potvrzuje i kapitán plavidla Boris Herrmann: „Žádné mytí, žádná sprcha, prostě se oblékneme a vydržíme tak dva týdny.“ Z přístavu v Plymouthu jachta vyplula ve středu odpoledne, posádka do poslední chvíle čekala, jestli start plavby nebude muset odsunout kvůli počasí, vítr ale byl příznivý.

Svět nemůže chtít řešení krize po šestnáctileté dívce, míní klimatolog

Ozývají se ale i hlasy, které ekologičnost plavby zpochybňují, výroba jachty za sebou podle nich zrovna nízkou uhlíkovou stopu nezanechává. „Musíme to srovnat s výrobou letadla – a potom to může být hodně srovnatelné. Hodně často se srovnávací analýzy dělají ne zrovna fér způsobem, že se řekne, že něco má velkou uhlíkovou stopu ve srovnání s něčím jiným, ale u ‚toho jiného‘ se nezapočítává samotná výroba, což je tento případ,“ uvedl pro Českou televizi klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu.

Dále zdůraznil, že pozornost při snižování emisí se musí soustředit zejména na Asii, Jižní Ameriku a brzy pravděpodobně i Afriku. „Stávkovat v Evropě je sice asi dobré, ale na druhou stranu je problém opravdu někde jinde,“ nechal se slyšet klimatolog.

Po Thunbergové podle něj nikdo nemůže chtít řešení klimatické krize. Její úsilí a celá studentská aktivita, která tlačí na politické představitele, aby naslouchali vědcům, jsou prý správné. „Docela se divím, že trvalo třicet let, než politici začali někoho poslouchat, pokud jde o změnu klimatu,“ řekl Tolasz. Dodal ale, že nesympatizuje s tím, aby studenti kvůli demonstracím nechodili do školy. 

Roční volno od studijních povinností si vzala i samotná Thunbergová. V New Yorku se bude za dva týdny účastnit klimatického summitu OSN a v prosinci ji čeká světová konference o ochraně ovzduší v jihoamerickém Chile.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mnohé principy vojenství jsou nadčasové, shodují se odborníci

Od konce druhé světové války uplynulo již osmdesát let. Během této doby došlo v řadě oblastí k zásadnímu technologickému pokroku, který se nevyhnul ani těm souvisejícím s válečnictvím. Právě posun v oblasti technologií považuje za nejzásadnější rozdíl mezi válčením během druhé světové války a současnými konflikty vojenský historik Tomáš Řepa. Analytik Vojtěch Bahenský pak míní, že přirozenost války zůstává stejná, ale mění se její charakter.
před 2 mminutami

Jednání Ukrajiny a Ruska se očekává v Istanbulu

V Istanbulu se očekává jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Personální složení delegací obou zemí, které jsou ve válce od ruské invaze z února roku 2022, bylo dlouhou dobu nejisté. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval k přímému jednání ruského vládce Vladimira Putina. Ve středu večer však Kreml oznámil, že ruskou delegaci povede Putinův poradce Vladimir Medinskij.
před 41 mminutami

Jednání mezi Kyjevem a Moskvou provází nejasnosti. Putin v delegaci chybí

Po více než třech letech se Rusko a Ukrajina chystají obnovit mírová jednání. O ukončení ruské agrese mají opět jednat v Turecku. A to už ve čtvrtek. Klíčovou roli sehrál americký prezident Donald Trump, který Moskvu a Kyjev tlačil k jednání. Ve středu večer ruská agentura TASS uvedla, že ruskou delegaci povede poradce šéfa Kremlu Vladimira Putina Vladimir Medinskij. Podle ČTK z vyjádření Kremlu vyplývá, že sám Putin se jednání v Turecku nezúčastní. Moskva dlouho nechtěla upřesnit, kdo ji v Istanbulu bude zastupovat. Krátce po oznámení z Kremlu agentura Reuters napsala, že do turecké metropole nedorazí ani Trump.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ruská raketa zabila tři lidi v Sumách, hlásí úřady

Rusko v noci na středu vyslalo na Ukrajinu balistickou raketu Iskander-M a 145 dronů různých typů. Na osmdesát z nich bylo sestřeleno, uvedlo letectvo napadené země. Ukrajinské úřady zároveň v té době hlásily jednoho mrtvého a několik zraněných. Později během dne informovaly o dalších třech obětech po útoku na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Trump v Kataru podepsal bilionovou dohodu o hospodářské výměně

Americký prezident Donald Trump v Kataru uzavřel dohodu o hospodářské výměně v celkové hodnotě 1,2 bilionu dolarů (26,7 bilionu korun), uvedl ve středu Bílý dům. Trump je na třídenní návštěvě Blízkého východu. Dříve na summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v Rijádu oznámil, že USA hodlají uzavřít dohodu s Íránem, ovšem pod podmínkou, že Teherán přestane podporovat terorismus a vzdá se ambicí na vlastnictví jaderné zbraně.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Řečtí dobrovolní hasiči očekávají náročné léto

Před dvěma lety zažila Evropa jeden z největších lesních požárů, který tehdy pustošil Řecko. Letos plánuje tamní vláda nasadit až osmnáct tisíc hasičů, ke kterým má přibýt deset tisíc dobrovolníků. V roce 2022 bylo hasičů o tři a půl tisíce méně. Stát vyčlenil také dvě miliardy eur (asi 50 miliard korun) na nákup letecké techniky a dronů s termokamerami. Jednotky dobrovolných hasičů jsou zpravidla závislé na darech a vybavení mají často zastaralé.
před 10 hhodinami

Ukrajinské lodě střeží klid v Černém moři. Obilný koridor funguje i bez Ruska

Turecko v roce 2022 zprostředkovalo první dohodu mezi Kyjevem a Moskvou, na jejímž základě vznikl obilný koridor v Černém moři. Došlo tak k částečnému ukončení blokády ukrajinských černomořských přístavů. Přestože Moskva od ujednání časem odstoupila, koridor nadále funguje. Bezpečnost v oblasti pravidelně monitoruje ukrajinské námořnictvo. Menší vojenská plavidla hlídkují i kvůli hrozbě min či riziku ruských diverzních operací. Námořníci nyní vyhlížejí avizovaná mírová jednání v Turecku a doufají, že v jejich zemi brzy zavládne mír.
před 11 hhodinami

Na Ukrajině se bojuje o mírový řád v Evropě, uvedl Merz

Nový německý kancléř Friedrich Merz (CDU) promluvil k zákonodárcům ve Spolkovém sněmu. V projevu uvedl, že Rusko porušilo všechna pravidla nastavená po druhé světové válce. Na Ukrajině se podle něj bojuje o mírový řád celé Evropy. Kyjevu slíbil jednoznačnou podporu, partnerům v EU pak spolehlivost a předvídatelnost.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...