Všichni versus Biden. Demokraté debatovali o rasismu, klimatu i pojištění

Nahrávám video

Někdejší americký viceprezident Joe Biden, který je favoritem na prezidentskou nominaci demokratů pro volby hlavy státu v roce 2020, během debaty druhé poloviny kandidátů čelil výpadům stranických soků. Ti mu vyčítali minulost v administrativě prezidenta Baracka Obamy včetně tehdejších deportací tří milionů migrantů, málo ambiciózní reformu zdravotního pojištění nebo pomalou politiku v oblasti změny klimatu.

Nejvášnivější spor se vedl o plány ve zdravotnictví. Kalifornská senátorka Kamala Harrisová prohlásila, že zatímco její návrh zahrnuje pojištění pro každého, ten Bidenův by pominul takřka deset milionů lidí. Bývalý viceprezident na to reagoval tím, že vize senátorky je velice nákladná a že mnoho lidí by přišlo o současné pojištění hrazené některými zaměstnavateli.

Zleva Michael Bennet, Kirsten Gillibrandová, Julian Castro, Cory Booker, Joe Biden, Kamala Harrisová, Andrew Yang, Tulsi Gabbardová, Jay Inslee, Bill de Blasio
Zdroj: Lucas Jackson/Reuters

Biden se zároveň ohradil vůči všem svým stranickým sokům, kteří slibují zdravotní pojištění pro všechny. Také starostu New Yorku Billa de Blasia kritizoval, že zlehčuje náklady, které daňoví poplatníci za federální pojištění ponesou. V této souvislosti se podivil, jakou v New Yorku či Kalifornii mají matematiku.

Na Harrisovou kvůli zdravotnímu pojištění zaútočil i coloradský senátor Michael Bennet, podle kterého by v takovém případě bylo nutné zvýšit daně střední třídě. Harrisová na to odvětila, že její soupeř používá republikánské argumenty.

Imigrace, rasismus a klima

Tématem debaty byla i imigrační politika. Bývalý Obamův ministr bytové výstavby Julián Castro prohlásil, že nelegální překračování hranic musí být trestáno občanskoprávními sankcemi a že to neznamená podporu otevřených hranic. Biden řekl, že nepodporuje dekriminalizaci překračování hranic bez dokladů a že Castro o svých nynějších názorech nikdy jako ministr nehovořil. „Zdá se, že někdo z nás se z minulosti poučil, a někdo ne,“ odvětil Castro.

Na přetřes se dostal i republikánský prezident Donald Trump, který se uchází o znovuzvolení a který nedávno zaútočil na čtveřici demokratických kongresmanek s přistěhovaleckým původem. Během debatního večera ho za to kritizoval guvernér státu Washington Jay Inslee. „Už nemůžeme dovolit, aby v Bílém domě byl bělošský nacionalista,“ prohlásil. Castro pak jako první Trumpa otevřeně nazval rasistou.

Hovořilo se i o změně klimatu. Za svou prioritu ji označila newyorská senátorka Kirsten Gillibrandová. Inslee prohlásil, že Bidenovy návrhy na odklon od fosilních paliv jsou příliš pomalé. Biden chce USA vrátit k závazkům pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 36 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 2 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 4 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 13 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 13 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 13 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled