Události ČT: Návrh na přejmenování bratislavského náměstí SNP budí vášně
Na náměstí Slovenského národního povstání se lidé scházejí, aby si připomněli důležitá výročí nebo aby dali najevo nespokojenost s vývojem ve své zemi – jako třeba loni v únoru po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové.
Protestovalo se tu i v roce 1989 proti komunistickému režimu. Právě s odkazem na třicáté výročí sametové revoluce – na Slovensku známé jako něžné – chce primátor Vallo část náměstí přejmenovat. „Ten prostor je velmi členitý a historicky se dnes náměstí SNP jmenují i přilehlá náměstí, která byla historicky samostatná s vlastním jménem. Tuto skutečnost chceme využít,“ prohlásil primátor.
Slovenské národní povstání proti nacismu v roce 1944 trvalo dva měsíce a skončilo porážkou povstalců, ovšem následně pokračovalo partyzánskými boji. Od začátku povstání přitom uplyne v srpnu 75 let.
Svaz protifašistických bojovníků i z tohoto důvodu dělení náměstí odmítá. „Pouze při jednom státním svátku sem přijdou všichni velvyslanci a kladou tu v předvečer oslav SNP věnce. Protože to považují z hlediska Evropy za náš nejvýznamnější svátek,“ konstatoval předseda bratislavského výboru protifašistického svazu Martin Krno.
Existují i radikálnější vize
Naopak Juraj Flamik, bývalý člen protirežimního hnutí Veřejnost proti násilí, které organizovalo protesty v roce 1989, by náměstí přejmenoval rovnou celé.
Památku SNP uznává, sousoší s partyzánem ale považuje za přežitek normalizace. „Je otázka, zda se dnes dokážeme nějakým naším jazykem, naším způsobem vyjádřit k památce SNP. Podle mě by to mělo vypadat jinak než sousoší Jána Kulicha, který byl dvorním sochařem komunistické strany,“ míní Flamik.
Pokud návrh primátora projde, bude to už druhé místo v Bratislavě nově odkazující na československé dějiny. První bylo v červnu náměstí TGM.