Dvaačtyřicetiletý Lambert byl ve vegetativním stavu od nehody v roce 2008 a podle lékařů nevnímal své okolí. Lékařský tým z nemocnice v Remeši po pětiletých marných pokusech o zlepšení v roce 2013 doporučil odpojit ho od přístrojů zajišťujících umělou výživu.
Zatímco manželka Rachel a někteří pacientovi sourozenci s tím souhlasili, rodiče a další příbuzní byli proti. Obrátili se proto na justici a případ v roce 2015 rozhodoval i soud pro lidská práva ve Štrasburku, který ponechal v platnosti dřívější verdikt povolující přerušení výživy. Lékaři začali 20. května Lamberta odpojovat od přístrojů a začali mu podávat silná sedativa. Očekávali, že zůstane naživu několik dní, nejvýše týden.
Ještě týž den ale odvolací soud vydal předběžné opatření, na jehož základě museli lékaři obnovit podávání umělé výživy do doby, než se k případu vyjádří výbor OSN pro práva lidí s postižením, na který se obrátili Lambertovi rodiče. Výbor, v němž zasedají nezávislí lidskoprávní odborníci, předtím už dvakrát Francii požádal, aby zabránila Lambertově smrti.
„V noci spí, ve dne se probouzí a dívá se na mne, když mluvím. Potřebuje pouze být krmen skrze speciální zařízení a jeho doktor mu to chce odepřít, aby mohl umřít, ačkoli právní odborníci ukázali, že to není nutné. V květnu, když se dozvěděl o plánované smrti, rozplakal se,“ řekla dříve Viviane Lambertová, podle které byl její syn ve stavu minimálního vědomí.
Poslední slovo měl kasační soud
Na začátku měsíce ale kasační soud, což je nejvyšší odvolací instance ve Francii, rozhodl, že se lékaři mohou řídit původním soudním rozhodnutím a „s okamžitou platností“ odpojit muže od výživy. Právní zástupce Lambertovy manželky verdikt označil za „tečku za touto aférou“.
Francouzský zákon z roku 2005 aktivní eutanazii zakazuje, umožňuje ale za určitých podmínek nechat zemřít člověka, jehož stav je podle lékařů beznadějný.