Zeman navštívil jedinou jadernou elektrárnu v Maďarsku. Česko by mohlo pomoci s jejím rozšířením

14 minut
Prezident Zeman při tiskové konferenci zhodnotil svou návštěvu Maďarska
Zdroj: ČT24

Česko má zájem na tom, aby se české firmy staly subdodavateli při budování dalších dvou bloků maďarské jaderné elektrárny Paks. Na závěr své třídenní návštěvy Maďarska to řekl prezident Miloš Zeman, který se ve čtvrtek přímo v Paksi setkal s maďarským ministrem zodpovědným za plánování, výstavbu a zprovoznění nových bloků elektrárny Jánosem Sülim. Jediná jaderná elektrárna v Maďarsku má nyní čtyři reaktory, které jsou v provozu od 80. let minulého století.

„Máme zájem – až bude Paks II – aby i české firmy byly subdodavateli této stavby. Účelem všech těchto prezidentských, premiérských i ministerských misí je podporovat v tomto smyslu české podnikatele,“ prohlásil Zeman.

O spolupráci v jaderné energetice mluvil český prezident s ministrem Sülim, už ve středu ale o tomto tématu jednal také s maďarským prezidentem Jánosem Áderem a premiérem Viktorem Orbánem.

Ke schůzce s předsedou maďarské vlády Orbánem, kterého označil za „charismatického vůdce“ strany Fidesz, se prezident na závěrečné tiskové konferenci ještě vrátil. Tématem jednání byly podle něj mimo jiné protiruské sankce Evropské unie, se kterými Maďarsko dlouhodobě nesouhlasí.

„K nesouhlasu Maďarska s těmito sankcemi se zřejmě přidá i Itálie a bude-li tomu tak, pak asi ty sankce se nebudou tichou procedurou prodlužovat automaticky o rok, ale bude se o nich minimálně diskutovat,“ řekl Zeman. Připomněl také svůj odpor k jakýmkoli hospodářským sankcím, které jsou podle něj neúčinné.

Zeman ve čtvrtek návštěvou jaderné elektrárny, která leží asi sto kilometrů jižně od Budapešti, zakončil třídenní návštěvu Maďarska. Na místo dorazila také část ze třiceti českých podnikatelů, kteří prezidenta do Maďarska doprovodili. Jednalo se především o zástupce energetických a strojírenských firem.

Elektrárna Paks je v provozu od roku 1982. Nyní má čtyři reaktory, které pokrývají asi polovinu energetické potřeby Maďarska. Maďarský stát ale plánuje přidat dva další bloky. Postavit je má ruský koncern Rosatom. Projekt chce vláda financovat pomocí ruské půjčky ve výši deseti miliard eur (přes 257 miliard korun). Kvůli tomu někteří západní politikové Maďary kritizují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 11 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 13 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 2 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami
Načítání...