Zeman navštívil jedinou jadernou elektrárnu v Maďarsku. Česko by mohlo pomoci s jejím rozšířením

14 minut
Prezident Zeman při tiskové konferenci zhodnotil svou návštěvu Maďarska
Zdroj: ČT24

Česko má zájem na tom, aby se české firmy staly subdodavateli při budování dalších dvou bloků maďarské jaderné elektrárny Paks. Na závěr své třídenní návštěvy Maďarska to řekl prezident Miloš Zeman, který se ve čtvrtek přímo v Paksi setkal s maďarským ministrem zodpovědným za plánování, výstavbu a zprovoznění nových bloků elektrárny Jánosem Sülim. Jediná jaderná elektrárna v Maďarsku má nyní čtyři reaktory, které jsou v provozu od 80. let minulého století.

„Máme zájem – až bude Paks II – aby i české firmy byly subdodavateli této stavby. Účelem všech těchto prezidentských, premiérských i ministerských misí je podporovat v tomto smyslu české podnikatele,“ prohlásil Zeman.

O spolupráci v jaderné energetice mluvil český prezident s ministrem Sülim, už ve středu ale o tomto tématu jednal také s maďarským prezidentem Jánosem Áderem a premiérem Viktorem Orbánem.

Ke schůzce s předsedou maďarské vlády Orbánem, kterého označil za „charismatického vůdce“ strany Fidesz, se prezident na závěrečné tiskové konferenci ještě vrátil. Tématem jednání byly podle něj mimo jiné protiruské sankce Evropské unie, se kterými Maďarsko dlouhodobě nesouhlasí.

„K nesouhlasu Maďarska s těmito sankcemi se zřejmě přidá i Itálie a bude-li tomu tak, pak asi ty sankce se nebudou tichou procedurou prodlužovat automaticky o rok, ale bude se o nich minimálně diskutovat,“ řekl Zeman. Připomněl také svůj odpor k jakýmkoli hospodářským sankcím, které jsou podle něj neúčinné.

Zeman ve čtvrtek návštěvou jaderné elektrárny, která leží asi sto kilometrů jižně od Budapešti, zakončil třídenní návštěvu Maďarska. Na místo dorazila také část ze třiceti českých podnikatelů, kteří prezidenta do Maďarska doprovodili. Jednalo se především o zástupce energetických a strojírenských firem.

Elektrárna Paks je v provozu od roku 1982. Nyní má čtyři reaktory, které pokrývají asi polovinu energetické potřeby Maďarska. Maďarský stát ale plánuje přidat dva další bloky. Postavit je má ruský koncern Rosatom. Projekt chce vláda financovat pomocí ruské půjčky ve výši deseti miliard eur (přes 257 miliard korun). Kvůli tomu někteří západní politikové Maďary kritizují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 2 mminutami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 47 mminutami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 57 mminutami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 1 hhodinou

Slovenský soud pozastavil účinnost zákona rušícího úřad pro ochranu whistleblowerů

Slovenský ústavní soud ve středu pozastavil účinnost zákona, který měl zrušit stávající úřad na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti a nahradit ho od ledna příštího roku novou institucí. Rozhodnutí soudu uvítala opozice, která mu minulý týden doručila podnět k přezkoumání zákona. Výhrady vůči němu měla také Evropská komise, slovenský generální prokurátor i slovenský prezident Peter Pellegrini. Soud zrušil i nové administrativní povinnosti pro nevládní organizace.
17:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 4 hhodinami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
10:15Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
12:42Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...