Zeman navštívil jedinou jadernou elektrárnu v Maďarsku. Česko by mohlo pomoci s jejím rozšířením

14 minut
Prezident Zeman při tiskové konferenci zhodnotil svou návštěvu Maďarska
Zdroj: ČT24

Česko má zájem na tom, aby se české firmy staly subdodavateli při budování dalších dvou bloků maďarské jaderné elektrárny Paks. Na závěr své třídenní návštěvy Maďarska to řekl prezident Miloš Zeman, který se ve čtvrtek přímo v Paksi setkal s maďarským ministrem zodpovědným za plánování, výstavbu a zprovoznění nových bloků elektrárny Jánosem Sülim. Jediná jaderná elektrárna v Maďarsku má nyní čtyři reaktory, které jsou v provozu od 80. let minulého století.

„Máme zájem – až bude Paks II – aby i české firmy byly subdodavateli této stavby. Účelem všech těchto prezidentských, premiérských i ministerských misí je podporovat v tomto smyslu české podnikatele,“ prohlásil Zeman.

O spolupráci v jaderné energetice mluvil český prezident s ministrem Sülim, už ve středu ale o tomto tématu jednal také s maďarským prezidentem Jánosem Áderem a premiérem Viktorem Orbánem.

Ke schůzce s předsedou maďarské vlády Orbánem, kterého označil za „charismatického vůdce“ strany Fidesz, se prezident na závěrečné tiskové konferenci ještě vrátil. Tématem jednání byly podle něj mimo jiné protiruské sankce Evropské unie, se kterými Maďarsko dlouhodobě nesouhlasí.

„K nesouhlasu Maďarska s těmito sankcemi se zřejmě přidá i Itálie a bude-li tomu tak, pak asi ty sankce se nebudou tichou procedurou prodlužovat automaticky o rok, ale bude se o nich minimálně diskutovat,“ řekl Zeman. Připomněl také svůj odpor k jakýmkoli hospodářským sankcím, které jsou podle něj neúčinné.

Zeman ve čtvrtek návštěvou jaderné elektrárny, která leží asi sto kilometrů jižně od Budapešti, zakončil třídenní návštěvu Maďarska. Na místo dorazila také část ze třiceti českých podnikatelů, kteří prezidenta do Maďarska doprovodili. Jednalo se především o zástupce energetických a strojírenských firem.

Elektrárna Paks je v provozu od roku 1982. Nyní má čtyři reaktory, které pokrývají asi polovinu energetické potřeby Maďarska. Maďarský stát ale plánuje přidat dva další bloky. Postavit je má ruský koncern Rosatom. Projekt chce vláda financovat pomocí ruské půjčky ve výši deseti miliard eur (přes 257 miliard korun). Kvůli tomu někteří západní politikové Maďary kritizují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Svět vítá příchod roku 2026. Oslavy dorazily do Evropy

Svět slaví příchod nového roku. Jako první do něj v 11:00 SEČ vstoupil tichomořský ostrovní stát Kiribati, poté následovaly Chathamské ostrovy v jihozápadní části Tichého oceánu. Ve 12:00 začal slavit Nový Zéland, ve 14:00 se přidala Austrálie. Úderem 16:00 vstoupily do nového roku Japonsko, Severní a Jižní Korea nebo části Ruska. Po 17. hodině následovala Čína. Ohňostroje a dronové show už vítaly rok 2026 také v Thajsku, Vietnamu a Indii. Ve 21:00 slavnosti propukly ve Spojených arabských emirátech, o hodinu později pak v Kataru a Saúdské Arábii. V Evropě vstoupily do nového roku jako první Řecko, Rumunsko, Ukrajina, Estonsko, Lotyšsko a Litva. Nový rok již společně s některými dalšími evropskými a africkými státy oslavilo také Česko.
včeraAktualizovánopřed 51 mminutami

Zelenskyj: Ukrajina si přeje mír, ale ne za každou cenu

Ukrajina si přeje mír, ale ne za každou cenu, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v novoročním projevu. Slíbil, že se nepodepíše pod slabou mírovou dohodu, která by jen prodloužila ruskou válku na Ukrajině. Ještě před prezidentovým projevem, zveřejněným na sociálních sítích, byl v Kyjevě podle ukrajinských médií vyhlášen letecký poplach a byla slyšet palba protivzdušné obrany.
před 1 hhodinou

Národní garda se podle Trumpa stahuje z Chicaga, Los Angeles a Portlandu

Americký prezident Donald Trump podle tiskových agentur oznámil stažení Národní gardy z Chicaga, Los Angeles a Portlandu. Dodal však, že se tyto síly vrátí, pokud zločinnost opět prudce vzroste. Nasazení příslušníků Národní gardy v Chicagu zablokoval nejvyšší soud, zatímco v Los Angeles a Portlandu tak učinili federální soudci, připomněla agentura AFP.
před 2 hhodinami

Po útoku sebevražedného atentátníka v Aleppu je jeden mrtvý

Jeden člověk zemřel a několik dalších lidí bylo zraněno v Aleppu na severozápadě Sýrie při útoku sebevražedného atentátníka, napsala agentura Reuters s odvoláním na syrská státní média. Atentátník se podle nich vyhodil do povětří, když jej prohledávala policejní hlídka, jejíž podezření vzbudil.
před 2 hhodinami

Sněhové bouře zkomplikovaly v Polsku dopravu, sněží i na Slovensku

Sněhové bouře a silný vítr zasáhly během úterý a středy severní Polsko, což zkomplikovalo silniční, železniční i leteckou dopravu. Sněhová bouře, která se v noci na středu přehnala Varšavou a okolím, zkomplikovala situaci zejména na rychlostních silnicích v okolí metropole. Ty pokryl sníh a místy se na nich tvořila vrstva uježděné kluzké sněhové břečky, popsal server Onet.
před 6 hhodinami

Demonstranti v Íránu zaútočili na vládní budovu

Demonstranti v íránské provincii Fárs se pokusili násilím proniknout do vládní budovy, bezpečnostní složky jim v tom ale zabránily, píše agentura Reuters. Připomíná, že Íránem se již čtvrtým dnem šíří pouliční protesty. Íránská státní média uvedla, že vůdkyní útočící skupiny byla osmadvacetiletá žena, kterou zadrželi.
před 7 hhodinami

Finsko zadrželo loď plující z Ruska kvůli poškození podmořského kabelu

Finské úřady ve středu zadržely a prohledaly nákladní loď Fitburg, která je podezřelá z poškození podmořského kabelu v Baltském moři spojujícího Helsinky a Tallin. Finská policie to oznámila dle Reuters na tiskové konferenci. Loď plula pod vlajkou Svatého Vincence a Grenadin, uvedl mluvčí policie. Podle údajů MarineTraffic vyplula z ruského Petrohradu a směřovala do izraelské Haify. Na incident reagovali prezidenti Finska a Estonska Alexander Stubb a Alar Karis.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Čína oznámila konec vojenských manévrů u Tchaj-wanu

Čína oznámila, že úspěšně dokončila své vojenské manévry kolem Tchaj-wanu, píše agentura AFP. Čína do okolí Tchaj-wanu v rámci svého cvičení v posledních 24 hodinách vyslala 77 vojenských letounů a 25 plavidel námořnictva a pobřežní stráže. Čínský prezident Si Ťin-pching později v novoročním projevu prohlásil, že sjednocení Číny nelze zastavit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...