Americký ministr spravedlnosti odmítl vypovídat ve sněmovním výboru o Muellerově zprávě

2 minuty
Ministr Barr odmítl vypovídat o Muellerově zprávě
Zdroj: ČT24

Právní výbor Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu jednal o obsahu takzvané Muellerovy zprávy o ruském volebním vměšování bez ministra spravedlnosti Williama Barra, který se setkání odmítl zúčastnit. Ministr, který ve středu absolvoval obdobné slyšení v Senátu, se podle opozičních demokratů vystavil hrozbě stíhání za opovrhování Kongresem, což může podle právních expertů skončit žalobou.

Právní výbory obou kongresových komor v těchto dnech diskutují o téměř pětisetstránkové zprávě bývalého šéfa FBI Roberta Muellera, která analyzovala ruské vměšování do prezidentských voleb v USA v roce 2016 a zabývala se i možným mařením vyšetřování ze strany prezidenta Donalda Trumpa.

Zatímco debaty v Senátu se Barr zúčastnil, do Sněmovny reprezentantů se dostavit odmítl. Důvodem mají být podle něj nepřijatelné podmínky stanovené předsedou výboru, demokratem Jerroldem Nadlerem.

„Předseda Nadler stanovil pro slyšení právního výboru sněmovny podmínky, které jsou bezprecedentní a nejsou nutné,“ uvedla Barrova mluvčí Kerri Kupecová. Na veřejném slyšení se měli ministra dotazovat nejen členové výboru, ale také advokáti, což není zcela běžná praxe.

Nadler však uvedl, že tento postup již v minulosti byl použit a Barrova reakce svědčí o tom, že se ministr bojí svědčit s ohledem na podle něj nekorektní způsob, jakým Muellerovu zprávu prezentoval veřejnosti.

Nadler: Barrovi hrozí obvinění z pohrdání Kongresem

Sněmovní právní výbor se navzdory Barrově nepřítomnosti sešel pro případ, že by si ministr své stanovisko rozmyslel. Šéf výboru Nadler po skončení krátké schůze řekl, že Barrovi hrozí trestní stíhání. „Nebudeme mít jinou možnost než urychleně obvinit ministra spravedlnosti z pohrdání Kongresem, pokud se vzepře a nebude ochoten k upřímnému jednání,“ řekl Nadler.

„Pokud se mu nepostavíme teď, riskujeme, že navždy ztratíme pravomoc postavit se prezidentovi kdykoli v budoucnu. Samotný systém vlády v USA, systém rozdělených pravomocí, systém nedopustit diktátorského prezidenta, je velmi v sázce,“ konstatoval poslanec.

Ještě útočnější komentář adresovala ministru šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová, proslulá tvrdými útoky proti prezidentu Trumpovi. Chování Barra vůči Kongresu podle Pelosiové nastoluje „smrtelně závažné otázky“. Ministr spravedlnosti „neříká Kongresu pravdu, což je zločin,“ konstatovala šéfka dolní komory Kongresu, aniž upřesnila, jaké Barrovy nepravdivé výroky má na mysli.

Nadler oznámil, že právní výbor ještě jednou „projeví dobrou vůli“ a pokusí se Barra znovu pozvat. Na rozmyšlení prý ministr dostane několik dní. Pokud znovu odmítne, bude čelit obvinění z pohrdání Kongresem.

Republikán Collins: Jde o politickou reklamu

Kongres má zákonné právo předvolání vzpurného vládního úředníka vymáhat, i když může jít o složitý a dlouhý proces. Pokud se předvolaná osoba odmítne dostavit, hlasuje nejprve příslušný výbor a později celá komora o usnesení, že předvolaný pohrdá Kongresem. Demokraté mají ve Sněmovně reprezentantů, a tedy i v jejím právním výboru, většinu.

Pokud usnesení projde, má teoreticky parlamentní komora možnost dopravit svědka ke slyšení násilím, což se ovšem za posledních bezmála sto let nestalo. Experti spíše předpokládají civilní žalobu, během níž se pohrdání Kongresem může změnit na pohrdání soudem. U soudu se ale žalovaná strana může s využitím standardních právních nástrojů bránit, což zakládá možnost vleklých pří.

Poslanec Doug Collins, nejvyšší reprezentant republikánů ve sněmovním právním výboru, označil Nadlerův postup za „politickou reklamu“. Demokraté podle něj „nedokážou vyvolat ústavní žalobu prezidenta, a tak se snaží, aby to jako ústavní žaloba aspoň vypadalo“.

3 minuty
Zpravodaj ČT Miřejovský: Demokraté svým postupem podle komentátorů zvyšují tlak na Trumpa
Zdroj: ČT24

Proti ministrovi se postavil i Mueller

Demokratičtí členové výboru chtějí, aby jim Barr poskytl neredigovanou verzi téměř pětisetstránkové zprávy. Demokraté ministrovi vyčítají, že při formulaci závěrů zprávy a pozdějším zveřejnění cenzurovaného textu postupoval tak, aby co nejvíce ochránil prezidenta Donalda Trumpa.

Určitá pochybení Barrovi vyčetl v dopise zveřejněném ve středu i sám Mueller, podle něhož Barrova slova neodpovídala kontextu zprávy, a to zejména v otázce, zda Trump při vyšetřování bránil průchodu spravedlnosti.

Mueller v tomto ohledu nedospěl k jasnému závěru, Barr však jeho zprávu interpretoval v tom smyslu, že popsané důkazy k závěru o bránění výkonu spravedlnosti nestačí. V dopise přitom Mueller tvrdí, že připravil závěry svého vyšetřování tak, aby je bylo možné okamžitě zveřejnit.

Bílý dům vydal v reakci na dopis prohlášení, v kterém Roberta Muellera a jeho tým tvrdě zkritizoval. „Podle Bílého domu postupovali velmi špatně, selhali při samotném vyšetřování ruského vlivu na prezidentské volby a jejich zpráva je podle Bílého domu spíše politickým prohlášením než soupisem nějakých důkazů,“ řekl v Událostech zpravodaj ČT ve Spojených státech David Miřejovský. 

Trumpa jsem viny nezprostil, ujistil ministr Barr

Barr ve středu vypovídal před právním výborem Senátu, kde řekl, že jej překvapilo Muellerovo rozhodnutí nechat otázku bránění výkonu spravedlnosti otevřenou. Sám prý cítil jako svou povinnost se na základě shromážděných důkazů přiklonit na nějakou stranu.

Senátorům Barr řekl, že prezidenta viny nezprostil, neboť to není úkolem ministerstva spravedlnosti. „Viny jsem ho nezprostil. Řekl jsem, že nevidíme dostatečné důkazy trestného činu bránění spravedlnosti,“ uvedl ministr. Dodal, že zprávu má nyní k dispozici veřejnost, která může Trumpovo chování vyhodnotit za 18 měsíců v prezidentských volbách.

Část senátorů nicméně Barrovo vysvětlení nepřijala a ministra kritizovala. Ostře vůči Barrovi vystupovala mimo jiné demokratická senátorka za stát Havaj Mazie Hironová, která ho obvinila, že není ke Kongresu upřímný, a vyzvala ho k rezignaci.

Barra se Hironová rovněž v souvislosti s možným prezidentovým bráněním vyšetřování zeptala, zda bylo v pořádku, když Trump vyzval svého poradce Dona McGahna, aby nemluvil pravdu. Barr ale podle portálu Vox očividině nechtěl na toto téma debatovat a odkázal na Muellerovu zprávu a na své prohlášení, že chce s Kongresem hovořit o kriminálním chování, což záležitost s McGahnem nebyla.

Podle AP se nakonec ministra zastal republikánský předseda výboru Lindsey Graham. „Vy jste tohoto muže očernila od hlavy až k patě,“ prohlásil a senátorku upozornil, že klást otázky Barrovi může, musí se ale vyvarovat útočného tónu.

Barr: Dopis psal zřejmě někdo z Muellerova týmu

K Muellerovu dopisu Barr řekl, že ho nepříjemně zaskočil a že se domnívá, že ho nenapsal zvláštní vyšetřovatel, ale někdo z jeho týmu. Uvedl, že další den Muellerovi zavolal, aby se ho zeptal, proč mu místo dopisu nezavolal, pokud se mu něco nelíbilo.

Barr trval na tom, že Muellerovy závěry svým shrnutím, které zveřejnil ještě před zpřístupněním zprávy veřejnosti, nepřekroutil. Mueller mu prý rovněž sdělil, že žádné překroucení své zprávy ze strany ministerstva nepociťuje.

Barr kritizoval Muellera mimo jiné za to, že ve svém textu neoznačil pasáže týkající se velké poroty, což zveřejnění zprávy zpomalilo, neboť ministerstvo muselo tyto části samo identifikovat a následně kvůli utajení začernit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...