Zeman v Číně velebil novou Hedvábnou stezku, další země jsou k čínským miliardám zdrženlivější

Setkání s českými a čínskými podnikateli věnoval Miloš Zeman druhý den návštěvy v Pekingu. Chválil čínský projekt nové Hedvábné stezky, která je hlavním důvodem jeho mise a k níž se některé evropské země staví opatrně.

Video Události ČT: Čína chce vybudovat novou hedvábnou stezku
video

Události ČT: Čína chce vybudovat novou Hedvábnou stezku

Zdroj: ČT24

Projekt nové Hedvábné stezky (oficiálně nazvaný Iniciativa Pásu a cesty, Belt and Road Initiative) má propojit Čínu se zbytkem světa budováním přístavů, dálnic, plynovodů a jiných velkých projektů. Některé rozvojové země ale kvůli účasti v projektu spadly do dluhové pasti. Na Peking se snáší kritika za nevýhodné podmínky a netransparentnost.

Čínský prezident Si Ťin-pching rozptyluje obavy a signalizuje změny: „Smyslem je společně čelit rizikům a výzvám lidstva, spolupracovat ke vzájemnému prospěchu a rozvoji.“

Český prezident projekt velebí. A sní, že povede přes Česko do západní Evropy. S projevem k Hedvábné stezce vystoupí při své návštěvě Číny v sobotu. Konference se účastní tři desítky šéfů států a vlád. Z Evropské unie jsou na ní kromě českého prezidenta zástupci zemí, které projevují o Pásmo a stezku největší zájem – premiéři Itálie, Řecka, Maďarska a rakouský kancléř.

Právě takové individuální vyjednávání ale vadí jiným evropským politikům. Podle nich je totiž potřeba, aby Evropská unie postupovala ve vztahu k Číně společně. Jen tak získá silnější pozici a lepší podmínky pro všechny členské státy.

Video Čína chce vybudovat novou Hedvábnou stezku
video

Čína chce vybudovat novou Hedvábnou stezku

Zdroj: ČT24

Samotný projekt většina Evropanů vítá, ale upozorňuje, že je potřeba, aby nebyl výhodný jen a pouze pro Čínu. „Jako Evropané chceme hrát aktivní roli, což s sebou nese i nutnost určité reciprocity. A v tomto ohledu se ještě trochu přeme,“ uvedla například německá kancléřka Angela Merkelová.

Půjčky jsou výhodné. Ale pro Čínu

Evropa také varuje před vysokými čínskými půjčkami jednotlivým státům, jejichž nesplácení pak dokáže komunistický režim obratně využít. To je případ třeba Džibutska, Kyrgyzstánu, Laosu, nebo v Evropě Černé Hory.

Video Prezident Zeman na návštěvě v Číně
video

Prezident Zeman na návštěvě Číny

Zdroj: ČT24

Čínou vedené velké infrastrukturní projekty v regionu zahrnují plánovanou vysokorychlostní železniční trať spojující maďarskou metropoli Budapešť se srbským hlavním městem Bělehradem. Má zajistit spojení s řeckým přístavem Pireus, který Čína kontroluje jako vstupní bod pro své zboží určené pro střední a východní Evropu.

Projekt podrobně zkoumá EU, protože ho mají financovat čínským státem vlastněné banky a čínské společnosti mají dodat technologii a také zajistit samotnou stavbu. To je v rozporu s unijními pravidly, jež požadují, aby veřejné práce byly rozděleny do segmentů dostatečně malých na to, aby přilákaly více zájemců.

Čína v Evropě staví elektrárnu, koleje i dálnice

V Srbsku, které se uchází o členství v EU, čínské firmy staví mosty a dálnice. Budují i velkou uhelnou elektrárnu, ačkoli sama Čína se doma snaží snížit znečištění zaváděním projektů obnovitelných energetických zdrojů a omezováním spotřeby lignitu, což je zdaleka nejvíce znečišťující fosilní palivo.

Bosna a Hercegovina je zase s Unií ve sporu kvůli státní garanci za úvěr ve výši 600 milionů eur (přes 15 miliard korun) od čínské exportní a importní banky, určený k rozšíření největší uhelné elektrárny v zemi. Brusel varoval, že tento krok by mohl ohrozit záměr Bosny připojit se k EU, protože porušuje unijní pravidla, jež se týkají ochrany životního prostředí a poskytování subvencí.

Čínské společnosti jsou také zapojeny do konstrukce Pelješackého mostu za 380 milionů dolarů (8,6 miliardy korun), který propojí části jadranského pobřeží Chorvatska. Účastní se i stavby dálnice spojující černohorské pobřeží se Srbskem.

Video Události, komentáře
video

Události, komentáře: Přinesou miliardová memoranda skutečné investice?

Obavy za Atlantikem

Iniciativa Pásmo a stezka vzbudila obavy i v americkém Kongresu. Část politiků za ní vidí snahy komunistické strany Číny narušit mezinárodní bezpečnost i ekonomické vztahy a zmenšit vliv Spojených států.

Zástupci Republikánů i Demokratů společně navrhli vytvoření nového fondu. Ten by měl pomáhat zemím, které jsou podle nich ohroženy čínským ekonomickým i diplomatickým nátlakem.