Lanýžům se daří i ve Skotsku, radují se vědci. Delikatesu chtějí zachránit před globálním oteplováním

Vysazování lanýžů se testuje třeba u skotského Edinburghu. „Před pár lety jsme uspěli s pěstováním středomořských druhů lanýžů ve Velké Británii. Začali jsme proto zjišťovat, proč se nám to tam podařilo a proč se tam dřív neobjevovaly přirozeně,“ podotkl ředitel Mycorrhizal Systems z Univerzity ve Stirlingu Paul Thomas.

Léto na jihu Evropy je čím dál sušší

Odpověď byla v klimatických změnách a postupném oteplování oblastí původního výskytu lanýžů. Ty dozrávají během léta, kdy potřebují velké množství vláhy, která v tradičních zemích jako Španělsko, Francie nebo Itálie začíná chybět.

Prognózy jsou neúprosné – při současných trendech mohou lanýže do roku 2100 vyhynout. „Z modelů zatím víme, že Velká Británie si pravděpodobně povede dobře, protože v některých částech dosáhnou srážky vyšší úrovně. Lanýžová produkce se tak napříč Evropou nejspíš přesune i směrem do Německa, Rakouska nebo Polska,“ míní Thomas.

Lanýž černovýtrusý je vřeckovýtrusá houba, respektive označení pro jejich plodnice. Jde o vyhlášenou lahůdku se silným aroma, jejíž cena odpovídá její popularitě: pohybuje se kolem 20 tisíc korun za kilogram.

Každoročně se prodají miliony tun lanýžů, během příštích deseti let by měl trh s lanýži dosáhnout asi čtyř miliard eur.

 Skotské lanýže si návštěvníci pochvalují. „Nejdřív jsem měl pochybnosti, protože by vás nenapadlo, že ve Skotsku dostanete skvělé lanýže, ale je to tak. Byly jedny z těch nejlepších lanýžů, které jsem kdy měl. Naprosto neuvěřitelné,“ prohlásil návštěvník restaurace v Glasgow Peter McKenna.

Volání po změně politiky

Lanýže rostou při kořenech vybraných stromů, kterých například Francie stále vysazuje ročně kolem 400 tisíc. Pokud by se měla produkce této vzácné plodiny rozšířit i do severnější Evropy, muselo by dojít ke změně i na politické půdě. V tomto ohledu ale chybí vůle úřadů zvýhodňovat příslušné zemědělské programy. Farmářům navíc často chybí i potřebná půda jako taková.