Venezuelský režim zakázal na 15 let výkon veřejných funkcí lídrovi opozice a šéfovi parlamentu Juanu Guaidóovi, kterého od ledna uznává na šest desítek zemí prezidentem Venezuely. Verdikt nevynesl soud, ale takzvaný hlavní kontrolor, podle něhož Guaidó svým uzurpováním moci uškodil lidu Venezuely a svými zahraničními cestami zpronevěřil státní peníze. Guaidó v reakci uvedl, že neuznává hlavního kontrolora ani orgán, který ho jmenoval, a že podobnými opatřeními režim problémy země nevyřeší.
Maduro se pokouší oslabit svého rivala. Guaidó dostal zákaz vykonávat veřejné funkce
„Uskutečnil 91 zahraničních cest bez svolení parlamentu, které stály 570 milionů bolívarů. Tuto částku nemohl zaplatit ze svého platu státního zaměstnance,“ uvedl hlavní kontrolor Elvis Amoroso.
Do úřadu však Amorosa jmenovalo Ústavodárné shromáždění, což je jakýsi paralelní parlament, který ustavila vláda Nicoláse Madura proto, že parlament vzešlý z voleb ovládá od roku 2016 opozice. Zatímco opozice, EU, USA i další americké země Ústavodárné shromáždění neuznávají, Maduro zase neuznává parlament.
Amoroso také obvinil Guaidóa z uzurpování moci a ze společných „akcí se zahraničními vládami“, jimiž údajně „poškodil venezuelský lid a státní majetek“. Amoroso také řekl, že prokuratura vyšetřuje i podezření z korupce v případě hoteliérů, kteří poskytli Guaidóovi ubytování.
Jde o další z kroků, jimiž se Madurův režim snaží eliminovat svého hlavního rivala, kterého si zřejmě netroufá zatím zatknout. Guaidó získal totiž širokou podporu Venezuelanů i desítek zemí, včetně USA, poté co 23. ledna jako šéf parlamentu s odvoláním na ústavu složil při protivládních demonstracích přísahu jako prozatímní prezident. Učinil tak poté, co parlament označil za nelegitimní Madurův další prezidentský mandát kvůli nesvobodným volbám.
Podle Guaidóa se režim snaží zastrašovat
„Není to kontrolor, takže mi nemůže zakázat výkon funkce. Kontrolora může jmenovat jen parlament,“ reagoval Guaidó, podle něhož se režim dále snaží zastrašovat lidi, aby nepodporovali opozici. Uvedl také, že takovými kroky režim nevyřeší krizi, s níž se země potýká. V posledních týdnech jsou to mimo jiné masové výpadky elektřiny po celé zemi, způsobené zanedbanou energetickou infrastrukturou.
Guaidó zase ve středu vyhlásil takzvanou operaci Svoboda, jejímž cílem je Madurův pád a uspořádání svobodných voleb. Na následující dvě soboty svolal masové demonstrace po celé zemi a vyzval opět státní úředníky a armádu, aby se postavili na stranu opozice. Primárně je snahou opozice dostat do země sužované ekonomickou krizí humanitární pomoc, kterou Maduro odmítá s tím, že jde o americkou intervenci.
Vláda prezidenta Madura, který je u moci od roku 2013, zakázala na dlouhé roky výkon veřejných funkcí v minulosti i dalším opozičním lídrům. Například před dvěma lety takto dostal zákaz výkonu veřejného úřadu na 15 let významný lídr opozice Henrique Capriles, který se už dvakrát ucházel o úřad prezidenta a v roce 2013 ho Maduro ve volbách jen těsně porazil.