Nizozemské provinční volby ovládli populisté. Chtějí silnější armádu, chráněné hranice i odchod z Unie

Ve středečních provinčních volbách v Nizozemsku zvítězila nová pravicová populistická strana Fórum pro demokracii, kterou vede svérázný šestatřicetiletý novinář Thierry Baudet. Strana je silně euroskeptická a protiimigrační. Baudet je přesvědčený, že by Nizozemsko mělo opustit Evropskou unii. Výsledky provinčních voleb mimo jiné určují složení horní komory parlamentu. Vládní koalice premiéra Marka Rutteho v ní teď ztratila většinu a bude muset hledat podporu mimo koaliční strany. Volby se konaly jen pár dní po tragédii v Utrechtu.

Podle předběžných výsledků provinčních voleb získalo euroskeptické Fórum pro demokracii největší počet hlasů. V 75členné První komoře (tedy senátu) by mělo podle nynějších propočtů obsadit stejný počet křesel jako liberální Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Rutteho.

Rutteho koalice nově bude mít místo dosavadních 38 křesel zřejmě pouze 31 mandátů. Bude proto muset hledat podporu u nekoaličních stran. Zisky si ve volbách připsala také strana Zelená levice.

„Současná koalice vznikala velmi dlouze a je poměrně křehká, skládá se ze čtyř stran, takže proto, aby Rutte mohl protlačit svoje hlavní vládní návrhy i přes horní komoru parlamentu, bude muset nacházet spolupráci buď na pravici právě s Fórem pro demokracii, nebo na levici se Zelenou levicí a Stranou práce. Zdá se, že Zelená levice bude hrát čím dál větší roli, protože ta také získala spoustu mandátů ve středečních volbách a je zároveň lídrem na levici,“ uvedl analytik výzkumného centra AMO Filip Chráska.

Vysvětlil, že provinční volby dodávají zastupitele do krajských zastupitelstev podobně jako v České republice a zároveň dodávají senátory do horní komory parlamentu, která stejně jako v České republice hraje až druhořadou roli. „Nicméně pro zásadní návrhy je potřeba mít i v senátu většinu,“ uvedl analytik.

Co je Fórum pro demokracii?

Fórum pro demokracii je poměrně mladá silně euroskeptická pravicová strana. Baudet ji založil teprve v roce 2016. Poprvé šla do voleb následujícího roku, kdy v březnu 2017 v parlamentních volbách získala 1,8 procent hlasů a dvě poslanecká křesla.

V současných provinčních volbách jí podle agentury Reuters možná pomohl i útok v Utrechtu. Volby se totiž konaly pouhé dva dny poté, co byl zadržen 37letý muž tureckého původu podezřelý ze zastřelení tří lidí v tramvaji. Muž byl obviněn a bude obžalován z několikanásobné vraždy nebo zabití s teroristickým úmyslem. V pátek by měl stanout před soudem. Baudet pokračoval v předvolební kampani i poté, co ji ostatní strany po útoku zastavily. 

Podle analytika Chrásky však Baudetova strana v průzkumech vévodila už několik měsíců a stabilně rostla. Vedle Rutteho VVD byla favoritem voleb již několik týdnů. Nejedná se tak podle něj o překvapivé vítězství. „V samotné provincii Utrecht vyhrála paradoxně Zelená levice, která hlásá poměrně liberální imigrační politiku a Fórum pro demokracii bylo až asi třetí,“ podotkl Chráska.

Baudetovo uskupení podle analytika přebírá například voliče nejznámějšího nizozemského  nacionalisty Gerta Wilderse. „To se mu jednoduše daří, protože vyznat se na veřejnosti ze sympatií k Wildersovi je v Nizozemsku společensky stále poměrně nevýhodné,“ uvedl analytik. Sympatizanti krajní pravice se tak podle něj částečně přelili k Baudetovi.

Kromě nich si Fórum pro demokracii ale získalo i část voličů Rutteho VVD. „Těm připadá, že v nové koalici s liberálními středovými stranami se VVD posune příliš doleva. Baudetova strana vlastně luxuje ten prázdný prostor na pravici,“ podotkl Chráska.

Jaký má program?

Strana je v ekonomické oblasti zastáncem zrušení daní z dědictví a z darů či snižování daní v oblasti obnovitelné energie, sdílené ekonomiky nebo ekologického zemědělství. Prosazuje také razantní změny ve vzdělávání a podporuje plány na privatizaci nizozemských veřejnoprávních médií. Součástí jejího programu je i posílení ozbrojených složek.

Hlavní téma, se kterým strana vystupuje, je boj proti podle ní existujícímu „kartelu hlavních politických stran“, které se dělí o moc a sledují stejný cíl, ačkoli se navenek tváří jako političtí soupeři. Strana slibuje zavedení přímé demokracie prostřednictvím referenda a přímou volbu starostů i premiéra.

Vystupuje proti Evropské unii a součástí jejích snah je uspořádání referenda o členství Nizozemska v EU. Chce zakázat zahalování tváře, obnovit hraniční kontroly a zastavit masovou migraci.

Kdo je Baudet?

Nizozemské voliče Fóra pro demokracii oslovuje jak charisma 36letého Baudeta, který patří mezi velké obdivovatele amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruské hlavy státu Vladimira Putina, tak jeho tvrzení o nizozemské kulturní nadřazenosti a jeho odstup od Evropské unie. Baudet je proti euru a domnívá se, že Nizozemsko by mělo opustit Evropskou unii.

Podobně jako americký prezident Trump se staví proti přistěhovalectví. Útok v Utrechtu přičítá podle něj laxní přistěhovalecké politice vlády. Po vítězství ve volbách Baudet před svými stoupenci prohlásil, že arogance elit byla potrestána. „Stojíme na troskách něčeho, co kdysi byla nejkrásnější civilizace na světě,“ řekl.

Baudet, který je označovaný jako svérázný intelektuál, je podle BBC známý i svými bizarními vystoupeními, například když se účastnil parlamentní debaty v nefunkční vojenské vestě, aby tak upozornil na podfinancování ozbrojených složek. Ve svém prvním vystoupení v parlamentu zase mluvil na tamější poslance latinsky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránská raketa zasáhla Tel Aviv, Izrael útočil v Libanonu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů, přičemž jedna íránská raketa zasáhla Tel Aviv. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, píše AFP. Podle deníku L'Orient-Le Jour také pokračovaly operace izraelských jednotek na jihu Libanonu. Agentury AFP a Reuters informovaly také o vzdušných úderech v Iráku.
05:58Aktualizovánopřed 35 mminutami

Havajské souostroví zaplavily silné povodně

Minulý týden zasáhla havajský ostrovní stát silná bouře, která vyvolala mohutné bahnité záplavy. O víkendu přišla další, jež situaci dále zhoršila dalšími srážkami. V postižených oblastech nyní zasahují záchranáři a jednotky Národní gardy, kteří prohledávají zaplavená místa a pátrají po lidech odříznutých vodou. Tisíce obyvatel severně od Honolulu dostaly příkaz k evakuaci – zejména kvůli hrozbě protržení přehrady Wahiawa. Na ostrově Oahu pak záplavy pokryly pláž Wailua masami dřeva, odpadu a dalšího naplaveného materiálu.
před 50 mminutami

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších šestnáct bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
05:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 4 hhodinami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 5 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 10 hhodinami
Načítání...