Nizozemské provinční volby ovládli populisté. Chtějí silnější armádu, chráněné hranice i odchod z Unie

Ve středečních provinčních volbách v Nizozemsku zvítězila nová pravicová populistická strana Fórum pro demokracii, kterou vede svérázný šestatřicetiletý novinář Thierry Baudet. Strana je silně euroskeptická a protiimigrační. Baudet je přesvědčený, že by Nizozemsko mělo opustit Evropskou unii. Výsledky provinčních voleb mimo jiné určují složení horní komory parlamentu. Vládní koalice premiéra Marka Rutteho v ní teď ztratila většinu a bude muset hledat podporu mimo koaliční strany. Volby se konaly jen pár dní po tragédii v Utrechtu.

Podle předběžných výsledků provinčních voleb získalo euroskeptické Fórum pro demokracii největší počet hlasů. V 75členné První komoře (tedy senátu) by mělo podle nynějších propočtů obsadit stejný počet křesel jako liberální Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Rutteho.

Rutteho koalice nově bude mít místo dosavadních 38 křesel zřejmě pouze 31 mandátů. Bude proto muset hledat podporu u nekoaličních stran. Zisky si ve volbách připsala také strana Zelená levice.

„Současná koalice vznikala velmi dlouze a je poměrně křehká, skládá se ze čtyř stran, takže proto, aby Rutte mohl protlačit svoje hlavní vládní návrhy i přes horní komoru parlamentu, bude muset nacházet spolupráci buď na pravici právě s Fórem pro demokracii, nebo na levici se Zelenou levicí a Stranou práce. Zdá se, že Zelená levice bude hrát čím dál větší roli, protože ta také získala spoustu mandátů ve středečních volbách a je zároveň lídrem na levici,“ uvedl analytik výzkumného centra AMO Filip Chráska.

Vysvětlil, že provinční volby dodávají zastupitele do krajských zastupitelstev podobně jako v České republice a zároveň dodávají senátory do horní komory parlamentu, která stejně jako v České republice hraje až druhořadou roli. „Nicméně pro zásadní návrhy je potřeba mít i v senátu většinu,“ uvedl analytik.

Co je Fórum pro demokracii?

Fórum pro demokracii je poměrně mladá silně euroskeptická pravicová strana. Baudet ji založil teprve v roce 2016. Poprvé šla do voleb následujícího roku, kdy v březnu 2017 v parlamentních volbách získala 1,8 procent hlasů a dvě poslanecká křesla.

V současných provinčních volbách jí podle agentury Reuters možná pomohl i útok v Utrechtu. Volby se totiž konaly pouhé dva dny poté, co byl zadržen 37letý muž tureckého původu podezřelý ze zastřelení tří lidí v tramvaji. Muž byl obviněn a bude obžalován z několikanásobné vraždy nebo zabití s teroristickým úmyslem. V pátek by měl stanout před soudem. Baudet pokračoval v předvolební kampani i poté, co ji ostatní strany po útoku zastavily. 

Podle analytika Chrásky však Baudetova strana v průzkumech vévodila už několik měsíců a stabilně rostla. Vedle Rutteho VVD byla favoritem voleb již několik týdnů. Nejedná se tak podle něj o překvapivé vítězství. „V samotné provincii Utrecht vyhrála paradoxně Zelená levice, která hlásá poměrně liberální imigrační politiku a Fórum pro demokracii bylo až asi třetí,“ podotkl Chráska.

Baudetovo uskupení podle analytika přebírá například voliče nejznámějšího nizozemského  nacionalisty Gerta Wilderse. „To se mu jednoduše daří, protože vyznat se na veřejnosti ze sympatií k Wildersovi je v Nizozemsku společensky stále poměrně nevýhodné,“ uvedl analytik. Sympatizanti krajní pravice se tak podle něj částečně přelili k Baudetovi.

Kromě nich si Fórum pro demokracii ale získalo i část voličů Rutteho VVD. „Těm připadá, že v nové koalici s liberálními středovými stranami se VVD posune příliš doleva. Baudetova strana vlastně luxuje ten prázdný prostor na pravici,“ podotkl Chráska.

Jaký má program?

Strana je v ekonomické oblasti zastáncem zrušení daní z dědictví a z darů či snižování daní v oblasti obnovitelné energie, sdílené ekonomiky nebo ekologického zemědělství. Prosazuje také razantní změny ve vzdělávání a podporuje plány na privatizaci nizozemských veřejnoprávních médií. Součástí jejího programu je i posílení ozbrojených složek.

Hlavní téma, se kterým strana vystupuje, je boj proti podle ní existujícímu „kartelu hlavních politických stran“, které se dělí o moc a sledují stejný cíl, ačkoli se navenek tváří jako političtí soupeři. Strana slibuje zavedení přímé demokracie prostřednictvím referenda a přímou volbu starostů i premiéra.

Vystupuje proti Evropské unii a součástí jejích snah je uspořádání referenda o členství Nizozemska v EU. Chce zakázat zahalování tváře, obnovit hraniční kontroly a zastavit masovou migraci.

Kdo je Baudet?

Nizozemské voliče Fóra pro demokracii oslovuje jak charisma 36letého Baudeta, který patří mezi velké obdivovatele amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruské hlavy státu Vladimira Putina, tak jeho tvrzení o nizozemské kulturní nadřazenosti a jeho odstup od Evropské unie. Baudet je proti euru a domnívá se, že Nizozemsko by mělo opustit Evropskou unii.

Podobně jako americký prezident Trump se staví proti přistěhovalectví. Útok v Utrechtu přičítá podle něj laxní přistěhovalecké politice vlády. Po vítězství ve volbách Baudet před svými stoupenci prohlásil, že arogance elit byla potrestána. „Stojíme na troskách něčeho, co kdysi byla nejkrásnější civilizace na světě,“ řekl.

Baudet, který je označovaný jako svérázný intelektuál, je podle BBC známý i svými bizarními vystoupeními, například když se účastnil parlamentní debaty v nefunkční vojenské vestě, aby tak upozornil na podfinancování ozbrojených složek. Ve svém prvním vystoupení v parlamentu zase mluvil na tamější poslance latinsky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 8 mminutami

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice Al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 20 mminutami

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letiště Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 53 mminutami

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 3 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 6 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 7 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 8 hhodinami
Načítání...