Kubánci hlasují o nové ústavě. Poprvé uzná soukromé vlastnictví, vládu jedné strany však neohrozí

8 minut
Horizont ČT24: Nová kubánská ústava
Zdroj: ČT24

Obyvatelé Kuby v neděli zřejmě schválí v referendu novou ústavu. Dokument, který má nahradit ten dosavadní z roku 1976, legitimizuje soukromé podnikání a vytvoření volnějšího trhu. Zároveň ale zachovává vedoucí úlohu komunistické strany a nadvládu socialistického státu v ekonomice.

Video z dílny kubánské vlády na podporu hlasování pro obměněnou ústavu mluví o zaručení lidských práv v dokumentu. „Ústava hluboce humanistická a především taková, která začleňuje všechny složky společnosti bez rozdílu náboženství nebo pohlaví,“ říká ve videu Arnaldo Tamayo Méndez, bývalý kosmonaut a současný zastupitel města Baracoa.

Podle kritiků jde ale o stejnou starou socialistickou Kubu jen v pozměněném hávu. „Technicky jde o demokratické hlasování. Nejde nicméně o demokratickou kampaň. Vidíme samé poutače vyzývající k volbě ‚ano'. Nevidíme to stejné pro kampaň za ‚ne,' což je ta strana, kterou podporuje velká část Kubánců,“ tvrdí disident Manuel Cuesta Morua.

Internet v zemi funguje stabilně teprve chvíli a postupně si ho politickými kampaněmi začínají osvojovat i komunistické úřady. Paradoxně s tím ale strhly vlnu zastánců volit ‚ne' v referendu, kteří se ve velkém projevují na sociálních sítích.

Podle opozice i víc než jeden a půl milionové zahraniční diaspory je o výsledku ‚ano' pro novou podobu ústavy dopředu rozhodnuto. Svým ‚ne' chtějí dát ale vládě najevo, že nesouhlasí s pomalými reformami a nedostatečným postupem v otázkách lidských práv.

Proti ústavě by mohla být zhruba čtvrtina voličů

V současnosti platná kubánská ústava byla schválena v roce 1976. Tehdy pro ni hlasovalo 97,7 procent z téměř šesti milionů voličů. Většina analytiků očekává, že podpora pro nový dokument tak vysoká nebude.

„Řekl bych, že tentokrát budou ‚ano' volit asi tři čtvrtiny obyvatel,“ řekl agentuře Reuters analytik Rafael Hernandez, který řídí reformě orientovaný kulturní magazín Temas.

Podobný názor má také akademik Carlos Alzugaray, který řekl agentuře AFP, že hlasy proti ústavě, neplatné či prázdné odevzdané volební lístky a absence budou podle něj zahrnovat dvacet až třicet procent ze současných zhruba osmi milionů registrovaných voličů.

Ústava nově zřizuje funkci premiéra a výkon prezidentské funkce omezuje na dvě pětiletá období. Zavádí také maximální věkovou hranici 60 let, kterou kandidát nesmí překročit v roce prvního zvolení. Prezident země nebude šéfem státní rady, nejvyššího výkonného orgánu země. Tato funkce přejde do pravomoci šéfa parlamentu.

Nový dokument nezaručí svobodné volby

Nová ústava zakazuje diskriminaci na základě etnického původu či fyzického postižení. Posiluje také soudnictví, do něhož zavádí princip presumpce neviny, který byl naposledy obsažen v ústavě z roku 1940.

Ústava ale opět nezaručí pluralitní demokratický systém ani svobodné volby. Opozice označuje referendum za divadelní představení, v němž se režim snaží mezinárodnímu společenství prodat zdání, že nová ústava vzešla z vůle lidu. Pro platnost referenda není ani stanovena minimální účast.

I když vláda částečně podpořila veřejnou diskuzi o podobě ústavy, docházelo i k absurdním situacím. Původní návrh měl například definici manželství v ústavě změnit ze svazku „muže a ženy“ na svazek „dvou osob“. Tato změna se ale nelíbila dvěma třetinám Kubánců při veřejných debatách, a stát proto pasáž o podobě manželství z ústavy úplně vypustil.

Analytik Hernandéz je i přes nedostatky k novému dokumentu smířlivý. „Podle mě je důležitější než samotný proces hlasování to, že jde o referendum o ústavě, která je lepší než ta předchozí. Lepší než všechno, co jsme tu zatím měli,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Merz čelí po sto dnech v úřadu značné nepopularitě i sporům v koalici

Německý kancléř Friedrich Merz je v úřadu sto dní. Před nástupem do funkce sliboval ekonomickou obnovu či omezení migrace. Oproti silné pozici v diplomacii, která mu vysloužila přezdívku „zahraničního kancléře“, se mu na domácí půdě tolik nedaří. Na spolupráci v koalici se ukazují čím dál hlubší trhliny a u veřejnosti vláda ztrácí důvěru. Průlom ale přinesl ohledně výdajů na obranu – zrušil dluhovou brzdu a pomocí investic se snaží kromě zbrojení nastartovat i ekonomiku.
před 4 mminutami

Hranice se nesmějí posouvat násilím, řekl Merz po jednání lídrů EU s Trumpem

Při pátečním jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem na Aljašce musí být zachovány evropské a ukrajinské bezpečnostní zájmy. Po virtuálním summitu evropských lídrů včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s Trumpem to uvedl německý kancléř Friedrich Merz. Evropané chtějí, aby byl šéf Bílého domu v Anchorage úspěšný, dodal Merz. Podle Zelenského si Putin přeje okupaci celé Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Žádná skupina v Libanonu nesmí držet zbraně, řekl prezident představiteli Íránu

Žádná skupina v Libanonu nesmí držet zbraně ani se opírat o podporu ze zahraničí, řekl prezident země Joseph Aún vysoce postavenému íránskému představiteli Alímu Larídžánímu při jeho návštěvě Bejrútu. Zároveň varoval před zahraničním vměšováním do vnitřních záležitostí Libanonu a prohlásil, že země je otevřena spolupráci s Íránem, ale pouze v mezích národní suverenity a vzájemného respektu.
před 5 hhodinami

Lipavský v Dnipru otevřel kancelář českého velvyslanectví

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v Dnipru slavnostně otevřel novou kancelář českého velvyslanectví na Ukrajině. Česko tak obnovilo diplomatickou přítomnost na východě země, podle Lipavského ji má v Dnipru jako první stát. Ministr dříve během dne jednal se šéfem vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhijem Lysakem a předsedou oblastní rady Mykolou Lukašukem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Do Washingtonu dorazili první členové Národní gardy

Do Washingtonu dorazili první příslušníci Národní gardy – nasazení osmi set vojáků v metropoli Spojených států nařídil prezident Donald Trump. Ten tvrdí, že sedmisettisícové město nezvládá boj s kriminalitou. Uplynulý rok však patřil dle úřadů k vůbec nejbezpečnějším za poslední tři dekády. Tamní policie je přechodně podřízená federální vládě. Šéf Bílého domu prohlásil, že požádá Kongres, aby prodloužil období třiceti dní, na které je to aktuálně možné učinit.
před 7 hhodinami

Slovinskem rezonuje téma asistované sebevraždy

Slovinští poslanci schválili návrh zákona, který umožňuje ukončení života prostřednictvím asistované sebevraždy, normu ale následně zablokovala tamní horní komora. Na toto téma se nyní ve dvoumilionové katolické zemi naplno rozproudila emocionální veřejná debata.
před 7 hhodinami

Požáry v Evropě mají nejméně pět obětí

Velkou část Evropy nadále sužují vedra, hasiči kvůli nim bojují na mnoha místech s požáry. Během úterý v jejich důsledku zemřelo nejméně pět lidí. Teploty v některých oblastech vystoupaly během dne nad 40 stupňů. Hasiči zasahují ve Španělsku, Portugalsku, Chorvatsku, Řecku, Albánii či Černé Hoře.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump se s Putinem setká na odlehlé základně v Anchorage

Prezident USA Donald Trump a ruský vládce Vladimir Putin se v pátek setkají na odlehlé základně Elmendorf-Richardson v Anchorage na Aljašce. Informuje o tom zpravodajský server Sky News a další média. Jednání se mají týkat mimo jiné ukončení války na Ukrajině, rozpoutané Putinem před více než třemi lety. Rusové uvedli, že lídři mají jednat o všech záležitostech, které se nahromadily ve vzájemných vztazích.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...