Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker na jednání s britskou premiérkou Theresou Mayovou znovu zopakoval, že Evropská unie nebude měnit podmínky brexitové dohody, je ale ochotná upravit doprovodný text právně nezávazné politické deklarace. I tak se ale Juncker s Mayovou dohodli, že se v pondělí znovu sejdou britský ministr pro brexit Stephen Barclay a unijní vyjednavač Michel Barnier. Mayová přijela do Bruselu vyjednávat o změnách v takzvané irské pojistce. Předseda Evropské rady Donald Tusk ale po setkání s premiérkou řekl, že průlom brexitového patu není na dohled.
„Oba lídři se shodli, že jejich týmy by měly debatovat o tom, zda je možné najít cestu, která by zajistila co nejširší podporu v britském parlamentu a která by byla ve shodě se zásadami dohodnutými Evropskou radou,“ uvedl k jednání Junckera a Mayové mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas. Zároveň řekl, že britská premiérka a Juncker se opět setkají na konci února.
Na setkání s šéfem Evropského parlamentu (EP) Antoniem Tajanim a s koordinátorem EP pro brexit Guyem Verhofstadtem ujistila, že není proti takzvané irské pojistce, která má zaručit, že v případě nedohody na jiné úpravě nevznikne mezi Irskem a Severním Irskem takzvaná tvrdá hranice. „Důležité je, že paní Mayová nás dnes na jednání ujistila, že pojistka bude. To už řekla v Belfastu, není důvod pojistku vyjmout,“ řekl Verhofstadt.
Zopakoval také postoj EU, která změny v brexitové dohodě odmítá a prostor pro úpravy vidí jen v politické deklaraci. Prohlásil také, že odchod Británie bez dohody není řešením, takovou situaci osobně považuje za katastrofu.
Tusk: Průlom brexitového patu není na dohled
Mayová jednala i s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem, který po setkání uvedl, že na obzoru stále není žádné řešení patové situace kolem brexitu a jednání budou pokračovat.
Ve středu Tusk řekl, že od návštěvy premiérky očekává realistický návrh, jak proces po odmítnutí brexitové dohody v britském parlamentu znovu rozhýbat. S konkrétním návrhem podle všeho Mayová nepřišla.
Po setkáních s Tuskem a Junckerem premiérka uvedla, že je nutné zajistit právně závazné změny v dohodě o vystoupení z Unie. „Prezentovala jsem naši jasnou pozici, že musíme zajistit právně závazné změny v dohodě o vystoupení, abychom se vypořádali s výhradami parlamentu ohledně (irské) pojistky,“ řekla Mayová o „rázných, ale konstruktivních“ diskusích v Bruselu. Přiznala, že dosáhnout její cíl nebude jednoduché.
Podoba irské pojistky, jejíž nahrazení „alternativními ujednáními“ si v lednu vyžádala dolní komora britského parlamentu, bude podle mluvčí britské premiérky tématem pondělní schůzky ministra pro brexit Stephena Barclaye s hlavním vyjednavačem EU Michelem Barnierem. „Premiérka jasně říká, že pojistka pro Severní Irsko bude. Bavíme se o tom, jakou formu bude mít a jak dojednat opatření, které může získat většinovou podporu v Dolní sněmovně,“ citovala mluvčí agentura Reuters.
Média spekulují o odložení hlasování o dohodě na konec února
Britská premiérka se však musí přinejmenším pokusit úkol, který dostala od vlastního parlamentu, splnit. Poslanci v Londýně v lednu totiž text dohody jednoznačně odmítli. Mayová slibovala předložit upravenou verzi dohody do středy 13. února. Nový plán podle listu The Telegraph ale počítá s tím, že poslanci budou hlasovat až v týdnu po 25. únoru. To bude do plánovaného data brexitu zbývat pouhý měsíc.
Z aktuálně předložené vládní agendy v britském parlamentu ale vyplývá, že hlasování o upravené brexitové dohodě není v příštím týdnu vyloučeno.
The Telegraph napsal, že informace o pozdějším hlasování vyvolala nervozitu mezi členy kabinetu stranícími setrvání v Unii, kteří se obávají, že s každým zpožděním roste riziko neřízeného odchodu z evropského bloku.
Stále vážněji berou možnost, že Británie v důsledku nynějšího patu kolem smlouvy nakonec z EU odejde 29. března bez toho, že by takový krok upravovala vzájemná smlouva, i členské země EU a unijní instituce.
Šéf labouristů nabídl Mayové podporu brexitu za celní unii
Šéf britských opozičních labouristů Jeremy Corbyn mezitím nabídl dopisem Mayové podporu brexitové dohody, pokud splní pětici požadavků jeho strany. Corbyn chce souhlas s trvalou a všeobecnou celní unií s EU, která bude zahrnovat území celého Spojeného království. Takové řešení považuje za jediné, které zajistí bezproblémové obchodování a zabrání vzniku takzvané tvrdé hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem.
Corbyn dále žádá příklon k jednotnému unijnímu trhu přes sdílené instituce a závazky, „dynamickou podporu“ práv a ochranných mechanismů tak, aby britské standardy přinejmenším držely krok s těmi evropskými, závazek účasti v unijních programech financování projektů týkajících se životního prostředí, vzdělávání a průmyslové regulace a také souhlas s bezpečnostními dohodami například o společných databázích k potírání a prevenci kriminality či o evropském zatykači.
Dosud labouristé podmiňovali podporu pro vládní brexitovou dohodu splněním „šesti zkoušek“, které však podle médií byly navrženy tak, aby bylo jejich splnění nemožné. Nyní už Corbyn nepožaduje zachování všech výhod členství v jednotném trhu a bezcelní zóně.
Stínový labouristický ministr pro brexit Matthew Pennycook následně prohlásil, že pokud Mayová všechny podmínky nepřijme, musí labouristé usilovat o druhé referendum. Nejmenovaný labouristický činitel ale k Pennycookovým slovům podle deníku The Guardian uvedl, že neodrážejí oficiální postoj vedení strany.
