Šéfa ukrajinské veřejnoprávní televize odvolali krátce před volbami. Novináři i politici mluví o cenzuře

Ukrajinští novináři a politici obvinili úřady z cenzury. Stalo se tak kvůli odvolání šéfa veřejnoprávní televize a rozhlasu Zuraba Alasaniji dva měsíce před prezidentskými volbami, ve kterých se šéf státu Petro Porošenko uchází o znovuzvolení. Alasanija představoval jednoho z mluvčích proevropských demonstrací v Kyjevě, které vedly v únoru 2014 ke svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče a nastolení nového režimu. Od té doby stál v čele televize, později i rozhlasu.

Alasanija měl podle smlouvy ve funkci setrvat až do roku 2021, přesto jej však rada dohlížející na vysílání veřejnoprávního rozhlasu a televize ve čtvrtek večer během neveřejného jednání tajným hlasováním odvolala. Podle rozhodnutí, které zveřejnil sám Alasanija, rada řediteli vytýkala, že nesprávně pochopil princip „odtržení od moci“, což vedlo k „úplné depolitizaci informací“.

Podle agentury Interfax-Ukrajina se zatím 48 novinářů podepsalo pod prohlášení, označující ředitelovo odvolání za projev cenzury a mimořádně nebezpečný precedens.

„Není pochyb, že toto rozhodnutí je politické a bylo přijato ve prospěch režimu,“ praví se v prohlášení. „Žádné chyby, kterých se Alasanija a jeho tým mohli dopustit, nemohou ospravedlnit jeho propuštění v tak politicky vypjaté době, dva měsíce před prezidentskými volbami. Považujeme hlasování v radě za projev zbabělosti a podlézavosti.“

Dokument vybízí k okamžitému zrušení hlasování a odstoupení rady, „která svým počínáním ohrozila reformu veřejnoprávního vysílání a vytvořila nebezpečný precedens odvolání vedoucího nezávislé instituce z politických důvodů“.

Autoři prohlášení také oznámili založení sdružení nezávislých novinářů pod názvem Iniciativa 34, pojmenovaného podle článku ústavy o svobodě slova. Součástí sdružení má být také hnutí Stop cenzuře, vzniklé v éře prezidenta Janukovyče.

Televize upozorňovala na problémy všech hlavních kandidátů, říká kritik odvolání

Příčiny a právní odůvodnění Alasanijova odvolání jsou podle poslance a bývalého novináře Mustafy Najma dosud nejasné, protože rada je dosud oficiálně neoznámila.

Každopádně jde o „znepokojivý signál“, když je sesazen šéf „jediné celostátní televize schopné současně hovořit o Porošenkově podnikání, společnostech Volodymyra Zelenského v daňových rájích a o lobbistech Julije Tymošenkové“, poznamenal v narážce na tři hlavní uchazeče o nejvyšší úřad.

„Cíl je jasný: vyčistit ukrajinské vysílání od veškeré kritiky a odhalení před volbami,“ tvrdí poslanec Serhij Leščenko, považovaný za předního bojovníka proti korupci v zemi.

Sám Alasanija uvedl, že tento bod na programu jednání rady ani nefiguroval, ani se dosud nedozvěděl příčiny rozhodnutí, které podle něj bylo přijato s porušením všech procedurálních pravidel. Slíbil, že jakmile se oficiální důvody dozví, odvolá se určitě k soudu. Zatím odhaduje, že jde o to, že „alergie režimu na veřejnoprávní televizi dospěla do fáze intoxikace“, tedy otravy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Tisíce lidí jsou v důsledku útoků bez pitné vody. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku. Americký prezident Donald Trump nevylučuje další údery v Íránu.
včeraAktualizovánopřed 30 mminutami

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je dle informací AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, který měl přijít o oko. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy. Premiér Keir Starmer násilnosti označil za nepřijatelné.
01:35Aktualizovánopřed 46 mminutami

Ruští zbrojaři využívají oxid hlinitý z Irska. Sankcím EU zatím jeho vývoz nepodléhá

Irsko se ocitlo pod palbou kritiky kvůli pokračujícímu prodeji oxidu hlinitého Rusku, kde se tato látka následně používá k výrobě hliníku, který poté slouží ruskému zbrojnímu průmyslu. Podle agentury AFP ovšem oxid hlinitý nepodléhá sankcím EU uvaleným na Rusko. V úterý Irsko navštívila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „Žádné evropské produkty by neměly skončit v dronech a raketách, které zabíjejí ukrajinské civilisty,“ řekla po boku irské ministryně zahraničí Helen McEnteeové a naznačila, že by situaci mohl změnit další balík sankcí.
před 1 hhodinou

Ukrajina by s gripeny mohla získat účinnou zbraň proti ruským klouzavým pumám

Švédsko nedávno oznámilo svůj dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině. Jeho součástí má být i předání šestnácti starších typů stíhaček Gripen a dodávky munice. Švédské stroje mají podle expertů pro Kyjev řadu výhod. Pokud by s nimi Ukrajina dostala i střely Meteor, jak obě strany přinejmenším naznačují, mohlo by jí to výrazně pomoci s obranou proti ruským klouzavým leteckým pumám.
před 1 hhodinou

Trosky místo domů. Jih Filipín se potýká s následky ničivého zemětřesení

Silné zemětřesení, které v pondělí 8. června zasáhlo jih Filipín, si vyžádalo nejméně 37 obětí a více než 200 lidí utrpělo zranění. Snímky z postižených oblastí ukazují rozsah zkázy – zřícené budovy, popraskané silnice, zavalená vozidla i obyvatele odklízející trosky a zachraňující majetek ze zničených domů.
před 2 hhodinami

Ukrajina udeřila na závod a rafinerii v Rusku. Moskva hovoří o zásahu muzea

Ukrajinská armáda v noci na středu zasáhla vojenský závod v ruském městě Čeboksary a Kujbyševskou ropnou rafinerii v Samaře, potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko zároveň tvrdí, že v důsledku ukrajinského útoku na Sevastopol vypukl v tamním historickém muzeu požár. Moskva podnikla v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 6 hhodinami

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 8 hhodinami
Načítání...