Šéfa ukrajinské veřejnoprávní televize odvolali krátce před volbami. Novináři i politici mluví o cenzuře

Ukrajinští novináři a politici obvinili úřady z cenzury. Stalo se tak kvůli odvolání šéfa veřejnoprávní televize a rozhlasu Zuraba Alasaniji dva měsíce před prezidentskými volbami, ve kterých se šéf státu Petro Porošenko uchází o znovuzvolení. Alasanija představoval jednoho z mluvčích proevropských demonstrací v Kyjevě, které vedly v únoru 2014 ke svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče a nastolení nového režimu. Od té doby stál v čele televize, později i rozhlasu.

Alasanija měl podle smlouvy ve funkci setrvat až do roku 2021, přesto jej však rada dohlížející na vysílání veřejnoprávního rozhlasu a televize ve čtvrtek večer během neveřejného jednání tajným hlasováním odvolala. Podle rozhodnutí, které zveřejnil sám Alasanija, rada řediteli vytýkala, že nesprávně pochopil princip „odtržení od moci“, což vedlo k „úplné depolitizaci informací“.

Podle agentury Interfax-Ukrajina se zatím 48 novinářů podepsalo pod prohlášení, označující ředitelovo odvolání za projev cenzury a mimořádně nebezpečný precedens.

„Není pochyb, že toto rozhodnutí je politické a bylo přijato ve prospěch režimu,“ praví se v prohlášení. „Žádné chyby, kterých se Alasanija a jeho tým mohli dopustit, nemohou ospravedlnit jeho propuštění v tak politicky vypjaté době, dva měsíce před prezidentskými volbami. Považujeme hlasování v radě za projev zbabělosti a podlézavosti.“

Dokument vybízí k okamžitému zrušení hlasování a odstoupení rady, „která svým počínáním ohrozila reformu veřejnoprávního vysílání a vytvořila nebezpečný precedens odvolání vedoucího nezávislé instituce z politických důvodů“.

Autoři prohlášení také oznámili založení sdružení nezávislých novinářů pod názvem Iniciativa 34, pojmenovaného podle článku ústavy o svobodě slova. Součástí sdružení má být také hnutí Stop cenzuře, vzniklé v éře prezidenta Janukovyče.

Televize upozorňovala na problémy všech hlavních kandidátů, říká kritik odvolání

Příčiny a právní odůvodnění Alasanijova odvolání jsou podle poslance a bývalého novináře Mustafy Najma dosud nejasné, protože rada je dosud oficiálně neoznámila.

Každopádně jde o „znepokojivý signál“, když je sesazen šéf „jediné celostátní televize schopné současně hovořit o Porošenkově podnikání, společnostech Volodymyra Zelenského v daňových rájích a o lobbistech Julije Tymošenkové“, poznamenal v narážce na tři hlavní uchazeče o nejvyšší úřad.

„Cíl je jasný: vyčistit ukrajinské vysílání od veškeré kritiky a odhalení před volbami,“ tvrdí poslanec Serhij Leščenko, považovaný za předního bojovníka proti korupci v zemi.

Sám Alasanija uvedl, že tento bod na programu jednání rady ani nefiguroval, ani se dosud nedozvěděl příčiny rozhodnutí, které podle něj bylo přijato s porušením všech procedurálních pravidel. Slíbil, že jakmile se oficiální důvody dozví, odvolá se určitě k soudu. Zatím odhaduje, že jde o to, že „alergie režimu na veřejnoprávní televizi dospěla do fáze intoxikace“, tedy otravy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, hovoří o 400 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího islamistů Hamdulláha Fitrata si úder vyžádal životy 400 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Celá Kuba po kolapsu rozvodné sítě opět skončila bez elektřiny

Celá Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters znovu ocitla bez dodávek elektřiny, když zkolabovala rozvodná síť. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě. Hospodářská krize v zemi se dál prohlubuje, úřady o víkendu potlačily první větší protesty obyvatel proti komunistické vládě. Prezident USA Donald Trump na adresu režimu uvedl, že „věří, že bude mít tu čest získat Kubu“.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Izrael má podle mluvčího armády plány nejméně na další tři týdny války

Izrael má podrobné plány nejméně na další tři týdny války, včetně dodatečných plánů do budoucna, sdělil podle agentur Reuters a AP mluvčí izraelské armády, podle něhož Jeruzalém zatím provedl na 7600 vzdušných úderů na cíle v Íránu. Další vlnu útoků zahájilo letectvo židovského státu v pondělí. Agentura AFP uvedla, že v centru Teheránu se ozývaly výbuchy. Armáda později oznámila, že útočila na íránský vesmírný program.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

U řeckého ostrova ztroskotal člun Frontexu, byla na něm i estonská velvyslankyně

U nejvýchodnějšího řeckého ostrova Kastelorizo v pondělí ztroskotal člun Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex). Na palubě byla i estonská velvyslankyně v Řecku, která je mezi čtyřmi zraněnými, informovala řecká pobřežní stráž.
před 5 hhodinami

V případě potřeby lze uvolnit další zásoby ropy, sdělil šéf agentury pro energii

Členské státy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by mohly v případě potřeby uvolnit další nouzové zásoby ropy nad rámec už schválených 400 milionů barelů, uvedl v pondělním prohlášení výkonný ředitel agentury Fatih Birol. Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, z dosažených maxim však později rychle klesaly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoTrump kvůli Hormuzu vyhrožuje, že nepřiletí na summit se Si Ťin-pchingem

Americký prezident Donald Trump hrozí, že by na přelomu března a dubna nemusel přiletět na summit se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Schůzku na prodloužení obchodního smíru připravují v Paříži týmy obou dvou největších ekonomik světa. Šéf Bílého domu požaduje, aby se také Peking přímo zapojil do zajištění svobodné plavby Hormuzským průlivem, v němž dopravu ochromil konflikt vyvolaný americko-izraelskými útoky na Írán. Do Číny a dalších asijských zemí z Perského zálivu míří přes osmdesát procent ropy.
před 7 hhodinami

Řešení blokády Hormuzu není mise NATO, zní z Evropy. Trump doufá v pomoc Francie

Velká Británie se spojenci pracuje na plánu otevření Hormuzského průlivu, sdělil její premiér Keir Starmer s tím, že tato snaha ale nebude misí NATO. Roli Aliance ve věci nevidí ani německý kancléř Friedrich Merz, který odmítl, že by se Německo zapojovalo vojensky. To vyloučily i Španělsko nebo Itálie. Státníci reagují na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že NATO čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v průlivu. Později v pondělí se šéf Bílého domu vyjádřil, že by s jeho otevřením mohla pomoci Francie.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Izrael oznámil, že zahájil pozemní operaci proti Hizballáhu v jižním Libanonu

Izraelská armáda v pondělí oznámila, že její jednotky v posledních dnech zahájily omezenou a cílenou pozemní operaci proti pozicím proíránského militantního teroristického hnutí Hizballáh v jižním Libanonu. Cílem této akce je posílit přední obranné linie, uvedla armáda, kterou citovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...