Guaidó nesmí vycestovat z Venezuely a má obstavené účty. Maduro chce s opozicí jednat

Venezuelský nejvyšší soud opozičnímu lídrovi Juanu Guaidóovi, který se minulý týden prohlásil prezidentem, zakázal vycestovat ze země a obstavil mu účty. Autoritářský prezident Nicolás Maduro mezitím v rozhovoru s ruskou agenturou Ria Novosti oznámil, že je připravený vyjednávat s opozicí pomocí mezinárodních prostředníků a je pro vyhlášení předčasných parlamentních voleb. Ve středu se v Caracasu a dalších velkých městech vydaly do ulic tisíce lidí, aby podpořily Guaidóa.

O vydání příslušného předběžného opatření vůči Guaidóovi požádal soud generální prokurátor Tareck William Saab. Saab i samotný nejvyšší soud jsou považováni za příznivce autoritářského prezidenta Madura.

Generální prokurátor v úterý oznámil, že bylo zahájeno vyšetřování Guaidóa kvůli násilným činům, jichž se dopustil od 22. ledna. Neuvedl však, z jakých konkrétních trestných činů je opoziční politik podezřelý. Maduro v rozhovoru řekl, že příkaz k zatčení jeho soka zatím vydán nebyl.

Guaidó, který stojí v čele parlamentu ovládaného opozicí, se minulý týden prohlásil za úřadujícího prezidenta Venezuely. Opozice, stejně jako řada amerických zemí, včetně USA, neuznávají legitimitu nového mandátu autoritářského prezidenta Madura, který začal 10. ledna.

Guaidóa podporují účastníci masových protivládních demonstrací, stojí za ním i dvě desítky amerických zemí nebo EU; naopak Rusko, Čína, Írán nebo Turecko podporují Madura. Během protestů proti Madurovi podle OSN zemřely už čtyři desítky lidí, stovky dalších byly zatčeny.

  • Maduro byl loni zvolen ve volbách s velmi nízkou účastí, které většina opozice na protest proti vyloučení mnoha svých kandidátů a dalším diskriminačním praktikám bojkotovala. Při lednové inauguraci navíc nesložil přísahu v parlamentu, jak mu předepisují zákony, ale před členy nejvyššího soudu.
  • Zákonodárné Národní shromáždění, které opozice ovládla v řádných volbách, vyřadil autokratický prezident už dříve ze hry vytvořením nového Ústavodárného shromáždění, které tvoří takřka výhradně vládě poplatní lidé.
  • Kvůli vytvoření alternativního parlamentu uvalily na Venezuelu sankce Spojené státy, hlasitě protestovaly také Španělsko, Argentina či Brazílie. Obnovení demokracie v zemi požadují i země skupiny Mercosur, které Venezuele pozastavily členství v této organizaci.
  • Zdroje: ČTK, ČT24

Prezidentské volby chce Maduro až v řádném termínu

Zatímco Guaidó chce vést Venezuelu k demokracii a novým prezidentským volbám, Maduro řekl, že příští prezidentské volby budou roku 2025, tedy v řádném termínu. „Zvítězil jsem ziskem 68 procent hlasů, legitimně. Přejí-li si imperialisté nové volby, ať počkají do roku 2025,“ řekl.

Prezident v rozhovoru mluvil také o domácí ekonomice, již se prý vláda snaží stabilizovat. Venezuela čelí vážným ekonomickým problémům, avšak Maduro ujistil, že jeho země splní své povinnosti vůči věřitelům. USA tento týden uvalily sankce na venezuelskou státní ropnou společnost PDVSA, což Maduro v rozhovoru označil za nelegální a za „nejšílenější“ rozhodnutí bezpečnostního poradce Bílého domu Johna Boltona.

Guaidó vyzval Evropskou unii, aby proti Madurovu režimu zavedla sankce. „Žijeme v diktatuře a je třeba vyvíjet tlak. Je to zkorumpovaný režim, potřebujeme více sankcí ze strany EU, tak jak se rozhodly Spojené státy,“ citoval Guaidóa německý Bild.

Rusko Venezuelu ekonomicky podporuje, podle Reuters jí od roku 2006 poskytlo půjčky v hodnotě 17 miliard dolarů (384 miliard korun). Podle úterních zpráv dorazil do Caracasu boeing ruské společnosti Norwind. Spekulovalo se o tom, že má evakuovat venezuelskou vládu nebo odvézt do Ruska 20 tun zlata. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že takovou informaci nemá. Ujistil také, že je Rusko připraveno pomoci situaci ve Venezuele uklidnit.

Trump vydal příkaz mě zabít, věří Maduro

Maduro ve středu obvinil amerického prezidenta Donalda Trumpa z toho, že dal kolumbijské vládě pokyn jej zavraždit. „Donald Trump vydal bezpochyby příkaz zabít mne. Řekl o to kolumbijské vládě a kolumbijské mafii. Jestliže se mi někdy něco stane, pak odpovědnost ponese Donald Trump a kolumbijský prezident Iván Duque,“ prohlásil Maduro.

Spekulace o možném vojenském plánu Spojených států se šíří od pondělka, kdy se bezpečnostní poradce Bílého domu John Bolton objevil na briefingu s poznámkami, v nichž stálo „5000 vojáků do Kolumbie“.   

Maduro také řekl, že navzdory všemu je ochoten setkat se s Trumpem „kdekoli si to bude přát“, avšak dodal, že to není pravděpodobné, protože Trumpovi poradci se tomu budou snažit zabránit. Jeho rozhovory s opozicí prý podporuje Mexiko, Uruguay, Bolívie, Rusko, Vatikán a několik evropských zemí, které nejmenoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 22 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 1 hhodinou

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 1 hhodinou

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 3 hhodinami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...