Guaidó nesmí vycestovat z Venezuely a má obstavené účty. Maduro chce s opozicí jednat

Venezuelský nejvyšší soud opozičnímu lídrovi Juanu Guaidóovi, který se minulý týden prohlásil prezidentem, zakázal vycestovat ze země a obstavil mu účty. Autoritářský prezident Nicolás Maduro mezitím v rozhovoru s ruskou agenturou Ria Novosti oznámil, že je připravený vyjednávat s opozicí pomocí mezinárodních prostředníků a je pro vyhlášení předčasných parlamentních voleb. Ve středu se v Caracasu a dalších velkých městech vydaly do ulic tisíce lidí, aby podpořily Guaidóa.

O vydání příslušného předběžného opatření vůči Guaidóovi požádal soud generální prokurátor Tareck William Saab. Saab i samotný nejvyšší soud jsou považováni za příznivce autoritářského prezidenta Madura.

Generální prokurátor v úterý oznámil, že bylo zahájeno vyšetřování Guaidóa kvůli násilným činům, jichž se dopustil od 22. ledna. Neuvedl však, z jakých konkrétních trestných činů je opoziční politik podezřelý. Maduro v rozhovoru řekl, že příkaz k zatčení jeho soka zatím vydán nebyl.

Guaidó, který stojí v čele parlamentu ovládaného opozicí, se minulý týden prohlásil za úřadujícího prezidenta Venezuely. Opozice, stejně jako řada amerických zemí, včetně USA, neuznávají legitimitu nového mandátu autoritářského prezidenta Madura, který začal 10. ledna.

Guaidóa podporují účastníci masových protivládních demonstrací, stojí za ním i dvě desítky amerických zemí nebo EU; naopak Rusko, Čína, Írán nebo Turecko podporují Madura. Během protestů proti Madurovi podle OSN zemřely už čtyři desítky lidí, stovky dalších byly zatčeny.

  • Maduro byl loni zvolen ve volbách s velmi nízkou účastí, které většina opozice na protest proti vyloučení mnoha svých kandidátů a dalším diskriminačním praktikám bojkotovala. Při lednové inauguraci navíc nesložil přísahu v parlamentu, jak mu předepisují zákony, ale před členy nejvyššího soudu.
  • Zákonodárné Národní shromáždění, které opozice ovládla v řádných volbách, vyřadil autokratický prezident už dříve ze hry vytvořením nového Ústavodárného shromáždění, které tvoří takřka výhradně vládě poplatní lidé.
  • Kvůli vytvoření alternativního parlamentu uvalily na Venezuelu sankce Spojené státy, hlasitě protestovaly také Španělsko, Argentina či Brazílie. Obnovení demokracie v zemi požadují i země skupiny Mercosur, které Venezuele pozastavily členství v této organizaci.
  • Zdroje: ČTK, ČT24

Prezidentské volby chce Maduro až v řádném termínu

Zatímco Guaidó chce vést Venezuelu k demokracii a novým prezidentským volbám, Maduro řekl, že příští prezidentské volby budou roku 2025, tedy v řádném termínu. „Zvítězil jsem ziskem 68 procent hlasů, legitimně. Přejí-li si imperialisté nové volby, ať počkají do roku 2025,“ řekl.

Prezident v rozhovoru mluvil také o domácí ekonomice, již se prý vláda snaží stabilizovat. Venezuela čelí vážným ekonomickým problémům, avšak Maduro ujistil, že jeho země splní své povinnosti vůči věřitelům. USA tento týden uvalily sankce na venezuelskou státní ropnou společnost PDVSA, což Maduro v rozhovoru označil za nelegální a za „nejšílenější“ rozhodnutí bezpečnostního poradce Bílého domu Johna Boltona.

Guaidó vyzval Evropskou unii, aby proti Madurovu režimu zavedla sankce. „Žijeme v diktatuře a je třeba vyvíjet tlak. Je to zkorumpovaný režim, potřebujeme více sankcí ze strany EU, tak jak se rozhodly Spojené státy,“ citoval Guaidóa německý Bild.

Rusko Venezuelu ekonomicky podporuje, podle Reuters jí od roku 2006 poskytlo půjčky v hodnotě 17 miliard dolarů (384 miliard korun). Podle úterních zpráv dorazil do Caracasu boeing ruské společnosti Norwind. Spekulovalo se o tom, že má evakuovat venezuelskou vládu nebo odvézt do Ruska 20 tun zlata. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že takovou informaci nemá. Ujistil také, že je Rusko připraveno pomoci situaci ve Venezuele uklidnit.

Trump vydal příkaz mě zabít, věří Maduro

Maduro ve středu obvinil amerického prezidenta Donalda Trumpa z toho, že dal kolumbijské vládě pokyn jej zavraždit. „Donald Trump vydal bezpochyby příkaz zabít mne. Řekl o to kolumbijské vládě a kolumbijské mafii. Jestliže se mi někdy něco stane, pak odpovědnost ponese Donald Trump a kolumbijský prezident Iván Duque,“ prohlásil Maduro.

Spekulace o možném vojenském plánu Spojených států se šíří od pondělka, kdy se bezpečnostní poradce Bílého domu John Bolton objevil na briefingu s poznámkami, v nichž stálo „5000 vojáků do Kolumbie“.   

Maduro také řekl, že navzdory všemu je ochoten setkat se s Trumpem „kdekoli si to bude přát“, avšak dodal, že to není pravděpodobné, protože Trumpovi poradci se tomu budou snažit zabránit. Jeho rozhovory s opozicí prý podporuje Mexiko, Uruguay, Bolívie, Rusko, Vatikán a několik evropských zemí, které nejmenoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodal, že je připraven o citlivých otázkách jednat se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.
09:56Aktualizovánopřed 5 mminutami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 10 mminutami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem, informují v úterý večer agentury AFP a DPA. Francie sankce důrazně odsoudila, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 12 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 14 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 18 hhodinami

Tři západoukrajinské oblasti skončily po masivním ruském náletu téměř bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo téměř čtyři desítky raket a vyslalo přes šest set třicet dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Největší škody na energetice se týkaly západních částí Ukrajiny, kde tři oblasti skončily téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...