Prvním důležitým datem v německém politickém kalendáři roku 2019 je 19. leden, kdy se v Mnichově sejde bavorská CSU, aby si zvolila nového předsedu. Očekává se, že se jím s přehledem stane jedenapadesátiletý bavorský premiér Markus Söder, který nahradí devětašedesátiletého Horsta Seehofera.
Politický matador Seehofer, který CSU vede od roku 2008, musel už loni v březnu skončit ve funkci bavorského ministerského předsedy. Po říjnových zemských volbách v Bavorsku, v nichž CSU dosáhla nejhoršího výsledku za téměř 70 let, se pak rozhodl skončit i v čele strany. Na pozici celoněmeckého ministra vnitra by ale rád vydržel.
To se také začátkem prosince stalo, když ji nahradila dosavadní generální tajemnice Annegret Krampová-Karrenbauerová. Ve funkci šéfky vlády by ale Merkelová ráda zůstala až do řádných parlamentních voleb v roce 2021.
Dunzová: SPD by nejraději v příštím roce z vlády odešla
Podle novinářky listu Rheinische Post Kristiny Dunzové i dalších pozorovatelů by proto SPD nejraději v příštím roce z vlády odešla, a to nejlépe tak, aby se nemusely uskutečnit předčasné volby.
Tato varianta by byla možná v případě, že by se ve Spolkovém sněmu našla většina pro jiný kabinet pod vedením jiného kancléře – konkrétně pro vládu CDU/CSU, svobodných demokratů (FDP) a Zelených v čele se šéfkou CDU Krampovou-Karrenbauerovou.
Velmi nepravděpodobná je podle pozorovatelů také možnost, že by v čele současné vlády CDU/CSU a SPD stanula Krampová-Karrenbauerová. Merkelová, za jejíž politickou nástupkyni je bývalá sárská premiérka považována, by sice nemusela mít velký problém vzdát se křesla kancléřky v její prospěch; v to, že by s tím souhlasila sociální demokracie, ale věří málokdo.
Protiimigrační AfD je na území bývalé NDR jedním z favoritů
Nejpravděpodobnějším scénářem je tak ten, že pokud vláda skutečně skončí, stane se tak v kombinaci s předčasnými volbami. Taková možnost bude podle Dunzové tím pravděpodobnější, čím horší budou volební výsledky koaličních stran ve volbách v příštím roce – a to jak na jaře v těch evropských, tak především na podzim při trojici hlasování v zemích bývalého východního Německa. Ve všech totiž patří ke spolufavoritům protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD).
V Sasku je v nyní v průzkumech s podporou 24 procent voličů druhá za CDU s 29 procenty, stejně jako v Durynsku, kde by ji volilo 22 procent lidí, zatímco křesťanské demokraty 23 procent. V Braniborsku má strana, která je podle mnohých pravicově populistická až radikální, podporu 23 procent lidí, což ji spolu s SPD řadí dokonce na první místo.