Německo bude rozhodovat o osudu vlády i Angely Merkelové. Zemi čekají čtvery zemské volby

Prvním důležitým datem v německém politickém kalendáři roku 2019 je 19. leden, kdy se v Mnichově sejde bavorská CSU, aby si zvolila nového předsedu. Očekává se, že se jím s přehledem stane jedenapadesátiletý bavorský premiér Markus Söder, který nahradí devětašedesátiletého Horsta Seehofera.

Politický matador Seehofer, který CSU vede od roku 2008, musel už loni v březnu skončit ve funkci bavorského ministerského předsedy. Po říjnových zemských volbách v Bavorsku, v nichž CSU dosáhla nejhoršího výsledku za téměř 70 let, se pak rozhodl skončit i v čele strany. Na pozici celoněmeckého ministra vnitra by ale rád vydržel.

Ve velmi podobné situaci je i kancléřka Merkelová. Čtyřiašedesátiletá politička koncem října po historickém propadu Křesťanskodemokratické unie (CDU) v zemských volbách v Hesensku oznámila, že po více než 18 letech skončí jako předsedkyně strany.

To se také začátkem prosince stalo, když ji nahradila dosavadní generální tajemnice Annegret Krampová-Karrenbauerová. Ve funkci šéfky vlády by ale Merkelová ráda zůstala až do řádných parlamentních voleb v roce 2021. 

O tom, jestli se jí to podaří, rozhodne právě příští rok. Na podzim, tedy v polovině čtyřletého volebního období, totiž koaliční strany čeká jednání o budoucnosti vlády. Požadavek takovéto debaty do koaliční smlouvy prosadili sociální demokraté, kteří se pro již třetí velkou koalici za poslední čtyři volební období rozhodovali pouze obtížně. Jejich současný pohled na kabinet Merkelové se přitom od té doby nejspíš ještě zhoršil.

Přispěly k tomu spory o migraci a šéfa civilní kontrarozvědky Hanse-Georga Maassena, jež v létě vládu dvakrát málem rozložily. Také  hluboký pokles v průzkumech veřejného mínění posílil pocit řady sociálních demokratů, že se strana v další velké koalici není schopná dostatečně profilovat a pomalu se propadá do bezvýznamnosti.

Dunzová: SPD by nejraději v příštím roce z vlády odešla 

Podle novinářky listu Rheinische Post Kristiny Dunzové i dalších pozorovatelů by proto SPD nejraději v příštím roce z vlády odešla, a to nejlépe tak, aby se nemusely uskutečnit předčasné volby.

Tato varianta by byla možná v případě, že by se ve Spolkovém sněmu našla většina pro jiný kabinet pod vedením jiného kancléře – konkrétně pro vládu CDU/CSU, svobodných demokratů (FDP) a Zelených v čele se šéfkou CDU Krampovou-Karrenbauerovou.

O takové koalici už se neúspěšně vyjednávalo po parlamentních volbách na podzim 2017. Tentokrát ji ale podle slov novinářky Dunzové nestojí v cestě odpor FDP, ale Zelených. Ti totiž mají jen málo důvodů jít do vlády, v níž by byli nejslabším uskupením, v momentě, kdy v průzkumech mají kolem 20 procent a v předčasných volbách by se mohli stát druhou nejsilnější parlamentní stranou.

Velmi nepravděpodobná je podle pozorovatelů také možnost, že by v čele současné vlády CDU/CSU a SPD stanula Krampová-Karrenbauerová. Merkelová, za jejíž politickou nástupkyni je bývalá sárská premiérka považována, by sice nemusela mít velký problém vzdát se křesla kancléřky v její prospěch; v to, že by s tím souhlasila sociální demokracie, ale věří málokdo.

Post šéfky vlády je totiž obecně v Německu považován za důležitý v předvolební kampani a SPD nemá žádný důvod dát tento trumf do rukou Krampové-Karrenbauerové. Merkelová už v příštích volbách kandidovat nebude.

Protiimigrační AfD je na území bývalé NDR jedním z favoritů

Nejpravděpodobnějším scénářem je tak ten, že pokud vláda skutečně skončí, stane se tak v kombinaci s předčasnými volbami. Taková možnost bude podle Dunzové tím pravděpodobnější, čím horší budou volební výsledky koaličních stran ve volbách v příštím roce – a to jak na jaře v těch evropských, tak především na podzim při trojici hlasování v zemích bývalého východního Německa. Ve všech totiž patří ke spolufavoritům protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD).

V Sasku je v nyní v průzkumech s podporou 24 procent voličů druhá za CDU s 29 procenty, stejně jako v Durynsku, kde by ji volilo 22 procent lidí, zatímco křesťanské demokraty 23 procent. V Braniborsku má strana, která je podle mnohých pravicově populistická až radikální, podporu 23 procent lidí, což ji spolu s SPD řadí dokonce na první místo.

Pokud v jakékoliv z těchto tří zemí nakonec AfD vyhraje, nebo v nich volby dopadnou tak, že se CDU při utváření koalice bude muset rozhodovat mezi Levicí a AfD, mohl by se konec vlády velké koalice a s ním i kancléřky Merkelové výrazně přiblížit.