Vedení německé sociální demokracie převzala o víkendu Andrea Nahlesová. Do čela strany nastupuje v nelehké situaci. Po ostudné porážce z podzimních voleb je SPD v hluboké krizi, právě její politici ovšem z velké části zodpovídají za to, jak se změní Evropa v příštích letech. SPD si ve vládě vyjednala silnou pozici a získala i křeslo ministra zahraničí. Zrovna v oblasti zahraniční politiky se přitom ve straně objevují zásadní rozpory, zejména pokud jde o vztah k Rusku.
Předchozí šéf Martin Schulz po loňském největším volebním výprasku v poválečných dějinách tvrdil, že strana zůstane v opozici. Sám ale nakonec vedl jednání o pokračování velké koalice s křesťanskými demokraty Angely Merkelové.
Nahlesová, která patří k levicovému křídlu strany, tak po něm podědila stranu, která obtížně hledá tvář ve svazku s mnohem silnějším koaličním partnerem. SPD si sice vyjednala silnou vládní pozici, získala křesla ministrů financí a zahraničních věcí a nechybí jí ani ambice určovat směr evropské politiky, právě v zahraničněpolitických otázkách to ovšem mezi soudruhy (jak si sociální demokraté v Německu tradičně říkají) v posledních dnech vře.
Údajný chemický útok v Sýrii obnažil starý rozkol v sociálnědemokratických řadách, a sice vztah k Rusku. „Budeme pokračovat v politickém tlaku na Rusko a rádi bychom ho ještě zintenzivnili,“ reagoval na události v Sýrii spolkový ministr zahraničí a vládní reprezentant SPD Heiko Maas.
„Rusko se samo stále více vymezuje a částečně také staví do opozice vůči Západu,“ řekl také Maas magazínu Der Spiegel s tím, že Moskva bohužel jedná „stále napřátelštěji“. Šéf německé diplomacie také trvá na naplnění takzvaných Minských dohod přijatých kvůli situaci na východě Ukrajiny. Naopak jeho předchůdce a taktéž spolustraník Sigmar Gabriel prosazoval výměnou za určitý pokrok na Ukrajině postupné rušení protiruských sankcí, bez ohledu na minská ujednání.
Proti Maasovi se ozvali spolustraníci i prezident
Maase za jeho vyjádření na adresu Ruska nepřímo kritizoval německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Sociální demokrat a bývalý ministr zahraničí Steinmeier totiž léta razil politiku takzvaného strategického dialogu s Ruskem.
„Zcela nezávisle na Putinovi - neměli bychom Rusko jako celek, zemi a její obyvatele, prohlásit za nepřítele,“ řekl například prezident v rozhovoru pro bulvární deník Bild. Zodpovědná politika má „tomuto nebezpečnému odcizování čelit,“ dodal s tím, že spolková vláda má velkou zodpovědnost za rozhodnost EU a její schopnost jednat, zejména v souvislosti s Ruskem.
Maase kritizovali také někteří čelní představitelé SPD, například premiérka Meklenburska-Předního Pomořanska Manuela Schwesigová nebo dolnosaský premiér Stephan Weil. Podle nich nová spolková vláda málo zdůrazňuje zájem na dialogu s Ruskem, napsal web listu Die Welt.
Mnohé politiky SPD také rozzlobilo, že se Německo v reakci na otravu exšpiona Sergeje Skripala připojilo k odvetnému vyhošťování ruských diplomatů. Kritiku uvnitř strany vyvolal i ministrův komentář leteckého úderu na Sýrii, který Maas – stejně jako kacléřka Merkelová – označil za „žádoucí a přiměřený,“ dodal Welt.
Spiegel ale podotýká, že Maas navzdory kritice levého křídla není žádný zastánce tvrdé linie. Například při vyjednávání členských zemí EU o reakci na otravu Skripala požadovaly Británie a Francie ještě tvrdší postup, výsledkem ale byl nakonec kompromis v podobě vyhošťování ruských diplomatů, na němž se podílelo i Německo. Maas navíc dal podle Spiegelu opakovaně najevo, že mu na dialogu s Ruskem záleží.
Nová šéfka se zahraniční politice dosud nevěnovala
Poměry uvnitř SPD ještě komplikuje, že samotná Nahlesová má v zahraniční politice téměř nulové zkušenosti. „Nepředpokládám, že by se Nahlesová právě v tomto tématu snažila v následujících dnech nějakým výrazným způsobem profilovat,“ uvedla v souvislosti s SPD a vztahem k Rusku analytička Zuzana Lizcová.
Ve své kandidátské řeči z víkendového sjezdu, který ji zvolil předsedkyní, ale Nahlesová dala najevo, že chce o dialog s Ruskem dál usilovat.
Pokud Rusko použije v Radě bezpečnosti OSN právo veta, aby zablokovalo objasnění nasazení chemických zbraní, je na to třeba podle Nahlesové kriticky reagovat. Zároveň to ale neznamená „žádný odklon od politiky dialogu a vyrování s Ruskem,“ zdůraznila. Dodala také, že „zvláště my Němci chceme být Rusku dobrými sousedy“.
Analytička Lizcová připomněla, že „politika zprostředkování (dialogu) mezi Evropou a Ruskem je tradiční politikou sociální demokracie už od (spolkového kancléře ze 70. let) Willyho Brandta a jeho Ostpolitik“.
