Více než čtvrtina Němců by si otevřeně přála, nebo alespoň přímo neodmítá možnost, aby stál v čele Spolkové republiky vůdce a vládl zemi pevnou rukou ku prospěchu všech. Vyplývá to ze studie univerzity v Lipsku o autoritativních sklonech, která také zkoumala nálady Němců vůči přistěhovalcům, Židům nebo Romům.
Studie, která vychází z dotazování více než 2400 lidí z května a června letošního roku, ukazuje, že vůdce by chtělo 11 procent Němců a dalších 16,6 procenta vidí argumenty pro i proti. V zemích bývalého východního Německa je podpora pro vládu vůdce vyšší (13,9 procenta) než v zemích někdejšího západního Německa (10,3 procenta).
Podobná tendence je vidět i u dalších otázek. Zatímco na východě má 13,1 procenta lidí za to, že za určitých okolností je diktatura lepší státní formou, na západě jich je jen 6,5 procenta, a v celé zemi pak 7,9 procenta. Dalších 18,6 procenta Němců pro tuto možnost vidí alespoň nějaké argumenty.
Desetina Němců je přesvědčena o nadřazenosti svého národa
Přes jedenáct procent Němců je přesvědčeno o tom, že jsou od přírody nadřazeni ostatním národům, dalších 20,5 procenta jich nemá jasný názor pro, nebo proti. To, že historici zveličují zločiny nacismu, si myslí 8,1 procenta dotázaných, dalších 19,5 procenta považuje toto tvrzení za zčásti pravdivé.
Větší tendence k podpoře autoritářství vykazují méně vzdělaní lidé, muži a obyvatelé východu Německa. Jde také o lidi, kteří se sice mají ekonomicky dobře, ale očekávají, že se jejich situace zhorší.
Pokud jde o vztah Němců k menšinám, ukázalo se, že oproti roku 2016 o něco klesla četnost negativních postojů vůči Židům, stoupla ale vůči muslimům a prakticky stejná zůstala vůči Romům. Historické resentimenty ale u části respondentů přetrvávají.
„Židé k nám tak docela nepatří“
S tím, že „k nám Židé tak docela nepatří“ souhlasilo 9,1 procenta dotázaných zcela a dalších 20,1 procenta zčásti. Více než každý desátý (10,1 procenta) zase vyjádřil přesvědčení, že Židé mají ještě dnes příliš velký vliv. Dalších 20,7 procenta vidí argumenty pro i proti tomuto tvrzení. V roce 2016 jich bylo 10,9, respektive 21,1 procenta.
Zatímco před dvěma lety souhlasilo 50 procent dotázaných s tvrzením, že se kvůli mnoha muslimům cítí někdy jako cizinci ve vlastní zemi, letos už jich bylo 55,8 procenta. Přes 44 procent Němců má za to, že by se muslimům mělo zakázat přistěhovalectví do spolkové republiky.
S tvrzením, že Romové inklinují ke kriminalitě, souhlasí 60,4 procenta lidí (v roce 2016 šlo o 58,5 procenta). Pro to, aby jim bylo zakázáno pobývat v centru měst, je 49,2 procenta Němců (ku 49,6 procenta před dvěma lety).
